Action learning


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 19.09.2021

Action learning   Michael J. Marquardt

Action learning, Michael J. Marquardt


Tuto knihu jsem si vybrala z jediného důvodu, a to zlepšit naše TSka. 


Jak už asi známe z našich předešlých dialogů a TS. Často jsme začali z ničeho nic debatovat a na stole se začaly vršit argumenty a názory. Často jsme odběhli od témat úplně někam jinam, kam jsme nechtěli. Nastala situace, kdy se lidem již nechtělo mluvit, protože byli přehlcení informacemi a nebyli schopni dále naslouchat nebo někdo začne být agresivní. Vznikne zmatek. Hlavně si také postupně uvědomujeme, že navršený materiál bude těžko zpracovatelný. 


Jak tento problém můžeme vyřešit?


Action learning!


Co si odnáším z této knihy?


Action learning je metoda nebo-li skupinový proces, jehož základem je snaha změnit popsaný neúčinný způsob skupinové komunikace zpět na dialog, který je pro účastníky stravitelný a alespoň částečně zvládnutelný. 

Je to specifický strukturovaný nástroj pro vedení týmových procesů, jehož je vhodné využít v situacích, kdy skupina lidí potřebuje nalézt společné řešení nějakého složitějšího problému. 


Potenciál metody Action Learning tkví především ve zvýšení účinnosti řešení problémů. Když se do sestavování řešení zapojí více lidí, přinesou více informací o daném problému a jeho souvislostech. Jak se říká „víc hlav, víc ví“. Jenže ne vždy se tohle v hojném počtu podaří a spojit všechny informace do společného výsledku. Struktura procesu AL nutí účastníky, aby prozkoumávali problém z více úhlů pohledu a přispěli tak k jeho pochopení v širším kontextu. 


Prvním nástrojem strukturace je povinný sled  otázka – odpověď a druhým jsou tzv. vynucené reflexe: kouč pravidelně diskusi zastaví a přiměje účastníky, aby vyhodnotili proces ve skupině.

            Pevnější struktura komunikace tak vytvoří jakési „zábradlí“, díky kterému se členové týmu na jedné straně musí ve svých příspěvcích ukáznit, ale… tím, že se „drží toho zábradlí“, se na druhé straně možná cítí v bezpečí. Energie, kterou by jinak spotřebovali na ostražité pozorování a připravenost k obraně, se uvolní ve prospěch uvažování o řešení aktuálního problému a reflexe o vlastním chování nebo postojích.


K čemu lze Action Learning použít? 

-       Zvýšení účinnosti problémů

-       Spojit informace do společného výsledku

-       Přínos v oblastech spojených s rozvojem kompetencí lidí a týmů

-       Rozvoj interpersonálních dovedností účastníků

-       Podporuje rovnost účastníků

-       Podporuje soudružnost týmů

-       Zvyšuje otevřenost

-       Podporuje učení se

-       A teď co se mi líbí nejvíce! Ve skupinách se totiž neočekává, že někdo „VÍ“ a naopak se cení to, když někdo dokáže odhalit, co vlastně „NEVÍ“.


6 prvků metody Action Learning

1. Problém – AL přispívá k řešení problémů a zároveň učení se rozvoji lidí

2. Tým AL – omezené na 4-8 lidí

3. Otázky hledající pochopení a přemýšlivé naslouchání – společné chápání problému

4. Akce k řešení problému

5. Vůle učit se

6. Kouč – líbí se mi, že kouč pomáhá týmu udržet si konzistentní směřování k jednomu cíli


2 základní pravidla metody Action Learningu

1)    Oznamovací věty (tvrzení, názory) se smějí vyslovit pouze jako odpovědi na otázky. Poté, co se stručně několika větami popíše počáteční vidění problému, členové týmu pouze kladou otázky. Oznamovací věty smějí členové týmu vyslovit pouze jako odpovědi na otázku, kterou položil někdo jiný. To změní dynamiku skupiny a komunikace se otevře do dialogu. Mezi počtem a kvalitou otázek a následnou účinností řešení a naučení existuje vztah téměř přímé úměry.

2)    Kouč týmu AL intervenuje, kdykoli vidí příležitost k učení. Kouč se nikdy nezapojuje do obsahu řešení problému, soustředí se pouze na týmový proces a na učení se jednotlivců i týmu. Přerušuje debatu ve víceméně pravidelných intervalech (nejčastěji 10 min.) a klade přesné otázky, které vyvolají reflexi prvků týmového procesu a učení se. Kouč také plánuje čas a pomáhá týmu ho dodržet.

 

Obecná struktura postupu AL:

1.     Ustavení týmu a plán dovedností, které členové týmu chtějí zlepšovat

2.     Prezentace zadání či problému – vlastník problému stručně popíše, co je třeba řešit

3.     Pomocí otázek a odpovědí je téměř vždy třeba problém předefinovat (namísto symptomů popsat skutečný problém tak, aby ho tým viděl stejně).

4.     Definice cílů, tzn. Jak má situace vypadat po vyřešení problému

5.     Vymyšlení strategií a plánů akce

6.     Provedení akce

 

 

Kniha se mi líbila, více mě vlastně zaujalo to, že bychom se měli více ptát a více naslouchat. Líbí se mi, že nám při tom pomáhá kouč a může do toho vkročit. A ještě více se mi líbí, že to pomáhá řešit problém a nalézt řešení. Ráda bych si tuto metodu někdy vyzkoušela.



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 0

Kategorie: Učení

Body: 0

19.04.2024

Kategorie: Vedení

Body: 3

19.04.2024

Kategorie: Vedení

Body: 3

19.04.2024

Kategorie: Marketing

Body: 2

19.04.2024

Kategorie: Učení

Body: 2

19.04.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: