Myšlení rychlé a pomalé

Proč jsem si knihu vybral:

O této knize vím již dlouho ale teprve teď jsem se k ní dostal. Do značné míry mě od ní odrážela její velikost a také jsem vědět, že to není lehké čtení, je založená na jasných faktech a vědeckých studiích, které jsou v ní hojně zmiňovány. Ovšem ve Finsku ji poslouchal Aleš Chytil a ten mi na ní dal dobrý ohlas, zároveň se mi líbila i jedna myšlenka z této knihy, kterou jsme implementovali u nás v kuchyňce. Jednalo se o pověšení obrázku očí do místnosti, aby se více uklízelo. Dle jedné studie, pokud se v místnosti nachází oči, lidé dělají méně nepravostíjsou více poctivý. I tato finta s očima do kuchyňky byla pro mě jeden z bodů proč mě kniha zaujala a rozhodl jsem se do ní pustit.

Obsah knihy:

Jak jsem již zmiňoval v úvodu kniha je velmi obsáhlá a při jejím poslechu jsem se musel opravdu soustředit, abych si vše dokázal zasadit do správného kontextu a chápat autorovi myšlenky. Základním faktem je, že naše myšlení má dva systémy, systém jedna ten je intuitivní, rychlý, emociální a systém dva, který, je váhavý, racionální a zpracovává podněty dýl než systém 1. Na každou činnost využíváme jeden nebo druhý systém a v tom právě může docházet k chybám, když systém jedna udělá chybu systém dva se ji následně snaží opravit. Kniha dále pojednává, jak pro nás může mít svět skreslený nebo jaké iluze se u nás na základě milných představ mohou dostavit. Zajímavou pasáží pro mě byla část s regresí k průměru, která popisovala, že ať se nám něco velmi povede nebo velmi nepodaří s největší pravděpodobností to byla jen momentálních výchylka a v následujícím pokusu se opět dostaneme do nějaké normální fáze. Jako příklad v knize byl uveden výcvik pilotů, kde se jejich vedoucí domnívali, že je dobré být na ně přísný. Když se jim nepovede nějaký manévr, tak na ně zařvou a on se příště povede ale naopak když se jim něco extra povedlo a oni je pochválili v dalším pokuse už to tak dobře nevyšlo. Tady autor poukazoval, že na piloty neměla vliv ani tak chvála či kritika jako spíše fakt, že ať se jim manévr povedl či ne byla to spíše odchylka a regresí k průměru se vždy dostali na nějaký svůj standard. Další zajímavou části pro mě bylo jakým způsobem může položen otázek vyvolat emoce a touhu danou věc udělat či nikoliv. Příkladem zde byl dotazník s darováním orgánů a nějaké státy měli téměř 100% darovací podíl, zatímco jiné, jako například Německo mělo slabých pár procent. Vše bylo zapříčiněno formou otázky, kterou jste museli vyplnit. V zemí, kde procento darovaných orgánů bylo nízké otázka zněla: „Chcete-li darovat orgány zaškrtněte toto políčko“ zatímco v zemi s vysokým podílem dárců zněla otázka takto: „Pokud nesouhlasíte s darováním Vašich orgánů zaškrtněte toto políčko“ Takovouto markantní změnu, která měla v konečném důsledku obrovský vliv. V knize bylo zmíněno x různých studií a pozorování na kterých se zjišťovalo, jak jednotlivé systémy fungují, závěrem se autor dostal i k popisu dopadu fungování dopadu těchto systémů na ekonomiku a osobní spokojenost jedinců.

ATP:

Ač kniha nebyla snadná, tak se mi líbila a velice oceňuji autora, že toto veledílo dokázal dát dohromady. Tak trochu se mi otevřeli oči a uvědomil jsem si, že je dobré se nad věcmi občas déle zamýšlet, než něco vykonám, protože mohu být klamán svým vlastním myšlením. Zároveň spoustu myšlenek se dá použít do běžné komunikace k pochopení jednání druhých, či jen zabránění nechtěnému trapasu. Zároveň se dají poznatky jako správné kladení otázek dobře zacílit na zákazníky v bussinesu, abychom jim tak trochu podšoupli, proč by si měli zrovna náš produkt zakoupit.

Knihu bych doporučil všem, co se aspoň trochu zajímají o psychologii, nicméně si myslím, že minimálně jeden poznatek z knihy by využil každý z nás například při sjednávání nového pojištění či koupi nového spotřebiče do kuchyně.