Esej na knihu
Kvantová kreativita
Amit Goswami
Často postrádám balanc mezi odpočinkem a aktivitou. Dělám toho nepřetržitě moc, a pak se z toho vzpamatovávám delší dobu tak, že nejsem schopná vyvíjet žádnou aktivitu. To mi narušuje běh v životě a práci a hlavně se necítím dobře, když si procházím takovýmihle cykly. Amit Goswami přichází s teorií, kterou můžeme aplikovat do svého života a svých projektů - do be do be do be. Přes do be do be jsem se k němu poprvé dostala a teorie mě fascinovala. Čtením kvantové kreativity jsem chtěla nahlídnout víc pod pokličku Amitových teorií.
Do be do be koncept spočívá v tom, že aktivita je důležitá střídat s odpočinkem. Ve fázi odpočinku k nám totiž přicházejí kreativní vhledy, můžeme se napojit jednak na kvantové vědomí a druhak na své vlastní podvědomí. Tak můžeme, například v rámci iniciace nápadu, dojít ke kvantovému skoku. A v tom spočívá kreativita. Jinými slovy - musíme to, na čem pracujeme na chvíli odložit a dostat svůj mozek do vln alpha a theta, kdy se dostatečně zklidníme a dokážeme přijímat i vzdálenější vjemy z čisté potenciality.
Einstein řekl, že naše problémy nelze řešit na stejné úrovni, na které vznikly. Když jsem si tohle přečetla, propojilo se mi to hned s ATP. V rámci projektu přicházíme s nějakým problémem nebo potřebou, kterou chceme řešit pro své zákazníky. Metody ATP nám slouží jako tool k tomu problém přesunout na jinou úroveň a vyřešit jej. A vlastně - není to myšlenka podnikání obecně? Řešit problémy a potřeby lidí kolem nás? Tím, že pro ně vytvoříme něco hodnotného? Do be do be a kvantová kreativita nám může pomoci se dostat na tuhle jinou úroveň, ze které problém můžeme řešit.
Přesouvání problému na jinou úroveň se mi pojí taky s dialogem a využitím například action learningu, kdy skupina otázkováním přerámovává problém, a tím ho posunuje na jinou úroveň. Nástrojů existuje hodně. Pro “do” část projektu, kdy aktivně pracujeme na řešení problému a stejně tak i pro “be” část projektu, kdy chceme dojít k novým kreativním vhledům.
Pro techniky “do” části nemusíme chodit daleko. Máme před sebou celé ATP, do kterého můžeme zapojit další nástroje, se kterými jsme se setkali, jako třeba Action Learning, Design Thinking, Brainstorming apod. Záleží pro kterou část projektu zrovna nějaký nástroj hledáme. Spoustu technik pro “be” část pravděpodobně taky známe, ale myslím si, že je málo z nás v reálu praktikuje. Carl Rogers řekl, že kreativita je schopnost udržet svou mysl otevřenou. A stejně jako schopnosti, které praktikujeme v “do” částech projektu, je podle mě stejně důležité pravidelně praktikovat “be” části naší práce na projektu, abychom se v nich zlepšovali.
Vezměme si příklad schopnosti vyjednávat. Chci se naučit lépe vyjednávat a zařídit nám nějaký super business deal. Nejdřív sáhnu po teorii, a pak načtenou teorii uplatním do praxe. Pokud se chci dostat ve vyjednávání na vyšší úroveň, budu muset teorie načíst víc a víckrát skill uplatnit v praxi, učit se ze svých chyb a úspěchů a dostávat se tak k nějaké svojí personal mastery ve vyjednávání. A pokud je “be” v kreativním procesu úplně stejně důležité jako “do”, proč nevěnujeme stejné úsilí tomu naučit se zklidnit svou mysl? A proč tak často považujeme tuto část kreativního procesu za nedůležitou nebo dokonce zbytečnou? Všichni víme, že je důležité být kreativní, ale co to vlastně znamená? Díky Kvantové kreativitě jsem zjistila, že každý může být kreativní, a že umění kreativity nespočívá v nadání kreslit nebo skládat hudbu. Kreativní proces je ve všem co děláme. V běžných aktivitách našeho života, ve vaření naší večeře, zavazování tkaniček, koukání na Měsíc, tvoření vztahů s lidma kolem nás, na projektovém meetingu nebo schůzce s klientem. Na čem záleží,když se chceme zaměřit na úroveň naší kreativity v tu konkrétní situaci, je naše schopnost mít otevřenou mysl. A když to ještě víc propojím s teorií kvantové kreativity, napojení se na kvantové pole a přetváření nekonečných posibilit kolem nás v aktuality.
To je kreativita, kterou můžeme projevit v jakékoliv situaci a při jakémkoliv problému v našem životě. Pojďme tedy svoji schopnost kreativity rozvíjet. Já sama jsem v téhle schopnosti ještě na začátku. Proto asi nedokážu zatím dost dobře propojit všechnu teorii,o které Amit píše se svýma zkušenostma nebo ji zapojit hned do praxe.
Se stoprocentní jistotou ale vím, že základ je umět nechat svoji mysl otevřenou. A vím, jak moc je důležité umět zklidnit svoji mysl, vypnout a jen tak být. Svůj focus na chvíli přesunout jinam, než do své hlavy. A tak se pojďme učit i “be” - relaxovat, meditovat, hýbat se, cítit se a vnímat kde a s kým jsme. Já si dávám za cíl najít nové si nové techniky, které mě dostanou blíž k sobě, do ticha, do aplha a theta vln. Tam, kde můžu otevřít svoji mysl a objevit nové kreativní možnosti a potenciál. ~
