John Townsend
ATP
- Tuto knihu jsem si vybrala kvůli jejímu věcnému zpracování bez zbytečných vedlejších myšlenek a pointů
- Informace z této knihy si chci v blízké době osvojit a vyzkoušet si manažerský pohovor za účelem vybrání parťáků do projektu, nebo vybrání studentů na pomoc s marketingem v BG
Z Knihy
Každý pohovor se dá vést dvěma způsoby: dotazováním nebo interaktivním nasloucháním
- Dotazování – Tazatel rozhoduje o tom, jaké informace potřebuje. Existuje celá škála způsobů, jakým lze o tyto informace požádat: od empatického dotazování přes neutrální vyptávání až po výslech.
- Interaktivní naslouchání –
Metody kladení otázek
- UZAVŘENÉ OTÁZKY (Existuje pouze jedna odpověď) – př.: „Máte rádi špagety?“, „Jaké auta vlastní vaše firma?“
- OTEVŘENÉ OTÁZKY (více možných odpovědí) – „Váš názor na současnou krizi?“, „Co byste dělal, kdyby čas a peníze nebyli problém?“
- VÍCE NÁSOBNÉ OTÁZKY – řetězec několika otázek navazujících na sebe (nepoužívat! Vícenásobné otázky mohou mít za důsledek to, že dotazovaný odpoví pouze na některou otázku, většinou na tu která je nejlehčí)
- SUGESTIVNÍ OTÁZKY – otázky, které tázaného navádějí směrem k požadované odpovědi. (nepoužívat! Špatné pro získání nové kvalitní informace)
- ZJIŠŤOVACÍ OTÁZKY – uzavřené otázky směřující na specifickou informaci, kterou potřebujeme (použijeme, když chceme zjistit nějaká fakta nebo doptání na detail)
- UPŘESŇUJÍCÍ OTÁZKY – upřesnění informací, jež nám dotazovaný poskytl „/Který? Jak přesně? Ve srovnání s čím?/“
- OTÁZKY „O NĚČEM“ – otevřené otázky, které tázanému umožní zvolit si, které informace nám poskytne (použití na začátku pohovoru pro rozpovídání tazatele, pro poznání názorů)
- REFLEXIVNÍ OTÁZKY – tázanému vracíme obsah jeho vlastního sdělení, tak jak jsme mu porozuměli „/Jinými slovy nechcete…..? Zdá se, že vás to rozčiluje…….?/“
- HYPOTETICKÉ OTÁZKY – otevřené otázky, kterými dotazujeme na hypotetickou situaci „/Co byste dělal kdyby…..? Co by se mohlo stát, kdyby….?/“
- STIMULUJÍCÍ OTÁZKY – otevřené otázky pro poskytnutí chybějící informace
- MLČENÍ – ticho do 5 sec. – tázanému umožníme uspořádání si myšlenek, ticho 5-20 sec. – když tázaný nechce sdělit informace, které si chtěl nechat pro sebe, ticho 20 sec. Důvěrné informace
NASLOUCHÁNÍ
Připravme se touto otázkou „Co se mohu od tohoto člověka dozvědět?“
Zrcadlení tělesných pozic
- Dobří posluchači intuitivně zrcadlí – komunikace pak lépe funguje, jelikož se oba nastaví na stejnou vlnu
- Napodobení tempa řeči – napodobením tempa řeči druhého, se lépe napojíme na tok energie v komunikaci. Pokud mluvíme s nadšeným člověkem, mluví většinou rychle a energicky.
- Písemné poznámky – Ano, v případě, že pořád dokážeme udržet oční kontakt
ŘEČ TĚLA
- 7% slov – slova jsou pouze nálepky
- 38% paralingvistiky – způsob, jakým mluvíme (tón, přízvuk, modulace hlasu), je pro posluchačovo pochopení velmi důležité.
- 55% - posluchače nejvíce ovlivní, jak mluvčí během svého projevu vypadá
Úrovně řeči těla
- Postoje a gesta – Co dělá mluvčí s rukama? Jak sedí? Jak stojí?
- Oční kontakt – Jak často se naše pohledy setkají? Na jak dlouho?
- Orientace – Jakou pozici vůči vám zaujal?
- Proximita – Jak daleko od sebe stojíte/sedíte? (když jsme na pochybách zůstaneme u zóny pohody – 46 cm)
- Vzhled/dojem – Jak je vzhled/dojem důležitý?
- Emoční projevy – Výraz tváře mluvčího
Typy pohovorů
- Výběrový pohovor – příprava, struktura, hodnocení, závěry
- Hodnotící pohovor
- Disciplinární pohovor
- Poradenský pohovor
- Zjišťovací pohovor
