Úvod
Knihu jsem si vybrala kvůli požadavku na zkoušky, tudíž něco, co pojednává o inovacích. Chtěla jsem ale takovou knihu, která mi má co předat a co bych mohla využít nebo vyzkoušet. Tahle mi přišla ideální a rovnou jsem se do ní pustila.
Řekla bych, že se dá krásně využít jak na fungovaní v Tiimi, tak i k sobě do práce, kde pracuji na pozici manažera.
Jaké myšlenky mě zaujaly?
- Tvořivost spočívá v hledání, přijímání a vytváření netradičních postupů, v nových nápadech, originálních řešeních.
- Každý člověk má v hlavě jakýsi univerzální model tvorby, podle kterého myslí, uvažuje a podle kterého se i chová. Je to jak na vědomé, tak nevědomé bázi.
- Nejkreativnější firmy jsou ty, které podporují vzdělávání, trénink vlastních zaměstnanců, pořádání nejrůznějších konferencí, soutěží a dovedou vydržet po delší dobu na trhu.
- Manažerská praxe je proměnlivá. Vyžaduje reagování na měnící se situace, pokud možno rychle a selektivně. Nestačí jen osobní zkušenosti. Je třeba sledovat vše, co se děje kolem, zkušenosti jiných manažerů i podnikatelů, včetně takových zkušeností, které byly zpracovány v podobě metodických návodů, postupů, být otevřený nápadům ze všech stran.
- Tvořivost není privilegiem vyvolených, je to přímo potřeba většiny lidí, která se může projevovat hravostí, fantazírováním, snahou měnit něco ve svém okolí, experimentovat,...
- Dá se říct, že nejsou netvořiví lidé, ale že jsou jen zablokovaní, že vznikla určitá bariéra, která jim bránila tvořivost uplatnit.
- Bariéry tvořivého myšlení a tvořivé činnosti je možno rozdělit do několika kategorií:
- Jsou dány osobnostními zvláštnostmi, kondicí, způsoby chování: velkou brzdou zde může být například nerozhodnost nebo konzervatismus.
- Percepční bariéry (způsobem vnímání): Jde o způsob, jak jedinec funguje s informacemi, jak je chápe a dovede využít. Problém zde vnímáme tak, jak si to přejí jiní. Nemáme buď odvahu nebo si ani neuvědomujeme, že s informacemi můžeme pracovat podle sebe.
- Kognitivní bariéry (omezení způsobené problémy ve způsobu myšlení): Pokud by manažer používal pouze logické myšlení „nepřežil by“. Brzdou by zde mohla být příliš kritická povaha, nechtíč k experimentování, převaha logiky v přístupu, apod. Manažeři se často ženou rychle za vyřešením problému, aniž by ho pořádně do hloubky prozkoumali, jelikož jsou pod tlakem času. Příliš velká dominantnost myšlenky může bránit přijetí jiných alternativ.
- Emoční a motivační bariéry: Brzdou zde může být například negativní ovlivnění v podobě strachu, nechuti, odporu nebo nezájmu. Strach, že selžeme, že se dopustíme chyby, strach z riskování, z neznáma,.. Tvořivost jako taková neexistuje jako samostatná položka, je součástí veškerého chování.
- Pro koncentraci je důležité, abychom dělali raději menší objemy činnosti, ale s maximálním nasazením a soustředěním. Například při čtení knihy, kdy text nemusíme vnímat z důsledku několika faktorů (nezájem, únava,..) celá snaha je tak naprosto bez účelu a zbytečná. V tomto případě je potřeba rozdělit si přípravu tak, abychom vnímali menší části s maximálním nasazením a soustředěností, s častějšími přestávkami.
- Paměť má velkou podstatu pro tvořivost a to z toho důvodu, že tvořivost je aktivita mysli. Tvořivost nemůže bez paměti fungovat. Můžeme zde rozlišovat:
- Krátkodobá percepční paměť: podrží smyslovou informaci maximálně po dobu jedné vteřiny a většinou nemívá žádný význam pro tvořivou činnost (může působit i jako stimulátor pro paměť dlouhodobou).
- Krátkodobá forma paměti: je schopna udržet informace po dobu několika minut. Má však omezenou kapacitu – cca 7 prvků (může působit jako spouštěč pro tvůrčí činnost).
