“Toto je slovní políček od vesmíru, abyste si uvědomili svůj skutečný potenciál, přestali sami se sebou vyjebávat a s plnou okázalostí konečně začali žít svůj život.”
Rozhovory sami se sebou
Rozhovory sami se sebou nejsou nic zvláštního. Děláme to při cvičení, práci, jídle, psaní, chůzi… Každý den nám hlavou proběhne přes padesát tisíc myšlenek. To jaký na nás budou mít vliv, záleží na typu hovoru, který se sebou vedeme. Např. pozitivní samomluva dokáže výrazně změnit náladu, posílit sebedůvěru, zvýšit produktivitu… Může se jednat o jeden z klíčových prvků šťastného a úspěšného života.
Tak si dneska povězte něco hezkého. <3
____
K tomuto tématu mě napadá téma afirmací, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Sama jsem si je napsala do svého todo listu věcí, kterým se chci věnovat a více se o ně zajímat. Pokud už o tom něco víte, let me know. :))
“Přestaňte to svádět na to, že nemáte štěstí. Přestaňte obviňovat druhé. Přestańte ukazovat prstem na vnější vlivy či okolnosti.”
Nebaví tě práce? Nejsi šťastný ve vztahu? Máte zdravotní problémy?
(takhle jednoduchý to je)
Pokud nejste ochotní udělat něco pro změnu své situace - jinak řečeno, pokud jste ochotní snášet nastalou situaci - pak, ať se vám to líbí nebo ne, je to život, který jste si sami vybrali.
Jak už jsem psala ve své eseji na knihu Odvaha nebýt oblíbený, kde se píše to stejné, dost se mi to pojí s Tiimi. Nebo minimálně s Aconditorem (Invitorem). Většina našich konverzací se točí kolem toho, jak se nám něco nelíbí, úroveň TS není taková, jakou bychom si představovali, ale zároveň to právě u těchto slov po většinu času končí.
Jak to změnit?
Prvně si musíte přiznat, že ačkoliv se vám v životě dějí věci, do kterých jste nemohli zasáhnout, nesete stoprocentní zodpovědnost za to, co se svým životem uděláte následně po takových událostech.
Vždy a pokaždé, bez výmluv.
Vztek
Když se malé problémy začnou kumulovat a nabývat na velikosti, je to jako by se vám pokazil celý život. Jako rozlitá káva se malé nepříjemnosti rychle šíří a vytvářejí velké
I malá šlamastyka, může ovlivnit všechny oblasti vašeho života. Nakonec si budete myslet:
“Když se začnete cítit pod psa, udělejte krok zpátky. O hodně dozadu. Ne, ještě více, mnohem, mnohem DÁL. Ještě o kousek… abyste viděli celkový obrázek svého života, jaký ve skutečnosti je.”
Mně tedy nejvíc pomáhá (a to se i v knize píše) vzpomenout si na problémy, které jsem dřív řešila a jak na mě působí teď. Pamatuju si, jak ve stresu jsem byla, když mi vycházela 4 z chemie (to jsem ještě nevěděla, že budu za 4 o ročník později ráda :))) ), hrozně mě to stresovala, strávila jsem nad tím hodiny a dny přemýšlením a jak mi to kazí celý studium a pomalu i celý život… Nikdy se mě na to nikdo nezeptal. Nikdy nikdo. A co si z toho můžu odnést teď? Zamyslet se nad tím, co se reálně může stát, když se věci, které mě momentálně tíží a mám jich plnou hlavu, nepovedou. Jestli mi to opravdu stojí za ten stres. í.
Závislost na jistotě
“Jistota. Vyhledáváme jistotu a vyhýbáme se nejistotě. Chceme vědět, co čekat, kam jít a co si vzít na sebe. Chceme být připraveni. Chceme být v bezpečí. Je to však více než pouhé chtění, je to spíše závislost.”
Jak se toto chování projevuje? Nakupujeme značky, které už známe, na které jsme zvyklí. Kupujeme si vitamíny a výživový doplňky, abychom předešli nemoci. Chodíme na randíčka celé měsíce a roky, abychom se ujistili, že to je opravdu ten člověk, se kterým chceme strávit zbytek života. Chceme mít jistotu.
Paradigma potenciálu
“Nejistota je hranice, kde se začíná něco dít…. Je to prostředí, kde můžete růst, zkoušet nové věci a docházet k neotřelým, bezprecedentním výsledkům. Nejisota je prostor, kde se odehrává něco nového.”
Jak navážete nová přátelství, když nepůjdete mezi cizí lidi? Jak se dostanete k ČEMUKOLIV novému, když budete dělat to, co vždycky?
“Touha po bezpečí stojí v cestě všem velkým a vznešeným činům.”
-Tacitus
Co nás ještě může brzdit ve zkoušení nových věcí? Lidé kolem nás.
To je docela smutné. Bojíme se, že nás budou ostatní posuzovat. Bojíme se jejich názoru. Že si budou myslet, že jsme divní a trapní.
“Naše největší úspěchy se rodí z nepohodlí, nejistoty a rizika.”
Moudra na závěr:
Líbí se mi na knize, že není přehnaně přemotivovaná a pozitivní. Když se v jedné z kapitol píše, že vlastně se na světě dějou takový věci, že stresovat se našima pidi problémkama je opravdu malichernost, zároveň se ale dodává, že občas je těžké udržet si chladnou hlavu a je v pořádku se nechat strhnout emocemi. A o tom to přesně je. Je za mě v pořádku si občas poplakat a vydat ze sebe všechny ty emoce, ale je pak důležité se zvednout a začít s tím něco dělat. Krok po kroku.
Jinak se mi kniha líbila a moc hezky se četla. Je to oddechovka ve které je ale spousta zajímavých myšlenek a může vám pomoci se opravdu hecnout a dělat věci, které neustále odkládáte, protože máte strach. Já sama na tom pracuju.
"V okamžiku rozhodnutí to nejlepší, co můžete udělat, je správná věc. Druhou nejlepší možností je udělat špatnou věc. Nejhorší, co můžete udělat, je nic."
-Theodore Roosevelt
