Leadership Challenge
Knihu jsem si vybral na doporučení Milana Čápa před mojí cestou do Finska, jelikož když tam byly loni, tak jim tu knížku doporučovali samotní zakladatela, a mně to bylo prodané tak, že je to hodně k metodice Tiimi a tak, což byl docela poděl, protože o metodice to tolik nebylo a v tu dobu jsem o leadership ani neměl takovej zájem, ale po přečtení této knihy jsem začal přemýšlet, že bych se stal leaderem u nás v týmu, na což, když teďka koukám zpětně, tak to bylo super rozhodnutí a hodně mi to dalo, takže jsem fakt rád, že jsem si tu knížku přečetl a na následujících řádcích se pokusím sepsat svoje myšlenky, které si pamatuju a které mi přišly super.
Celá kniha se točí kolem pěti principů příkladného vedení.
1)Leader by měl být vzorem pro ostatní s jím chováním a jednáním.
Jinak to je v knize popisováno i jako zrcadlo týmu, kdy leader odráží hodnoty, kulturu a aspirace tomu týmu a je klíčový v směřování a motivaci týmu. Hodně se mi to pojí i se zákony z 17. zákonu týmové práce, kde bylo, že to negativní chování se hrozně rychle rozširuje a good attitude je základ pro good team. Takže leader by měl zajistit to, že alespoň z jeho strany, je to chování příkladné a tím motivovat ostatní, aby tu kulturu udrželi.
2)Důležité inspirovat sdílenou vizi budoucnosti.
O tomhle mi přišlo, že se v knize psalo hodně nebo alespoň já jsem to tak vnímal, jelikož to byl i jeden z cílů, se kterým jsem jel do Finska, a to poznat, jestli to, co se píše v knihách, o sdílený vizi a jak si v prváku na začátku nastavíš nějakou vizi a pak už za ním všichni veselé jdou, jestli je to pravda, jestli je to vůbec možný. A furt nevím, jestli je to možný, nebo přijde mi, že v ideálním světě to vždycky vypadá jinak, ale alespoň v týmech, který jsou takhle diverzifikovaný, jako máme právě třeba v Tiimi.
Moc se mi ale líbil postup, který tam popisuje, že s tou vizi by měl přijít ten leader, a že ta viza musí vycházet z jeho osobní vize, a jeho osobní vize vychází z nějakých jeho hodnot a z věcí, co chce, takže je velmi důležitý, aby ten leader dobře znal sebe, byl si jistej sebou a tím, co chce, měl svoji silnou vizi, kterou potom bude tomu týmu přenášet a bude se s každým individuálně bavit a snažit se vzít vizi toho jednotlivce a vysvětlit mu co tam pro něj je, proč by měl jít za společnou týmovou vizí.
3)Leader by měl být otevřený k innovacím a experimentování s novými přístupy a vyzývat k tomu.
Věřím, že změna je jediná konstanta v našem životě, kort v takhle rychle se rozvojící době, kdy bychom každý rok mohli přinášet nové a efektivnější softwary a automatizace do naší práce. Proto leader by měl zajistit, že dává tomu týmu dostatečný prostor a vyzývá je k tomu, aby ty procesy inovovaly. Hodně se mi pojí s něčím, co je v knize InnerGame popisováno jako setrvačné jednání. A je tam na to skvělá metoda STOP, která je tak trochu naše reflexe. Jde tam hlavně o to pozastavení se a kouknutí na věci více z hora a zamyšlení, jak by ty věci šli dělat lépe a efektivněji. Protože i ten tým se vyvíjí a furt je potřeba inovovat. Například, když jsem se já stal lídrem, tak jsem zjistil, že klasické BM, co jsme měli celý prvák, pro nás už to nedávají smysl, jelikož ty provozní věci jsme schopni celkem řešit mimo. A proto jsme z BM udělali opravdový business meeting, kde se čistě řeší projekty a posun v projektech.
4)Leader by měl každému v týmu dávat prostor se vyjádřit a by měl podíl na úspechu.
