OD NÁPADU K PODNIKATELSKÉMU PLÁNU
Proč jsem si knihu vybral?
Hlavní důvod byl zápočet. Nicméně jsem rád, že jsem dbal na doporučení učitele, protože tato kniha pro mě byla zatím nejvíce praktickou, co jsem v rámci studia zažil a hlavně ihned v praxi aplikoval.
Co jsem se v ní dozvěděl:
Podíl výhody a nevýhody 100% vlastnictví
Knihami mi v první řadě poskytla možnost se přiučit proč být či nebýt stoprocentním vlastníkem firmy. jaké to má výhody a nevýhody.
Poskytla mi otázky na zodpovězení, než s někým založím firmu, projekt, business.
1. Kolik času podnikání chceme věnovat?
2. Náš vztah k riziku vůči půjčce?
3. Jaké máme s firmou/projektem ambice?
POJMY:
Start up= rychle rostoucí mladá firma která nabízí produkt, který dokáže ovlivnit lidi na větším území.
Kreativita= je schopnost představit si budoucí stav=> je velice důležitá pro podnikání klíčová vlastnost.
Konvergentní myšlení= analyticky přístup k hledání řešení na základě předchozích znalosti (používáme nejčastěji jsme na nej zvyklý)
Divergentní myšlení= zakládá na tom udělat krok zpátky a hledání alternativ, dostatečný čas na vyhodnocení chyby, kreativní-> vymýšlení jednoho skvělého nápadu.
Metody na použití:
1. Brainstroming -> tuto metodu už jsem vyzkoušel v rámci mnoha projektů, akorát jsem si doposud neuvědomoval, že je to nějaká metoda. Což pro mě osobně byl velký „AHA moment“ v rámci knihy.
ATP=> prvně jsem tuto metodu v rámci Tiimi použil při splácení faktury. Hned první den jsme se sešli a byla navržena tato metoda. Nastavili jsme si časomíru na 5 minut s tím, že nesmíme na sebe reagovat a jen chrlit nápady. Vzniklo z toho spousty skvělých nápadů s tím, že hodně lidí oslovili palačinky. Ten jsem hned akčně zrealizoval. Hnedka druhý den byl projekt na nohou a provozu TAPU. Projekt byl úspěšný s obratem 1715 Kč.
Co chci převést do praxe-> zkusit lepicí papírky – (tato metoda moc nesedí introvertům-> tato slova z knihy jsem hned vyvrátil, protože mi 5 lidí potvrdilo, že s tím tato metoda nemá žádnou souvislost. Spíše konstatovali využití v menších skupinkách.
2. 6-8-5-> papír A4 rozdělení na 6 stejných čtverečků. 5 minut se malují nápady-> výhoda tkví v tom, že člověk vyjde ze svého zajetého vzorce a podmíní tím kreativitu.
Pointa-> (Dělá něco, co běžné nedělá) poté se prezentuje a pokládají se dotazy provádíme v tichosti výstup: pomáhá vygenerovat nápad bez provedení. Důležitý je omezeny čas.
3. Myšlenková mapa-> místo zapisování nápadu kreslit síť klíčových slov. Může se použít větvení stejně jako strom (mind mapping software).
ATP-> Tuto metodu (myšlenková mapa) jsem nepoužil zatím na podnikání, ale zjistil jsem, že má i potenciál v oblasti osobního rozvoje konkrétně Time managementu. Metodu jsem aplikoval na svůj každodenní život, kdy si píšu večer myšlenkové mapy na další den s úkoly, které musím splnit.
4. Painstorming-> zaměřený na potřeby zákazníků, hledání problému v našem okolí.
Postup painstormingu:
· týden pozorování lidí, zapisování jejich problémů při provádění běžných činnosti.
· Zapsání těch, pro které by mohlo být inovativní řešení.
· Zapsaní všech obtíží, kde je možnost pro zlepšení.
Použití=> jako základ pro brainstorming. -> Ještě jsem tuto metodu neměl možnost vyzkoušet.
Pokud znám obor, ve kterém chci podnikat strávím nějaký čas pozorováním lidí. Dobré je nahrát krátká videa opakujících se situací. Promítání a reflektování-> každý má jiný náhled a vidí jiné spojitosti ve videu.
MÁM NÁPADY, MÁM METODY, CO POTOM?
Možnosti hlasování formou investora-> Chci si tuto metodu vyzkoušet, zatím na ni nebyl čas.
1. Určení kritérií např. -> Vyberte nápad, u kterého se fin. prostředky vrátí nejrychleji.
2. Metoda investora-> jeden milion rozděl jako bys byl investor a zvaž všechny rizika a možnosti zhodnocení.
Otázky před rozjetím businessu
Pozn.: Zahrnuji to z důvodu až budu chtít stavět business tak si vzpomenu a odpovím si na otázky.
