Knihu Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele jsem poslouchala jako audio a myslím si, že tohle je přesně ta kniha, která na poslech úplně stačí. Je spíš odpočinková, není v ní nic zlomového a vlastně žádná teorie.
Nic moc mi nedala, nepřišlo mi, že bych něco, co v ní bylo řečeno, ještě nikdy neslyšela nebo s tím úplně souzněla. Myslím si ale, že by bylo fajn ji aplikovat na náš tým, protože spolu často řešíme věci dost vážně a tragicky a chtělo by to od věcí trochu odstup. Nesouhlasím ale se spoustou v knize zmíněných věcí.
9 pravidel v knize:
Nesnažte se
Čím víc se snažíme, abychom něčeho dosáhli, ať už jde o štěstí nebo peníze, tím hůře se budeme cítit.
Štěstí je problém
Autor popisuje, že štěstí je krátkodobý stav, který nám nevydrží a neměli bychom se jím řídit. Asi ale záleží na tom, jak si štěstí vykládáme, pro mě je to totiž něco úplně jiného. Pocit „štěstí“, který autor popisuje, je pro mě spíš nějaká krátkodobá euforie nebo radost, která může trvat 10 minut nebo pár dnů a dlouhodobě udržitelná vážně není. Pro mě je ale štěstí to, jak to mám nastavené v hlavě a je to stabilní a dlouhodobý stav o uvědomění si sebe sama a skutečnostech, které se mi dějí. Moje štěstí nemůže ovlivnit špatná událost, protože vím, že o tom je život. Štěstí je pro mě o smíření, ne o euforii.
Nejste vyjímeční
Opět nesouhlasím, podle nějakých sociálních standardů možná, nemyslím si ale, že jsou všichni průměrní. Každý má svoje kvality a charakter. Můžete říct, že v našem teamu jsme třeba všichni průměrní na marketing a jen třeba jeden nebo dva lidi jsou v něm dobří. Nemyslím si ale, že jsme průměrní jako lidé. Každý v teamu jsme úplně jiný a to nás tvoří vyjímečnými.
Hodnota utrpení
V tomto pravidlu jde spíš o naše nějaká spíš o naše nějaká očekávání od cesty, kterou jdeme, a co jsme ochotni pro své cíle vytrpět.
Vždy si vybíráte
To, jak na věci reagujeme, je naše rozhodnutí. Jde o to, jak věci bereme a jak je cítíme. To říká autor. Já osobně si myslím, že člověk, co tuhle knihu napsal, je privilegiovaná osoba, co pravděpodobně není nijak systémově znevýhodněná, nebo kdyby ano, tak ne nějakým extrémním způsobem, a tak vlastně minimálně většina důsledků a věcí, které se mu dějí, pochází z jeho rozhodnutí, které udělal. Tím pádem ano, pokud si já sama řeknu že nechám psaní esejí až na poslední chvíli a pak nebudu stíhat, můžu si vybrat, jestli na sebe budu naštvaná, nebo se z toho poučím. Pokud bych ale žila život, který neustále omezuje a znevýhodňuje někdo jiný, není moje vina, že bych byla naštvaná.
Pletete se úplně ve všem
Líbí se mi citát „Pokud si myslíte, že víte všechno, tak už není moc, co byste se mohli naučit.“ K tomu bych ještě dodala jeden, kterým se řídím – obklopujte se lidmi, co jsou chytřejší a lepší než vy.
Selhání je cesta vpřed
Chybami se člověk učí. Zkušenosti a chyby jsou to, co si myslím, že mě v životě naučilo nejvíc.
Je důležité říkat ne
Hrozně mi vadí takové to hnutí „dělej všechno, říkej na všechno ano, ber všechno“. Dřív jsem taková taky byla, ano na všechny projekty, ano na všechny lidi, ano na všechno. Po čase, když si ale uvědomíte svoji hodnotu, dojde vám, že ne všude byste měli být a ne všichni si vás zaslouží.
A pak zemřete
Smrt je veliké téma, kterým jsem se zabývala v roce 2021. Smíření se s ní a s tím, že prostě přijde. Učí nás to, že si máme vážit života a může nás to motivovat.
