Po požárech v Austrálii v roce 2019, začátkem covidu a ruskou invazí na Ukrajinu jsem měl opravdu dojem, že se svět zhoršuje. Propadl jsme narativu, ve kterém jsem líčil můj pocit, že se po roce 2019 svět rozpadá. Napadlo mě proto vrátit se znovu ke knize Faktomluva, již jsem četl právě před těmito událostmi. Tehdy mi představa autorovy „hrozby lidstva“ pandemie přišla velmi vzdálená, dokonce si vzpomínám, když si spolužák z gymnázia vzal do školy roušku a mně to přišlo až komické. Je zajímavé všimnout si, jak se svět za tu dobu změnil, jak jsem se i já změnil.
Přestože autor zmiňuje řadu negativních dopadů lidského chování, vyzařuje z knihy velká pozitivita, to na ní oceňuji ze všeho nejvíce. Dokáže vás naplnit motivací i radostí a navíc vás učí kriticky přemýšlet.
V této eseji bych rád reflektoval moje uvědomění z poslouchání této knihy. Rád bych si tímto textem vryl do paměti fakta, díky kterým se mi, věřím, bude lépe dařit v podnikání i osobním životě.
Světové změny
Evropská unie je jedna z největších ekonomik světa. Evropa v indexu lidského rozvoje (HDI) dosahuje na nejvyšší příčky. Snadno si tak člověk vytvoří představu, že je Evropa středem planety a že vše významné se děje a bude dít v ní. Evropan získá mylný názor, že je rozvoj zaručený a evropská pozice neměnná.
Hans Rosling v knize popisuje příběh z konference v Africe. Měl vysněnou vizi pro Afriku: Až se vymýtí chudoba, budou sem po vysokorychlostních drahách jezdit turisté z Evropy. Dostal překvapující odpověď: To Afričané budou jezdit do Evropy jako turisté a budou se vozit v evropských rychlovlacích. Myslím, že tento příběh krásně ilustruje pohled Evropanů jakožto lidí s vysokým příjmem.
Z hlediska podnikání mě zaujal právě rozvoj Afriky a Asie. Nedělám si iluzi, že podnikat v těchto zemích bude lehké, ale věřím, že investovat do těchto zemí se časem vyplatí a to i s vysokým ziskem. Tento předpoklad opírám i o historickou zkušenost s takzvanými Asijskými tygry. Moji výhodou je, že jsem maturoval z geografie, a tak mám lehkou představu, čím může ta či ona země disponovat. Ovšem nehledám si žádná data navíc o rozvoji a příležitostech v oblastech Afriky nebo Asie, dostávají se ke mě jen všeobecné známé informace z médií.
Kdybych někdy v cizině podnikat chtěl, musel bych si udělat podrobnou analýzu. Jeden ze způsobů, jak ji udělat, může být cestování, čímž bych získal nadhled na tím, jak se v dané zemi doopravdy žije. Díky knize jsem si uvědomil velkou příležitost podnikání v zahraničí.
O dost zásadnějším faktem je to, že některé africké a asijské země potřebují pomoct z extrémní chudoby, což je velmi smysluplná práce, která navíc nepotřebuje žádné inovace, všechno co je k tomu potřeba už známe.
Světový trh se přesune z Atlantského oceánu od Indického, to je další fakt, jenž příležitosti v Asii a Africe podporuje. Podle prognózy OSN se populace v Evropě a Americe nijak výrazně nezmění, ale přibudou tři miliardy lidí v Africe a jedna miliarda v Asii. 80% světové populace bude žít v těchto zemích.
Kritické myšlení
Důležitost kritického myšlení v podnikání jsem zaznamenal ve třech bodech, které pro mě byly nejdůležitější a myslím si, že bych si na ně měl dát pozor.
1. Průměr má rozložení: Hledat většinu.
2. Strach: Nejednat v panice.
3. Vícero zdrojů: Odpověď není buď a nebo, většinou je to složitější někde uprostřed.
Znovu přečtení této knihy pro mě bylo velmi obohacující. Autor mě přesvědčil, že se náš svět nerozpadá, nýbrž se každým dnem zlepšuje. Kniha mi dodala energii do této těžké doby. Ukázala mi některé mé mylné přesvědčení o pozici Evropy ve světě a pomohla mi objevit příležitosti, kde se dá náš svět zlepšovat.
