Přečíst tuto knihu mi trvalo fakt dlouho, ovšem si myslím, že o to větší vliv to na mě mělo. Zajímavá pro mě byla kombinace této knihy a Kaizenu, k vytváření úkolů se jedná o naprosto ideální kombinaci knih.
Zpátky k Bujo – jedná se o techniku vedení analogového deníku v dnešní šílené digitální době. Je zajímavé, že dnes máme vskutku tisíce možností kam si psát poznámky a jak organizovat svůj čas na smartphonu, ale přitom starý dobrý papírový deník při správném využití má mnohem větší přínos.
Klíčový rozdíl mezi Bujo a vším, co jsem zkoušel, je systém. Když dodržujete pravidla systému, tak vás sám deník navádí k větší výkonnosti. Přišlo mi naprosto skvělé, (i když co si budem otravné taky), že nesplněné úkoly se musí neustále přepisovat, dokud splněné nebudou.
Když se podívám do Bujo a do obyčejného deníku, tak vidím ihned velký rozdíl a tou je přehlednost. Řekl bych, že je to naprosto neuvěřitelné, jak pár stránek navíc (na indexaci / rejstřík…) a pár značek jako tečka, kolečko a pomlčka může změnit vnímání papírového deníku. Samozřejmě musíme myslet i na styl jakým zapisujeme informace, nemůžeme si ke každému úkolu psát slohovku, je potřeba zapisovat vše za pomoci klíčových slov.
Prokousat se této knihou mi trvalo snad rok nebo minimálně půl. Za tento čas se toho v mém životě mnoho změnilo, nyní na mě leží mnohem více zodpovědnosti, než když jsem knihu poprvé otevřel. Přiznám se, že ještě stále nevyužívám plný potenciál Bujo, řekl bych že si ho teprve zkouším a oťukávám, než se dokážu spolehnout na tuto techniku, a hlavně sám na sebe, o Bujo je třeba starat se den co den a k tomuto stavu se krůček po krůčku přibližuji.
Knihu určitě doporučuji nejen lidem, co mají problémy s organizací života, ale vlastně úplně všem. Taky se můžeme někdy sejít a povyprávět si o tom, jak vypadá náš deník nebo jaké vylepšení jsme vymysleli.
