Úvod
V této eseji se budu zabývat financováním projektu Innocon. Vzhledem k tomu, že je zde potenciál externího financování, které se nám do budoucna bude hodit, pokud se s projektem rozhodneme pokračovat i po studiu, rozhodla jsem se zhodnotit, jak by to vypadalo, pokud bychom ho využili spolu s jeho výhodami a nevýhodami. To stejné poté zhodnotím v případě interního (našeho vlastního) financování, což je cesta, kterou se vydáváme aktuálně.
Popis projektu
Projekt Innocon má dvě větve - první větev se zabývá organizací plesu pro náš obor, kterou se ovšem v této eseji zaobírat nebudu. Druhá větev Innoconu má za cíl organizaci pravidelných konferencí o maximální kapacitě 200 návštěvníků, konaných jednou za měsíc. Tématem, které jednotlivé konference zastřešuje je slogan “Za lepším já”. Jednotlivé konference budou zaměřeny na konkrétnější problematiku v oblasti podnikání a seberozvoje.
Projektový tým, který je dvoučlenný, zde figuruje jako organizátor a zprostředkovatel mezi řečníkem, který na dané konferenci bude vystupovat a zákazníky neboli návštěvníky, kteří na konferenci přijdou.
Teoretická část
Interní financování
Interním financováním rozumíme samofinancování neboli zdrojem kapitálu je výsledek hospodářské činnosti podniku, ponížený o daň tzn. zisk. Dalšími zdroji pro interní financování můžou být rezervní fondy či odpisy.
Výhody a nevýhody
Mezi hlavní výhody interního financování zpravidla patří, že podnik nezvyšuje počet vlastníků (akcionářů nebo věřitelů) a tím pádem nevznikají náklady spojené s emisí cenných papírů. Další výhodou samofinancování je možnost financovat rizikovější projekty v rámci podniku, kde samozřejmě existuje možnost, že se nám nevrátí všechny prostředky, nebudeme ale nikomu nic dlužit, ať už ve formě finančních prostředků nebo jiných závazků.
Naopak velmi očividnou nevýhodou může být nedostatek interních zdrojů pro financování daného projektu, což může vést k menší kvalitě nebo dokonce nedokončení projektu, protože podniku dojdou finanční prostředky.
Externí financování
Externím financováním rozumíme financování z cizích zdrojů. Zde se nabízí široká škála zdrojů, které můžeme využít:
• dotace,
• sponzoring,
• bankovníúvěr,
• emiseakciíčidluhopisů, • leasing,
• businessangels,
• venturekapitál.
Výhody a nevýhody
Prvotní výhodou externího financování je, že se nám finanční prostředky dostaví velmi rychle, což ve většině přináší rychlejší růst podniku po všech stránkách, včetně zisku. Externí financování s sebou mimo jiné přináší větší tlak na výkonnost podniku, který může být přínosný. Na druhou stranu, ne všem může být tento tlak příjemný a vytváříme zde závazek vůči druhé straně - ať už v podobě splátek v případě bankovního úvěru, doručení požadovaného výsledku podnikatelské činnosti v případě sponzoringu nebo zahrnutí další zainteresované strany a možným prodejem podílu společnosti po uplynutí určitého časového období, pokud se bavíme o business angels či venture kapitálu.
Praktická část
V rámci druhé praktické části jsem zpracovala tabulku nákladů. Nejdříve tabulku nákladů, která vyobrazuje interní financování skrze naše družstvo, které budeme využívat při realizaci první konference.
Následně druhou, která ukazuje, jak by to mohlo vypadat, kdybychom využili externí financování.
Zhodnocení interního financování
Naše aktuální náklady, které vyobrazuje tabulka, jsou celkově 21 150 Kč (do nákladů jsem započítala i mzdy pro nás jakožto organizátory). Máme tu výhodu, že máme k dispozici prostor, za který nemusíme platit, nicméně má kapacitu maximálně 200 lidí, což omezuje počet účastníků. Při ceně vstupenky na naši konferenci ve výši 300 Kč na jednotlivce je možný maximální zisk 38 850 Kč.
Jako cíl první konference máme 100 účastníků, to by znamenalo obrat 30 000 kč a zisk 8 850 Kč. Zisk z první konference bychom využili jako rezervu nebo bychom ji znovu investovali do něčeho, co by druhou konference pozvedlo nebo více zviditelnilo, aby přišlo více lidí tzn. více občerstvení nebo rozsáhlejší marketing na sociálních sítí.
Co se hrozeb týče, tak nám toho moc nehrozí. Za předpokladu, že se akce povede, konečná částka vychází plusová. Protože operujeme pouze s penězi, které jsou majetkem našeho družstva, veškeré riziko neseme my.
Zhodnocení externího financování
Pro demonstraci a zhodnocení externího financování jsem se rozhodla vytvořit modelovou situaci, že by si jeden z nás členů projektové týmu vzal jako fyzická úvěr ve výši 200 000 Kč. Takový úvěr by nám umožnil zaplatit řečníka, což si v aktuální situaci nemůžeme dovolit a sázíme na to, že jsou tu lidé, kteří rádi předávají své know - how i bez finanční odměny. Stejně tak bychom si mohli dovolit více kapacitní prostory, což by zajistilo větší kapacitu celé akce a zvýšilo výši potenciálního zisku.
Spolu s úvěrem se zvyšuje riziko a vzniká nám závazek. Měsíční splátku bychom byli schopní pokrýt ze zisku, který by nám projekt pravidelně (jednou za měsíc) přinášel.
Na druhou stranu začít realizovat projekt s takovým obnosem peněz by nám umožnilo rovnou naplánovat druhou, třetí a případně další konference - záleželo by, jak ziskové by předchozí konference byly.
Následující tabulka uvádí výši nákladů v případě externího financování. Náklady se samozřejmě zvýšily, protože nám větší počáteční kapitál dovolil uvolnit finanční prostředky, které by nám mohly umožnit rychlejší rozjezd a doručení větší kvality našim zákazníkům.
Závěr
Při psaní této eseje jsem se zamýšlela nad tím, zda by nám poskytnutý úvěr opravdu pootevřel dveře natolik, že by za to riziko, které s sebou nese, stálo. I přestože s sebou externí financování zcela určitě přináší mnoho výhod, nemyslím si, že je pro tento projekt, ať už v aktuální situaci, případně ani po ukončení studia, nutné.
První kalkulace mi ukázala, že pokud bude dostatečná poptávka (pokud nebude, tak stejně s projektem nebudeme pokračovat po studiu), tak jsme si schopni pravidelně vytvářet rezervu a kumulovat finanční prostředky bez pomoci externího financování. Dokážeme si tedy zajistit finanční prostředky pro vylepšování jednotlivých konferencí sami o sobě, Mimo to díky internímu financování, které nabízí pomalejší, ale jistější růst, by celý projekt byl z dlouhodobého hlediska stabilnější.
Zároveň beru v potaz fakt, že jsme stále mladí, budeme se ještě hodně vyvíjet a profilovat, což znamená, že tento projekt pravděpodobně nebude to, čemu se budeme celý život věnovat. Pořád je to v rámci studia a mimo vydělání menšího obnosu peněz, slouží hlavně k učení a sběru nových zkušeností, které nám pomůžou se rozhodnout, co do budoucna opravdu budeme dělat.
S přihlédnutím na vše výše zmíněné, mně osobně dává větší smysl externí financování pro tento projekt nevyužít.
