Co je to dialog? Nelehká a nejednoznačná odpověď, z toho důvodů zde shrnu několik bodů charakterizující pojem „dialog“.
- Proces (technika/metoda) pro formování myšlenek a názorů – tvorba nových názorů
- Myšlení kolektivního vědomí
- Je to flow
- Výjimečný způsob komunikace, při které se učíme, získáváme nové poznatky o tématu a poznáváme smýšlení nejen mne samotného, ale i uvažování druhých
- Learning with/from each other
Co je cílem dialogu?
- dosáhnout vzájemného pochopení a respektu
- zapojit všechny přítomné
- získat inovativní přístup a názor k tématu
- vyřešit problémy
Co pro dialog potřebujeme?
- 4 základní principy dialogu:
o Naslouchání (nikoliv poslouchání) – princip účasti/zapojení – abstrakce
o Pozastavení – princip povědomí/osvěty – jistota (čas na zamyšlení?)
o Vyjadřování – princip rozvoje – idolarita
o Respekt – princip koherence – násilí
- Prostředí – komfortní a bezpečná atmosféra (prostor k projevu)
- Kruh a shodná úroveň – všichni si jsou rovni, neexistuje hierarchie, shodná váha názorů
- Kontejner – ohraničení mez a hranic předmětu dialogu – znát cíl/předmět/účel dialogu
- Mít touhu vyslechnout a pochopit druhé
Myšlení:
- Konvergence (rozbíhavost)
- Divergence (sbíhavost)
Role vs. Role
Role v dialogu by měly rotovat, dynamicky se měnit, na základě potřeby a záměru. Mít svůj konkrétní záměr definuje, kterou z rolí v dialogu zastaneme.
- Introvert x extrovert – nelze změnit/ovlivnit
- Následovník (follower) – rozvijí myšlenku Hybatele, nemá nový názor
- Pozorovatel (bystander) – „facilitátor“ a sleduje dialog z vrtulníku, sledovatel přítomné energie
- Hybatel (mover) – aktivní člen, tvůrce nových myšlenek
- Oponent (opposer) – kritické myšlení, jiné řešení, druhý úhel pohledu, „objasňovatel“
__
1) Naslouchání
Naslouchání je cyklus navazování jedné myšlenky na druhou, díky němu je v dialogu budován flow. Naslouchání je gestem pozornosti.
Navazování jeden na druhého na základě aktivního/pasivního naslouchání:
- aktivní: nepřemýšlet o následující myšlence, kterou chci zmínit; doptávat se a snažit se pochopit obsah předávané informace; být fyzicky a psychicky přítomný
o Během zákaznické schůzky (ZS) může aktivní naslouchání přinést novou zakázku, právě díky čtení mezi řádky, nacítění se na zákazníka a pochopení jeho potřeb
- pasivní: naše myšlenky jdou kolem; na příkladu psaní si do PC bez vizuálního doprovodu (vizuální vnímání a sledování mimiky dobarvuje celkový obraz); nedoptávání se
2) Pozastavení
Pozastavení napomáhá méně hlasitým se vyjádřit a zároveň hlasitějším si uvědomit myšlenky a sumarizovat svůj názor. Věnujme myšlenkovým pochodům naši pozornost, dejme myšlenkám hodnotu. Zůstaňme vědomi.
Ticho je klíčem k rozkvětu myšlenek a budování flow. Pozastavit a zamyslet se není snadné, přesto skutečně hodnotné – zdolat a uvolnit napětí, nereagovat na myšlenku bez hlubšího zamyšlení.
Pozastavení nabízí moment pro odstoupení od řešení, nabízí pohled na věc z jiného pohledu, jiným okem. Pokusit se, díky pozastavení, získat nadhled. Odepřít mentální modely a položit si racionální otázky „Co se právě děje, co cítím, co si myslím?“.
3) Vyjádření
Řešili jsme, jak se vypořádat s těmi, kteří jsou více hlasití, ale spíše parafrázují a opakují již řečené… Jak tento rozvoj dialogu vnímám? Dvě roviny, které vnímám, mohou být: vyjádření souhlasu a apel na váhu konkrétního názoru, nebo vyjádření již řečeného může působit, že dotyčný nenaslouchá druhé.
Pokud nic neřeknu… byl jsem součástí / nebyl jsem součástí? Racionálně a objektivně zvažme, v danou chvíli, zda má myšlenka a výstup přispěje ke společnému dialogu, nebo využiji pouze plochá slova, kterými vyplním ticho.
Vyjadřování má přispívat k rozvoji dialogu, usměrnění dialog a s určitou hodnotou. Proto brát v potaz aktivní a pasivní naslouchání.
4) Respektování
Respektování vnímám jako prostor pro otevřenost, vzájemnost a upřímnost. Respekt znamená vnímat druhého jako učitele a zhostit se příležitosti učit se od druhého. Ničí názory nejsou konečné, vždy je možné nacházet nová řešení a závěry, respektujme to.
Princip koherence znamená vnímat vše jako celek, vnímat názory druhých jako součást těch našich.
Pokud chybí respekt, vede to k negativním závěrům.
Proč přemýšlet kolektivně, ne samostatně?
Přísloví „víc hlav, víc ví“ je přesným popsáním této otázky. My samotní nemáme tolik kapacity a možností na tak kreativní závěry, proto bychom měli „přemýšlet kolektivně“. Dialog znázorňuje vyspělost naší efektivity a synergie.
ZÁVĚR – ATP:
V týmu čelíme problému méně/více hlasitým členům dialogu. Měli bychom si každý zkusit zvolit pozici (roli), kterou zastaneme v dialogu.
Na TS dne 12.12.2023 jsme přišli s nápadem vědomého předávání role postupně, jeden po druhém, v rámci dialogu na TS. V závěru jsme dospěli k názoru, že tato metoda by ovlivnila flow.
Metoda k experimentu: 6 klobouků
S KAAMOšema vedeme Learning cell s názvem Knižní klub, jehož cílem je sdílet rady a tipy v rámci čtení, sdílení si teoretických znalostí z knih a vedení dialogu o tématech. Dílčím cílem je urychleně sbírat knižní body a motivovat členy v rámci Rocket modelu. Proč o tom píšu?
Téma našeho minulého sezení bylo Dialogue. Vedli jsme dialog o této knize, souvislostech a našeho pochopení obsahu. Dialog měl sloužit pro ujasnění nabytých znalostí a připravit se na TS, jehož téma je Dialogue.
