Proč jsem si knihu vybrala?
Název Radikální otevřenost jsem poprvé slyšela na našem TS, kdy na ni měl prezentaci Kuba Keyzlar. Mluvil o ni velmi zajímavě a já měla chuť si ji přečíst. Na našem TS se z věty „buďme k sobě radikálně upřímní“ stal po Kubově prezentaci takový menší „inside joke“ pokaždé kdy někdo chtěl říct kritiku a nechtěl být konkrétní, aby to druhého neurazilo všichni ho pobízeli ať je radikálně otevřený. Hned po pár stránkách mě bavilo, jak její autorka zmiňuje příběhy ze života a mohu říci, že to jsou skutečně poučné a zajímavé příběhy.
Hned jako první příklad autorka zmiňovala příběh se svým kolegou, kdy jí odevzdal práci, která nebyla dobrá. Autorka mu nechtěla říct, že ta práce stojí za nic a nedokázala se při osobním setkání k problému postavit čelem. Řekla mu, že to pro začátek bylo dobré a že mu pomůže práci dokončit. Kolega byl zmatený, protože věděl, že odevzdal mizernou práci ať ho autorky neupřímná pochvala zmátla. Během následujících měsíců autorka tutéž chybu opakovala. Ostatní členové týmu o ní začali pochybovat, protože věděli, co se stalo. Autorka pak musela svého zaměstnance vyhodit.
Dále zmiňuje, jak při poskytování zpětné vazby používat radikální otevřenost, jako dobrý příklad udává zjištění, že má kolega rozepnutý poklopec:
Ničivá empatie-nechci, aby se druhý cítil špatně tak radši nic neříkám. Sama autorka v knize napsala, že tato vlastnost je nejhorší.
Manipulativní neupřímnost-nechci se cítit nepříjemně já, proto radši nic neříkám. Manipulujeme s lidmi, abychom z celé situace vyšli co nejlépe my.
Radikální otevřenost-pokud si kolegu vezmu do soukromí a sdělím mu, že má rozepnutý
poklopec, cítí se tak lépe. Projevujeme zájem o naše kolegy a poskytujeme jim zpětnou vazbu.
Útočná agrese-veřejně kolegu zesměšní „koukněte, má rozepnutý poklopec!“ Shazování lidí záměrně. Jsem ráda, že toto nemám zažité z vlastní zkušenosti, ale určitě mnoha sportovců, tanečnic a učitelů na základních školách se rádo vozí po svých žácích, a to není v pořádku.
Rozdělení zaměstnanců:
Rock stars-dá se říct, že to jsou „konzervy“, mají svou práci rádi a nemají potřebu dále růst na karierním žebříku.
Super stars-naopak Super stars chtějí růst na karierním žebříku, mají rádi výzvy a nebojí se jich.
Můj názor na knihu:
Kniha mi přišla velmi zajímavá, dozvěděla jsem se věci, které jsem rozhodně nikde neviděla ani o nich neslyšela. Mohu si toho spoustu vzít do budoucna a nedělat ty samé chyby jako autorka. Knihu beru jako správnou příručku pro dobré leadry, vůdce či manažery. Chci být k lidem v mém týmu a projektech radikálně upřímná. Přiznám se, že s tím mám zatím problém, ale vše jde natrénovat a já doufám, že se toho v budoucnu zhostím lépe.