Tohle je velice důležitý, jelikož v týmu jsou různé osobnosti a někdo se bez váhaní chopí slova a vysype to za sebe a někdo ty svoje emoce a pocity déle dusí a člověk mu musí dát velký prostor a vyzvat ho k tomu, aby se vyjádřil. Takže je dobré na to nezapomínat, vědět, jaký mám v týmu lidi a jak s každým pracovat. A taky jim i podle toho třeba zadávat úkoly nebo se snažit je pošoupnout do věcí, které by pro ně mohly dávat smysl, tak aby cítili, že pro ten tým jsou důležitý a že mají podíl na úspechu týmu.
5)Leader by měl pracovat hlavně s srdcem a budovat tým, který sdílí hodnoty a cíle.
BeReal. Toto se pojí s tím, jak jsem mluvil o vizi, že musí fakt vycházet z toho leadera a ti lidé poznají, když nejste autentičtí, nemyslíte to vážně nebo máte nějaké postranní úmysly. Stejně tak poznají, jestli se o něho opravdu zajímáte, nebo to děláte jen z povinnosti. A taky, jak už zaznělo, ten leadera je zrcadlo pro svůj tým, takže jestli chce, aby ten tým se k sobě nějak choval, podporoval se a měl tam nějaké správné hodnoty, tak s nimi musí přijít on.
Další myšlenky:
Důvěryhodnost je další klíčová vlastnost lídra. Je založená na konzistenci mezi slovy a činy. A opět, pokud teamleader chce nějaké chování od svého týmu, tak s ním nejdřív musí přijít on. Autenticita a transparentnost jsou základy pro tu důvěru v týmu. My jsme si sami tenhle půl rok zažili, jak to vypadá, když tým ztratí důveru v nějakého člena a jde to hrozně těžko vrátit zpět. Dokonce bych řekl, že bez nějaké zásadní změny v charakteru a chování toho člověka to je nemožné. A když v týmu chybí důvěra, tak to není tým, ale jenom parta lidí, co si dvakrát v týdně chodí povídat do kroužku.
Dobrý leader musí být vizionář. Toto je rozšíření principů číslo 2 a 3, kdy skvělá vlastnost pro leadera je být vizionář a spojovat si prvky současnosti a snažit se je projektovat do budoucnosti. Tak, aby přirozeně tíhnul k inovacím a tvořil pro ten tým takovou vizi, která je vizi budoucnosti.
Vliv vnější inspirace: Tohle je jedna z věcí, která mám pocit, že nám v Tiimi poměrně chybí, a to je inspirace vnějším světem a koukání za hranice Tiimi. My jsme sice velice praktičtí a děláme realné podnikání, ale zároveň mám pocit, že jsme celkem uzavřeni ve své bublině. A jak už zaznělo, leader by měl být trošičku nad tím týmem, koukat na něj z vrchu, tak aby byl schopen navnímat všechny členy toho týmu a udávat mu lepší směr. A s tím se i velice pojí koukat se, jak to dělají jinde, jak to funguje jinde, bavit se s lidmi kompletně mimo svoje zájmy a sociální bublinu. Já jsem například minulý víkend byl na takové podnikatelské akci a díky ní jsem si uvědomil, které věci nám třeba v týmu a v Tiimi chybí a v čem jsme naopak velmi dobří, co jsou ty věci, které přirozeně rozvíjíme a každý, kdo studuje Tiimi, je má na super úrovni, ale tím, jak jsme v té bublině, tak nám přijdou velice normální a pak je nedokážeme dobře prodat.
Závěr:
K této knize jsem přišel trochu jako slepej k houslím, ale velmi mě ovlivnila v následujícím vývoji. A tím, že to sepisuju takhle zpětně, tak nevím, kolik myšlenek je reálně z této knihy a kolik už jsem jich nasbíral jindé, ale Leadership Challenge pro mě byla startovacím bodem se o leadership začít pořádně zajímat a rozvíjet se v něm. Díky čemu jsem zjistil, že leadership není jenom o tom, že jsem teamleader nějakého týmu a „řídím lidi“, ale že mi velice pomáhá ve všech vztazích. A že pokud kolem sebe chci mít dobré lidi, tak ty principy jsou ve finále dost stejné. Takže díky, Milane! A pro všechny mladší v Tiimi- bavte se se staršíma, zeptejte se jich na jejich názor nebo zkušenost, v tý naší bublince je bezpečno.
(esej jsem namlouval do chatu, tak sorry za chyby, jestli to někdo čte vůbec:D)