Hned na začátek se musím přiznat, že už mi psaní esejí celkem chybělo a nemohl jsem si vybrat lepší knihu na zahájení své “esejové ofenzívy“ než právě knihu o Kaizenu.
Na knihu jsem narazil úplnou náhodou v knihkupectví v Soběslavi, když jsem tam byl na chatě s kamarády. Kaizen a japonská filozofie života mě zajímá již delší dobu a tato kniha mě přiblížila k pochopení této krásné kultury.
Hodně zjednodušeně by se dal Kaizen popsat jako životní styl, kdy se snažíte každý den trochu zlepšit, třeba i ten nejmenší aspekt vašeho života. Překvapením pro mě bylo, že Kaizen dostali do Japonska Američani. Po válce, kterou Japonsko prohrálo bylo nutné nastartovat výrobu a probudit místní ekonomiku, a proto byl Kaizen hojně propagován a zaváděn do podniků americkými odborníky.
Od té doby již uplynulo dost času a jak můžeme vypozorovat z chování Japonců – Kaizen se tam uchytil.
Mně Kaizen hodně pomohl uvědomit si krásu procesu. Kdo mě zná, tak ví, že chci všechno a nejlépe hned a bylo pro mě těžké vydržet u procesu, kde nebyly hned vidět výsledky. Myslím, že uvědomění si toho, že těch největších cílů mohu dosáhnout krůček po krůčku a nevyhořet u toho je krásné. Jako konkrétní ukázku uvedu posilování. Měl jsem minulý rok / dva impulzy kdy jsem párkrát zašel do posilovny, ale nevydržel jsem tam chodit dlouho, i když jsem měl jasný cíl. Neviděl jsem totiž výsledky. Po přečtení knihy již chodím do posilovny víc jak měsíc, a to prakticky každý den, užívám si totiž ten proces, nepřemýšlím při posilování nad problémy a postupně mě v posilovně pouští i každodenní stres – stala se z toho pro mě rutina, příjemná rutina, kdy se mohu uklidnit a jít si za svým cílem.
Chceme-li dosáhnout cíle a nevyhořet u toho, musíme milovat proces, jinak shoříme. A podle mě, přesně o tom je Kaizen.
Knihu určitě doporučuji všem, je psaná calming stylem, není to motivační blbina.
