Proč jsem si knihu vybral?
Knihu 4 hodinový pracovní týden jsem si vybral, protože již delší dobu s narůstajícím počtem práce bojuji s time manegementem a zároveň mi ji doporučil můj kouč za účelem načerpat techniky jak zefektivnit a zlepšit svůj time management, ale i jak si rozvrhnout své úkoly během dne, abych měl vyšší míru splnění daných úkolů. A nekupila se mi pak práce například na jeden ´´vražedný´´ den, kdy toho musím udělat enormní množství a snižuje se tak kvalita mé práce a zvyšuje dlouhodobý stres.
Co si z knihy odnáším?
Kniha přináší nejen revoluční pohled na práci, ale i odvážnou výzvu k přehodnocení našeho vztahu k času, úspěchu a kvalitě života. Většina knihy mi však nepředala nic nového, nebo převratného určitě bych se z ní více naučil, kdybych ji četl například v prváku. Hodně myšlenek z knihy jsme totiž již řešili v týmu, nebo je mám z jiných zdrojů. Bylo však velmi zajímavé, při čtení přemýšlet o tom, jak to mám doopravdy, co dělám co nedělám, kde se mohu zlepšit nebo například jak celkově nahlížím na work/life balance.
Zajímavé myšlenky z knihy:
Parkinsonovo pravidlo říká, že „práce se rozšiřuje tak, aby vyplnila dostupný čas pro její dokončení.“ upozornění na to, že čím více času máme k dispozici pro dokončení určitého úkolu, tím více se bude zdát, že tento úkol vyžaduje celý ten čas. Aplikováním Parkinsonova pravidla na naše pracovní úkoly můžeme dosáhnout větší efektivity. Místo toho, abychom se plně věnovali něčemu, co bychom mohli udělat za kratší dobu, někdy záměrným zkrácením času můžeme dosáhnout stejných, ne-li lepších výsledků. Tato myšlenka nás vyzývá k tomu, abychom byli náročnější v ohledu na časové rámce a více se soustředili na klíčové body úkolů. Parkinsonovo pravidlo tak slouží jako připomínka, že efektivita nevyžaduje nezbytně více času, ale často více strategického a efektivního plánování našich úkolů a časových závazků.
Relativní příjem je důležitější než absolutní příjem.
Outsourcing a delegování. Koncepce, že nemusíme zvládat vše sami a mnohdy je efektivnější svěřit některé úkoly odborníkům, podporuje nejen snížení pracovní zátěže, ale i vytváření prostoru pro osobní a profesní růst. klíčovým faktorem úspěchu není, kolik práce odvedeme sami, ale jak efektivně dokážeme využívat dostupných zdrojů.
Kniha se opírá o Paretův princip 80/20, u nás na škole velmi známý, který tvrdí, že 80 % výsledků pochází z 20 % úsilí. Autor nabádá k identifikaci a zaměření se na klíčové aktivity a úkoly, které mají největší dopad. Tímto způsobem lze maximalizovat výsledky při minimalizaci úsilí.
Pravidlo Bezpečného Selhání. Je důležité aktivně hledat rizika a vystavovat se možnému selhání jako prostředku k učení a osobnímu růstu. Tato myšlenka mění negativní konotace spojené se selháním a ukazuje, že může být krokem k úspěchu, pokud je použito k vlastnímu zlepšení. Tuto myšlenku aplikuji do svého života od příchodu na tuto školu více a více a beru to jako jednu z celkově nejlepších učících příležitostní s tím, že mě to jako člověka nejvíce posouvá.
Mnohonásobný příjem. Investování do pasivních příjmů, jakými jsou například dividendové akcie nebo nemovitosti, může podle něj přinést finanční nezávislost a svobodu. Tato myšlenka otevírá debatu o tom, jakým způsobem by mohl každý z nás dosáhnout větší finanční stability a volnosti. Jelikož, již přes rok pasivně investuji do indexových fondů i samotných akcií, myslím, že tento bod rozvíjím a chci ho do budoucna rozvíjet, ještě více a s větším kapitálem se například dostat i k investování do nemovitostí.
- Mít čas, zatímco se nám generuje příjem je to doopravdické bohatství.
Testování různých životních stylů a pracovních modelů. Tento experimentální přístup k životu podporuje myšlenku, že každý z nás má jedinečné potřeby a cíle, a není třeba se přizpůsobovat univerzálním standardům pracovního života. Tato myšlenka se mi velice zalíbila, jelikož jsem velký odpůrce stereotypního vedení života a stále se ještě jako člověk hledám, určitě chci v průběhu života vyzkoušet více různých životních stylů, avšak si nemyslím, že to je něco pro co se jen tak můžeme rozhodnout, ale spíše se orientujeme podle okolností v daný okamžik, a to se myslím si jen tak nezmění.
ATP?
Kniha mi hlavně pomohla si uvědomit, že v hodně směrech (hlavně díky Tiimi), jdu po správné cestě (aspoň podle mě a podle autora). Líbil se mi velký důraz na to co možná nejvíce převést svou práci do online světa a být tak časově mnohem více flexiblní a celkově mnohem méně ´´přivázaný´´ s touto myšlenkou pracuji již dlouho, protože bych rád v budoucnu cestoval a nepřišel při tom o vše co jsem budoval v ČR a to by s mým zaměřením na stříhání videí mělo dobře fungovat. Udělal jsem si pořádek v tom, co jsou pro mě priority, které mě nejvíc posouvají tam kam chci. Zároveň jsem si podle knihy na papír sepsal věci, kterých se bojím a začal jsem je analyzovat. V poslední řadě jsem si potvrdil, že život se musí i žít a užívat, jinak je vydělávání více a více peněz prostě k ničemu a work-life balance je důležitý a vždycky bude a je důležité nejít ani do jednoho z extrémů.