1. Vydělám podnikáním tolik, abych uživil sebe a rodinu?
2. Bude mě to bavit dalších 10 let?
3. Dokážu sehnat dostatečně kvalitní tým (zaměstnance), který se do podnikání pustí se mnou?
4. Jsem ochoten obětovat v začátku svůj volny čas?
Myšlenka z knihy přímo strana 34.
Měj na mysli, že náš trh pro globální hráče není dost atraktivní pro přímý vstup-> Proto se nabízí možnost zkusit oslovit zahraniční firmy v rámci služby/produktu a dělat jim prostředníka pro český trh. Jelikož znám práva a povinnosti, které se v tuzemsku mají v rámci dané služby tak to by mohlA být WIN-WIN situace pro obě strany.
Nápady-> důchodci/ školky které poskytují anglicko-české vzdělávání už od raného věku.
Podnikatelský proces:
1. Identifikace příležitosti (nápad)
2. Rozvoj konceptu
3. Analýza zdrojů potřebných k realizaci
4. Získáni zdrojů
5. Založení firmy a její rozvoj
6. Sklizeň výsledků – předáni firmy v rodině – prodej firmy, vstup na burzu, ukončení, krach.
ATP=> Sem bych rád dodal vsuvku, že mě to strašně obohatilo a bylo skvělé si v rámci rozjíždění projektů uvědomit jaký proces mě vlastně čeká, jak to probíhá a kdy to končí. Použil jsem to konkrétně v rámci projektu Churros. Kdy jsme si dělali „myšlenkovou mapu“ potřebných zdrojů na rozjezd projektu. Následně akční kroky k získání zdrojů od lidí, provozu (HCAPP) až po suroviny apod. Plus nepohrdám reflexí, která mi chybí jako velice důležitá část v rámci podnikatelského procesu. Netuším proč zde není zmíněna.
Cituji: “Je dobré si uvědomit, že většina nápadů nepředstavuje dobré podnikatelské příležitosti.
Stojí za to dobře zvážit, do čeho se pustíme. Nápad je podnikatelskou příležitost v případě. Že dokážeme sehnat zdroje na jeho realizaci, očekáváme dostatečný zájem ze strany zákazníku a budeme schopni firmu rozvíjet tak, aby byla dlouhodobě udržitelná-fungovala déle než pět let.“
-> Tohle bylo napsané v knize s čímž nemůžu souhlasit, protože pro člověka může být podnikatelskou příležitostí i věc, která splňuje požadavky a nemusíme ji rozvíjet s tím, aby fungovala alespoň 5 let.
Metody na snížení rizika – obě zaměřené na uživatele a zákazníky
1. Design thinking-inovace řešení problému – základní myšlenkou je, pokud chceme něco navrhnout pro někoho jiného nejdříve se do něho musíme vcítit.
Postup:
- Porozumění – data, statistiky, výsledky hledání na internetu
- Pozorování – kontaktujeme zákazníka, pozorujeme, jak se chová (painstorming)
- Úhel pohledu – přicházíme s poznatky a snažíme se zúžit a definovat čeho chceme dosáhnout. => výsledek věta např. “jak udělat tenhle produkt co nejatraktivnějším”
- Generování nápadů – snažíme se najít co nejvíce řešení na předchozí krok – brainstorming (hlasování pomoci bodíků)
- Prototypování – výroba prototypu, přiblížení služby zákazníkům
- Test – účel-> dostání zpětné vazby + píšeme poznatky co jim nevyhovuje, jak s tím zachází, co fungovalo, s čím zápasí apod.
(než se dostaneme k funkčním řešením. Procesem projdeme několikrát-> TRUST THE PROCESS)
2. Lean startup-> použití na snížení ztrát a plýtvání na minimum
Když se v procesu vývoje nápadu zaměříme na potřeby a problém zákazníka vytvoříme užitečný produkt. Viz. Google nabízí službu TRENDS na hledání klíčových slov. Seznam nabízí – statistiky hledanosti apod.
Landing page – zadejte si: launchrock.com
Lean startup jeho využití v praxi-> pracuje s čísly kouká na prohlídky reklam počet zanechaných emailů-> rozhoduje se na základě přesných dat “Vytvoř, změř a pouč se” klíčový princip LEANU.
Viz. Naše TS na metodiku, kde jsme si představili spirálu.
Postup: vytvoř změř a pouč se-> Co chceme ověřit-> prototyp->co chceme měřit-> poskytneme uživateli produkt a měříme-> podle dat zjistíme náš předpoklad-> poučíme se z dat uděláme změny a znovu.
Úspěšně podnikání je takové, které je udržitelné!
Klíčový faktory k dosažení úspěšného podnikání:
a) Vnímat potřeby zákazníků
b) Vnímat podnikání jako evoluci
c) Vnímat rozdíl mezi zákazníky versus uživateli=> příklad dětské hračky-> rodič zákazník -> dítě uživatel
Design thinking =dodat smysluplné řešení.
Lean up startup = zaměření na zákazníky vyřešit jejich problém.
