Čtyři dohody - svatá čtveřice

Kniha dokáže změnit pohled na svět a poskytnout nám nástroje pro lepší a harmoničtější život. V této eseji se pokusím nastínit, proč jsem si tuto knihu vybral, jaké lekce jsem si z ní odnesl, a jak se těmito dohodami řídím. 

Proč jsem si tuto knihu vybral?

Svůj výběr knihy "Čtyři dohody" jsem odůvodnil doporučením od několika lidí, kteří mi tuto knihu vřele doporučili. Knížka přináší nový pohled na fungování a mezilidskou spolupráci, kterou si musím průběžně připomínat. 

Co jsem si z knihy odnesl? 

Kniha pojednává o čtyřech klíčových dohodách, podle jakým žijeme. 

Tyto dohody jsou:

• Nehřešte slovem: První dohoda nás učí, že slovo má moc a že bychom měli dávat pozor na to, co říkáme, jakým způsobem komunikujeme s druhými a sami se sebou. Slovo má schopnost buď ublížit, nebo projevit lásku a pochopení.
• Neberte si nic osobně: Druhá dohoda nás učí, že nemáme brát osobně slova a jednání druhých. Každý má své vlastní pohledy a zkušenosti, a když si toto uvědomíme, ušetříme si spoustu zbytečného stresu a konfliktů.
• Nevytvářejte si žádné domněnky: Třetí dohoda nás vyzývá, abychom se nevytvářeli zbytečné domněnky o tom, co si druzí lidé myslí nebo proč jednají určitým způsobem. Místo toho bychom měli komunikovat a ptát se, pokud něco potřebujeme vědět.
• Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete: Poslední dohoda nás vede k tomu, abychom svůj nejlepší výkon a snahu dávali do všeho, co děláme. Maximální úsilí nám umožní prožít bohatý a intenzivní život.

ATP

Nehřešení slovem se snažím brát si k srdci hlavně při předávání zpětné vazby. Velmi se mi to spojuje s pravidly předávání zpětné vazby z Radikální otevřenosti od Kim Scottové. Přistihl jsem se, že si na to nedávám pozor a snažím se teď na to myslet a volit slova tak, aby byla pochopena ale zároveň s dobrým úmyslem pro toho, komu zpětnou vazbu dávám. 

Neberte si nic osobně mi evokuje respecting z dialogu. Osobně jsem s tím měl dlouho problém, abych přijímal jiné názory či útoky tak, abych si z nich vzal oprávněnou zpětnou vazbu, či se snažil hledat důvody a pochopení k názorům ostatních. Postupně jsem dospěl do stavu, kdy se o to snažím a hledám balanc mezi ustoupením ze svých hodnot a projevením názoru a respektování ostatních. V roli TL jsem v tom byl podle mého dobrý ale občas jsem se cítil, že se potlačuji až moc, naopak teď mimo tuto roli mi to občas ustřelí na druhou stranu. Chci na to do budoucna stále aktivně myslet. 

Doměnky jsou záhuba mezilidské komunikace, působení v TAPu mě ale dle mého vybičovalo k tomu abych respektoval fakta a doměnky si tolik nevytvářel. Chtěl bych to ale posunout na další úroveň a více hlídat doměnkování při dialogu a diskuzi v týmu. Měli bych na to dávat větší pozor. 

V této dohodě, dle mého momentálně selhávám nejvíc. Po sebereflexi způsobené nejen touto knihou, jsem došel k tomu, že toho dělám až moc a své soustředění mám roztříštěné do mnoha věcí, které nedělám na maximum. Z toho mi plyne akční krok vystoupit z aktivit, které mi nic nepřináší, a které pro mne nejsou prioritou.