Proč jsem si knihu vybral?
Jak jsem psal již jedné nedávné eseji, potřeboval jsem se v létě dostat opět do více pracovního a motivujícího stavu. Tak jsem našel i tuto knihu, kterou mi pár lidí doporučilo.
Poznámky z knížky
Knížka rozebírá do detailu rozdíly mezi dvěma způsoby myšlení a jejich vliv na rozvoj jedinců, skupin i třeba firem.
Fixní nastavení mysli
Tento pojem označuje lidi, kteří se bojí neúspěchů, nechtějí díky tomu experimentovat. Mohli být například úspěšní ale nemuseli přejít mnoho překážek a díky tomu se nesnaží o další riskantní posun. Bojí se ponížení a raději zůstanou na místě. Na tomto nastavení mysli je zajímavé i to, že lidé, které ho mají nejsou často tak týmovými hráči jako lidé s nastavením růstovým. Věří, že genialita je vrozená a soubor dovedností, které máme jsou dané a už vždy budeme takoví jací jsme. Hlupák bude vždy hlupákem.
Růstové nastavení mysli
Tento směr zase věří, že člověk se může vyvíjet a postupnou prací a snahou může změnit a vylepšovat své dovednosti. Lidé s růstovým nastavením mysli vidí neúspěchy jako výzvy ke zlepšení jejich výkonu a reflexi. Člověk s tímto mindsetem může být spokojený i s neúspěchem, když ví, že do toho dal vše a ze svých chyb se něco naučí. Rozvíjení potenciálu není jen možné ale žádané.
Ani jedno z nastavení mysli není špatně, to kniha říct nechce. Je ale důležité uvědomit si jak na tom jsme a jak jsou na tom lidé okolo nás. Ať už se jedná o pracovní nebo osobní vztahy je důležité si říct, kterým směrem a v jakých tématech se daný člověk dává. Může potom docházet k nepříjemným domněnkám (které si lidé s fixním nastavením často vytváří), které mohou ovlivnit celý vztah. Není to samozřejmě černobílé a každý z nás může být fixně nastaven v jednom tématu a růstově v jiném.
Když si uvědomíme, jak na tom jsme, můžeme se pak zeptat na otázku, jakými lidmi, s kterým myšlením se chceme obklopovat. Nad touto otázkou jsem začal aktivně přemýšlet již dříve, znal jsem poučku, že člověk je definován 5-ti lidmi, se kterými se setkává nejvíce a nevědomky jsem udělal poměrně dost k tomu abych byl obklopen lidmi, kteří ve většině mají růstové nastavení mysli - podnikatelé a budoucí podnikatelé. U většiny dalších teamprenérů vidím, že se chtějí rozvíjet a problémy vidí jako výzvy a mají rádi jejich řešení.
Růstové nastavení mysli je velmi užitečné nejen v podnikání ale i ve sportu, vztazích, studiu atd…
Velmi mě zaujala i část o tom, jak rozvojové nastavení mysli lze implementovat i v kultuře firem. Vytváření prostředí, kde se vývoj jedinců a poučování se z chyb cení jako základní kámen firemní kultury. To si myslím, že aplikujeme v celém TAPu, jelikož na chyby i úspěchy reflektujeme a snažíme se z nich poučit a vyvíjet se. Co v knize bylo a my praktikujeme, je například, že manažeři nejsou elita a každý kdo má co přispět k řešení problému, tak má mít prostor se vyjádřit a přispět.
Jedním z nástrojů, který nevyužíváme, ale může velmi napomáhat přiblížit se rozvojovému myšlení v celé firmě je zakládat odměny na výkonu celé společnosti. Zajímavé mi také přišla a začnu to používat, je vyzdvihování snahy a ne konečných výsledků / úspěchů, jelikož nastavení, že jsem pochválen pouze, když uspěji, vede k neustálé potřebě vyhrávat a při neúspěchu pak nejsem schopen problém zpracovat, překonat a poučit se.
