Přečetla jsem si knížku, kterou jsem měla na stole asi půl roku, pořád se mi do ní nechtělo, myslela jsem, že to bude zase další blbost.
Vlastně jsem se mýlila, často potkávám lidi, kteří neumí absolutně naslouchat nebo komunikovat, úplně jsem si říkala, jak by jim asi pomohla tahle kniha.
Taky si myslím, že by měla být v povinný maturitní četbě xd.
Fakt mě to bavila, sice to pro mě to bylo spíš připomenutí věcí, který mi byly vštěpovány už odmalička.
Moje rodiče mi vždycky zdůrazňovali, jak je důležité být k lidem milá, naslouchat jim a projevovat upřímný zájem. A tahle kniha? Jako bych slyšela jejich slova snad v každý kapitole.
Upřímně mě nejvíc bavilo, jak Carnegie tyhle principy propojil s reálnými příklady a teorií, což mi přišlo fakt skvělý ozvláštnění než jenom teorie.
Tak tady máš, co jsem si odnesla a co bychom měli dělat:
Buďme upřímní a projevujme zájem
Carnegie říká, že zájem o lidi musí být upřímný. Není to jen o tom, naslouchat s úsměvem, ale skutečně se zajímat o to, co ti druzí říkají. A já to vidím úplně stejně.
Když s někým mluvím, snažím se zapomenout na všechno kolem a opravdu se soustředit na to, co mi chce říct.
Úsměv je tvůj superpower:
Usmívání se není jen o zdvořilosti, vidět reálný úsměv mi opravdu zlepšuje den, samozřejmě, že to nejde vždycky, ale kdykoli se usměju na někoho, kdo mě právě zastavil, většinou mi úsměv taky oplatí.
Jména jsou hudba pro uši
Pamatuji si jména. To je fakt. A není to vždycky jednoduché, ale je to něco, co má obrovský dopad. Když někoho oslovíš jeho jménem, je to, jako bys mu řekla: "Jsi pro mě důležitý." A to lidi fakt baví.
Poslouchat> Mluvit
Ve škole mi vždycky říkali, že jsem hrozně tichá a nemluvná, občas mi i říkali, že mám "dobré uši". A já to beru jako kompliment. Carnegieho rada být dobrým posluchačem, mě potěšila, protože celý život slýchám, že se málo vyjadřuju, málo mluvím, že se nudím a proto nemluvím, ale není to tak. Encouraging others to talk about themselves makes them feel valued and builds trust. Vedení rozhovoru tak, aby druhá osoba mluvila více o sobě, jí přiměje cítit se ceněnou a vytváří důvěru. Když dávám někomu prostor, aby se vyjádřil, nejenže se dozvím spoustu zajímavých věcí, ale taky to často vede k tomu, že se ta osoba cítí opravdu lépe.
Kritika? No thanks.
Kritizovat je snadné, ale vlastně to není moc účinné. Sice mi to moc nejde, občas si ráda do někoho rejpnu, to asi každej... Každopádně docela se snažím hledat to dobré v lidech a chválit je za to. Ale musí to být upřímný – zase ta upřímnost – jinak je to k ničemu, lidi to poznají. Lidé to milují a často se pak snaží být ještě lepší.
Chval a ocení je klíč
Opravdová pochvala dokáže zázraky. A nemusí to být nic velkého. Někdy stačí říct: "Tohle ti fakt sluší," nebo "Děkuju, že jsi mi s tím pomohl." UPŘÍMNĚ!! Malé gesto, velký efekt. Zkrátka a dobře, kniha mi připomněla hodnoty, které jsou pro mě důležité, ale zároveň mi dala nové rady, jak být ještě lepší v tom, co dělám.
Další důležité pointy z knihy:
Každá kapitola knihy je plná praktických rad a příkladů, které pomáhají čtenářům lépe porozumět principům a aplikovat je ve svém životě. Je to průvodce, jak být lepším člověkem, lépe komunikovat a efektivněji vycházet s lidmi. Fakt bomba, moc doporučuju. Navíc je za 3 body hihi.