Kubovo týdenní žvásty #39
Mnich, který prodal své Ferrari
Proč ji?
Tuhle knihu jsem si vybral z prostého důvodu. V poslední době se čím dál tím více ve svém okolí setkávám se slovy vyčerpání, nenaplnění svých snů, vyhoření a mnoho dalších. Je to něco, s čím obecně společnost začíná mít čím dál tím větší problém, a to konkrétně i v mladším věku, ale tam teď nebudeme zabíhat. Kniha Mnich, který prodal své Ferrari, je přesně o tom, s čím mají častokrát 90s. podnikatelé kolem padesátky problém. Ženou se většinu svého života za úspěchem i na úkor svého volného času a snů a nakonec zpomalí, až když tělo přestane moct a přijdou i zdravotní komplikace. A to co? Takhle určitě dopadnout nechci a ani aby takhle dopadli ostatní kolem mě:)
Co jsem si odnesl?
Příběh Julia Mantleho, původně ambiciózního právníka, je příkladem toho, jak následování kariérního růstu a honby za materiálním úspěchem může vést k pocitu prázdnoty a neuspokojení. Po zásadním zdravotním zážitku si uvědomí, že jeho dosavadní životní dráha není cestou k opravdovému štěstí a naplnění. Rozhodne se opustit svůj hektický život a vyhledává útočiště v klášteře v Himalájích, kde se učí od mnichů o moudrosti a hlubších životních hodnotách.
Z knihy jsem si odnesl mnoho inspirativních myšlenek a moudrých rad. Jedna z nich je, že svoboda spočívá v panování nad vlastní myslí. Uvědomil jsem si, že naše myšlenky a postoje ovlivňují naše jednání a rozhodování. Důležité je být pánem svých myšlenek a nechat se jimi vést k pozitivním a konstruktivním činům. „Není svobodný nikdo, kdo není pánem své mysli“
Také jsem si uvědomil, jak důležité jsou první a poslední deset minut dne. Tyto krátké časové úseky nám mohou poskytnout náhled na to, jak probíhal náš den jako celek. Jejich efektivní využití může vést k lepší organizaci a plánování, což nám pomáhá dosahovat našich cílů efektivněji. „Prvních 10 minut dne a posledních 10 minut dne jsou obrazem celého dne.“
Einstein jednou řekl, že představivost je důležitější než vědomosti. Představuj si sám sebe takového, jaký chceš být. Pokud si budeš ve své mysli promítat inspirující a fantazii podněcující obrazy, začnou se ve tvém životě dít podivuhodné věci.
Ten, kdo nejvíce pomáhá, bude nejvíce odměněn.
Naučil jsem se, že krize může být příležitostí a že je důležité vnímat věci pozitivně. Dále jsem se naučil, že je důležité mít stanovené cíle a vizi, které jsou SMART, tedy specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově omezené. Pravidelné dýchání do břicha mi pomáhá udržovat energii, zatímco pravidelné čtení mi otevírá nové obzory a podněcuje můj myšlenkový růst.
S čím nesouhlasím, tak je tvrzení, že šest hodin spánku je dostatečných pro většinu lidí. Podle mého názoru a zkušenosti (jsem ten který spí jen 6 hodin..) je zdravé mít pravidelný spánkový režim a spát alespoň sedm/osm hodin denně. Kvalitní spánek je klíčový pro naše zdraví a celkovou pohodu. Také nejsem přesvědčen o tom, že se dívání na obrazovky 10 minut před spaním výrazně ovlivňuje kvalitu spánku. Podle mé zkušenosti je důležitější celkový čas bez obrazovek před spaním a uvolnění mysli před odpočinkem.
Závěr
Tato kniha mi opět připomněla, že pravý smysl života spočívá vnitřním štěstím a není vždy spojen s finančními úspěchy. Hugo, je přesně ten týpek podivín, mi v mnoha ohledech otevřel oči. Řekl nám, že ne všechno je se za něčím hnát a někdy je lepší prostě zpomalit. Jsem krásným příkladem, jak bych se mohl chtě nechtě stát mnichem, který prodal své Ferrari (což bych stejně nikdy neudělal:D), pokud bych do budoucna nic nezměnil. Jedu v posledních letech na hraně a někdy i na úkor svého volného času. Vím, že to není ideální a mým cílem v blízké době změnit a žít více poklidný život. Vše mi hezky potvrdila tahle kniha a je dobré se jednou za čas zastavit a uvědomit si, za čím doopravdy jdeme a plnit si průběžně své sny. Dávám palec hore a jdu se zaměřit na další zajímavou knihu.
