Esej na knížku
Dialogue: The Art Of Thinking Together
William Isaacs
Disclaimer: Celou esej budu psát Dialog s velkým D a ne vždycky budu mluvit o knížce, ale i o Dialogu jako takovém. Myslím si, že je na tolik důležitý, že si zaslouží být vždycky Dialog s velkým D. :)
Po přečtení knížky se nedokážu ubránit myšlence, že Dialog je životní cesta, které se učíme celý život. Dělalo mi proto problém tuhle esej napsat. Říkala jsem si, že tolik hlubokých myšlenek nejsem schopná tak rychle vstřebat a udělat z nich nějaké závěry na několik odstavců. Natož abych hodnotila použití technik Dialogu v praxi. Ale pak mi došlo, že takhle to je v pořádku. Že i moje neuspořádané myšlenky a pocity jsou to, co si z knížky odnáším.
Můj malý brainstorming po přečtení knížky aneb co mě jako první napadlo:
· Propojení mezi sebou a se světem kolem nás
· Láska
· Flow
· Přítomnost
· Mindfulness
· Odhození zábran a strachu, našich zdí
· Vytváření prostoru pro ostatní projevit svoje pravdy
Hodně se mi to pojí s tím, co jsem psala v úvodu. Dialog je životní cesta, životní styl. Myslím si, že „techniky“, které se v Dialogu aplikují se nedají oddělit od našeho běžného života. Isaacs o tom píše i v knížce, o bezradnosti, kterou přináší odchod z prostředí na Dialogu do „reálného“ světa. Nedivím se, že se takhle lidi cítí. Když zjistíme, že jdou věci dělat jinak a líp, těžko se vrací do starých kolejí. A nebo vlastně lehko? Když nás k tomu dotlačí okolnosti a společnost, přizpůsobíme se. Nepříjemné pocity za chvilku vymizí a my pokračujeme v životě tak, jak jsme byli zvyklí.
Nemyslím si ale, že to tak musí být. Všechno, co se v Dialogu zmiňuje můžeme aplikovat do svého každodenního života. Ať už na osobní nebo profesní rovině. Vnímám Dialog jako hodně mocný nástroj a využívat jeho techniky jenom v práci, v našem případě v týmu a navíc proto, že si řekneme, že dneska teda Dialog povedeme, nestačí.
Každý jsme v první řadě člověk, lidská bytost. A naše návyky, způsob myšlení a vnitřní prožívání se nedá rozdělit na několik oblastí našeho života. Tahle fragmentace je to, co nám ve společnosti způsobuje problém. Často se stavíme do rolí a na základě výchovy, očekávání společnosti a jejich hodnost se přizpůsobujeme prostředí a naplňujeme role, které se od nás očekávají. Nebo ty, které my sami považujeme za žádoucí (to ale taky převážně pramení z očekávání okolí). Kolikrát během dne pak přepínáme mezi jednotlivými rolemi? A kolik úsilí nám zabírá filtrování nás samých?
Možná právě na Dialogu se můžeme učit tyhle bariéry bořit a najít podstatu nás samotných a světa kolem nás. Když si ale nejsme vědomi sami sebe, jak můžeme přijít na řešení problémů, které řešíme na training session? Všechno, co se na TS děje, je odrazem každého z nás. Můžeme se vůbec dostat do Dialogu, dokud se nenaučíme vědomě vnímat sami sebe?
Musíme to propojit. Neexistuje jeden původ problému, je jich několik. Tyhle původy se od sebe nedají oddělit a často řešení pouze jednoho původu problému, ať už jakkoliv precizně, problém nevyřeší. Je to podobné jako se zdravím. Když se budeme soustředit pouze na fyzickou stránku, sportovat a jíst zdravě, ale nebudeme se starat o svoji psychiku, je velká pravděpodobnost, že nebudeme zdraví. A stejně je to naopak.
Ale vlastně, možná bych šla ještě dál. Neexistují problémy, jenom neutrální realita, které dáváme význam my sami. Pro hlubší pochopení téhle reality a přidělení významu, který vychází z našeho středu nám může pomoct životní cesta jménem Dialog.
Když jsem si přečetla svoje poznámky, nejvíc se mnou ještě rezonovalo:
· Hloubka je potřeba
· Kolektivní inteligence
· Energie
· Vítání nejistoty
· Fight or flight – naše naučená reakce
· Nemáme rádi heat při střetu názorů
· Collective ecology of thought à Jung – kolektivní vědomí
· Defending à Suspending à Dialogue
· Inteligence srdce
· Fragmentace ve společnosti – The Good, The True, The Beautiful
· I am in the world and the world is in me
· Conclusion à assumptions à beliefs
· Feel the pressure and trust the emptiness
· Listen fully to the center of each person
· Pain arises from cover-ups
· If I want to reach someone I need to use their language (Affect, Meaning, Power)
· When we interact with someone, it´s first coloured by memory à what field am I in?
· No container, no dialogue (energy, possiblity, safety)
· Conflicts too can be held here
· Dialogue cannot be made, it has to emerge