- Dlouhodobá paměť: to jsou vědomosti, zkušenosti a dovednosti uložené v podvědomí. Je schopna udržet informace neomezenou dobu. Neznamená to ale, že bychom si mohli zapamatovat všechno.
- Krátkodobá + dlouhodobá určují poměr logiky a inteligence. Zatímco dlouhodobá ovlivňuje tvořivost a řešení problémů.
- Emoce mohou vytvářet vnitřní napětí. Takové napětí potřebuje ventil – k tomu můžeme využít tvůrčí činnost.
- Respektujme to, pokud nám někdo sděluje své pocity, buďme tolerantní. <3
ATP
Celá kniha vlastně pojednává o spolupráci v týmu a přiklání se k důležitosti komunikace. Dle knihy je důležitá týmová spolupráce, kde by se měly záměrně vytvářet takové projekty, které budou spolupráci a tvoření nových nápadů podněcovat. To u nás už děláme. Vlastně jsem se v průběhu knihy několikrát pozastavila a vše se mi automaticky spojovalo k tiimi, kde jsem si jen v hlavě odškrtávala imaginární seznam toho, co už dávno aplikujeme v praxi. Byla jsem velmi překvapená, kolik toho bylo.
V práci se snažím svým kolegům dát prostor vlastního rozhodnutí. Nejsem tam v pozici, kdy by všechno muselo být podle mě. Jsem k nim otevřená a zatím jsou i oni otevření ke mně. Nebojí se za mnou přijít s novou myšlenkou, jak něco upravit anebo kompletně předělat. Společně se o tom pobavíme a dojdeme ke společnému řešení. Díky této knize jsem se i zároveň utvrdila v tom, že jdu správným směrem. Snažím se být co nejvíc flexibilní můžu.
Zároveň se snažím nastolit na svých směnách určité safe space, což není tak jednoduché. Je to běh na dlouhou trať. Věřím, že k tomuto je klíčem otevřená komunikace, díky které můžeme vykomunikovat své potřeby a domluvit se na průběhu směny. Pár kolegů v manažerském odvětví mělo problém s tím, že někteří chodili v době směny na telefon. Já jsem s tím zatím žádný problém neměla, v tom smyslu, že oni samotní za mnou přišli, s tím, že řeší tohle a támhleto a pokud by bylo v pořádku, že v průběhu směny budou chodit na telefon. Otevřená komunikace a safe space, i love it and its worth it.
V knize je kladen velký důraz na riziko a odvahu. Měla by být vytvořena atmosféra tak, aby se tým necítil potrestán za pokusy a chyby. V tiimi mi přijde, že to tak funguje, na způsobu pokus-omyl a pak pokus-úspěch. Nikdy jsem se necítila, že by mě tým odsoudil za nějakou chybu, spíš naopak. Fuckups jsou velmi cenný a každý chce znát hlavně ty, protože je to skvělá inspirace pro ostatní. V práci mi přijde, že je to trošku složitější, v tom smyslu, že už je to velká firma, kde by se to tak moc stávat nemělo a samozřejmě záleží na tom, o co by šlo, každopádně v našem týmu je to velmi otevřeně komunikované, že ať se stane cokoliv, vždy se to dá napravit (pokud obchod neshoří, to už by byl asi průser).
Závěrem
Mnoho dalších ATP se mi vybavuje, když dopisuji tuhle esej a neustále něco dalšího připisuji :D. Knížka je moc zajímavá, ať už z hlediska vedení týmu, tak i z hlediska jednotlivce. Je zde popsáno mnoho teorie o tom, jak funguje hlava jedince v určitých situacích. Jak v každém z nás tvořivost funguje a hodně jsem si pár věcí spojovala s knihou Atomové návyky (tu jsem ještě nečetla, ale brousím si na ní zuby dlouho). Tu jsem si ve svém reading planu dvakrát podtrhla a chci se na ní v blízké budoucnosti vrhnout. Četla jsem po delší době něco více teoretického a byla to příjemná změna. Rozhodně jí nejsem nijak otrávená. Ba naopak, tahle byla moc fajn 😊. Donutila mě se zamyslet nad tím, jak v týmu (ve škole i v práci) funguju. A teď už mám v úmyslu přinášet jen to nejlepší!