Jak zjistit zákazníka? Akční kroky:
1. Kdo je vlastně zákazník -> persony, jak vypadá, co dělá kolik mu je, vcítění se do role -> např. Pokud jsou to podnikatele, letáčky budeme házet do bohatších čtvrtí. Pokud to jsou bezdomovci půjdu na ulici a budu lepit na místa kde se vyskytují.
2. Přemýšlej o tom, kdo si ho skutečně koupí ne o tom, kdo si ho muže koupit! Znáš takové přísloví: i uklízečka si muže koupit porche, ale jaká je pravděpodobnost že to udělá?
3. Extrémní uživatele-> Kdo by mohl náš produkt používat častěji než ostatní?
ATP=> PERSONY jsem si vyzkoušel v praxi při pomáhání na cvičném BG od třeťačky na téma RUGBY PRO ZONE. Měli jsme za 8 hodin vyřešit a sestavit marketingovou kampaň na 30 dní. První kroky nás právě vedli k tomu si udělat persony na potencionální zákazníky, kdy jsme dospěli k závěru, že nám stačí 3 v různých fází života. Od trenéra po fanouška až k aktivnímu sportovci. Myslím si, že jsme použili i metodu Design thinking, jelikož to byl hlavní podklad pro náš další vývoj v BG-> použili jsme rozhovor s bývalým hráčem rugby a pozorovali, jak by se choval.
Canvas jeho použití:
Rozdělení na: zákazník a produkt
Zákazník:
· Práce a úkoly
· Co chtějí
· Trápení
Produkt:
· Benefit zlepšení
· Výrobek nebo služba
· Úleva od trápení
Co tím docílíme? => výsledku, že zjistíme, zda produkt je vhodný a má šanci uspět
Typy business modelů
· Freemium – zdarma na určitě množství nebo čas
· Lock-in-> kávovary, tonery do tiskáren pasuje jen na jeden produkt
· Předplatné pronájem
· Sdílená ekonomie – Airbnb model P2P
· B2B, B2C
Pozn. Nijak jsem to nepoužil jen moje uvědomění, že něco takového vůbec existuje.
Lean canvas
Najdu 1-3 problémy Alternativy-> popíšu, jak je lidé řeší, zákaznické skupiny-> popis uživatelů zákazníka.
Podnikatelský plán, proč ho děláme?
I. Zjistit finanční prostředky pro rozjezd
II. Porovnání příjmu s vydají
III. Zjištění kapacitních možnosti
IV. Potřebné zdroje-> lidi
V. Zjištění, co je všechno potřeba
VI. Užitečnost projektu-> poptávka
Kdy ho sestavujeme?
Sestavujeme vždy, když si myslíme že nápad přinese očekávané vlivy/změnu/inovaci.
Zásady pro sestavení pod. plánu
i. Srozumitelnost
ii. Pravdivost-> reálná data
iii. Reálnost
iv. Respektování rizika
v. Uvádění zdrojů-> ať už pro nás nebo pro investora abychom si to mohli ověřit.
vi. Přehlednost -> vytvoření tabulek, grafů pro usnadnění a získání nadhledu
ATP-> Už jsem zmiňoval a mohl bych to zmínit znovu na jiném projektu. Závěr je ten, že tyto praktiky už budu používat vždy před každým projektem, jelikož je skvělé si zviditelnit co všechno je potřeba.
Pitch charakteristika:
Měl by obsahovat charakteristiku produktu potencionálního zákazníka, trh, jak na tom vyděláme a kolik chceme po investorovi a co za to nabízíme.
Způsoby stanovení ceny:
Dozvěděl jsem se konečně podle jakých metod si příště můžu stanovovat cenu.
a) Nákladová
b) Konkurenční
c) Poptávková/zákaznická
ATP=> Použiti v praxi bylo takové, že jsme použili v rámci projektu Churros metodu konkurenční a nákladovou v zájmu toho, že budeme objíždět festivaly příští rok a cena s regionem i festivalem se vždy mění. Především na základě toho, kolik je cena pronájmu plochy, na jakém místě se budeme vyskytovat, a hlavně kolik stánků na festivalu bude s tímto produktem.
Použití Cashflow:
Použití cashflow je v knížce doporučováno dělat v prvním roce na každý měsíc-> přímá metoda sestavení cash flow pro účel zjištění náběhu příjmu a také případnou sezónnost.
Ještě jsem to nijak nepoužil, avšak díky knížce vím, co chci použít, až se nám projekt rozeběhne.
ATP=> Po zjištění nákladů na produkt jsme se dostali k výsledku, že bod zvratu je 120 prodaných kusů za cenu 150 Kč za krabičku. S tím, že se to mění festival od festivalu
Závěr:
Vidím velký smysl ve čtení knížek a hlavně v Tiimi, která nás dokopává k tomu jít do praxe.
Zajímalo by mě, kdo to reálně dočetl až sem. Tak prosím dejte koment jako zpětnou vazbu (klidně krátky), díky.
