Dneska bych chtěl napsat esej na knihu, kterou jsem četl před pár lety – Sapiens od izraelského autora Harariho. Kniha ve vás nezanechá příjemný a optimistický pocit spíše naopak, navíc budete zděšeni představou o budoucnosti našeho lidstva. Když si ale osvěžuji myšlenky z knihy mám z naší budoucnosti daleko klidnější pocit.
Esej začnu popisem dvou zásadních faktorů v knize.
Homo Sapiens má schopnost pracovat ve velkých skupinách
Klíčový faktor pro dominanci Homo Sapiens na planetě Zemi je ten, že dokáže spolupracovat ve velkém počtu. Jako jednotlivci ztrácíme sílu – například těžko přežijeme sami v divočině, s čímž zvířata nemají problém a kdybychom se tam potkali tváří v tvář s medvědem, těžko bychom přežili. Ovšem díky kooperaci vícero lidí dokážeme nevídané věci.
Samotná spolupráce ve velkém počtu není v přírodě ojedinělá. Třeba včely to také dokáží, avšak nedokáží být flexibilní jako lidi. Včely nedokážou změnit své sociální systémy přes noc (autorův příklad: Včely nepopraví královnu a nastolí demokracii:D). Zato jiné druhy dokáží být flexibilní, ale zase ztrácí schopnost spolupráce v závislosti na počtu. Lidé jsou touto kombinací unikátní.
Společenská smlouva
Už v 17. století popsal filosof Thomas Hobbes v knize Leviathan nutnost zavázat se ke „společenské smlouvě“ díky níž můžeme fungovat jak společnost. Opakem je přirozený stav, což je pro mě stav zvířecí, boj o život.
Společenská smlouva jde ruku v ruce se schopností Homo Sapiens vytvářet příběhy – dokážeme si vymyslet cokoli a předat to svým soukmenovcům, díky tomu máme možnost dělat docela nelogický rozhodnutí, která ale později vedou k překvapivě užitečným věcem.
Nejrozšířenějším tématem této fiktivní smlouvy jsou peníze – Kus kovu nebo papíru, který nemá žádnou hodnotu. Na tomto prostředku směny, který se časem dostal až do nefyzických rozměrů, jsou chtě nechtě závislí všichni lidi na světě. A podobně je to s hodnotami, můžeme si nastavit a nastavujeme si, jaké chování je pro nás přijatelné a jaké ne.
Tyhle faktory nás výrazně liší od ostatních zvířat na této planetě a současně nám dávají obrovskou moc – máme schopnost vyhubit cokoli živé a třeba, když se nám zachce, zničit celou planetu. S mocí přichází velká odpovědnost, které nemáme povinnost si všímat, vše máme kompletně v rukou my, my rozhodujeme o dalším průběhu dějin na planetě Zemi.
Neznáme všechny vlivy, které nám mohou prospět nebo škodit. Stále umírá mnoho lidí i třeba kvůli důvodům, které mají jednoduché a známé řešení. Dle mého je jen otázkou času, kdy pochopíme neměnné zákony vesmíru a budeme schopni předejít většině hrozeb. Pak už si myslím nás nemůže mnoho zastavit a nebudeme rozhodovat jen o stavu naší planety, ale i Sluneční soustavy atd. (není tam limit)
Na druhou stranu je taky docela možné, že se zničíme sami…
Je velmi zajímavé číst o tom, jakým způsobem se naše společnost vyvíjela a kam směřuje, jak ale zužitkovat tyto informace?
Ihned navážu na předchozí dva mnou zmíněné faktory. Je důležité uvědomit si velikost svého týmu, přesný počet navrhuje třeba kniha Action Learning (4-8 členů). Ve větších firmách je dobré držet počty pracovníků okolo 150 (což je v knize limitní počet lidí, které dokážeme nějakým způsobem identifikovat a znát), díky této znalosti by se mělo týmům a oddělením pracovat lépe. Aspekt společenské smlouvy je důležitým pro definici firemní vize – Díky tomu, že budou lidé ve firmě vědět jak se chováme v daných situacích půjdeme všichni stejným směrem a tímto směrem budeme směrovat i naše úsilí, staneme se tak efektivním týmem. Zároveň kniha motivuje ke stanovení opravdu ambiciózních vizí v souvislosti s tím přemýšlím o Elonu Muskovi, který tyhle vize má.
Zdá se mi, že praktické výstupy z knihy jdou těžko udělat. Její hlavní přínos vlastně vnímám v otevření obzorů a získání motivace. Změny nás provázejí v celých dějinách, ale alespoň podle této knihy žijeme v době na pokraji těch největších změn, které se blíží velkou rychlostí. Nechci zůstat pozadu.
