Kniha mi byla doporučena starším ročníkem, jako dobrý start v Tiimi. Zároveň mě zaujal i její název, který mi napovídal, že bych se díky téhle knize mohla naučit být k lidem, ale i k sobě samé otevřenější díky určitým technikám a radám, které mi četba nabídla.
Autorka knihy vypraví o svých zkušenostech, které nasbírala přes svou karieru, a to například v Google a v Apple v rámci vedení týmu v Sillicon Valley s novým pojetím efektivního managementu, neboli radikální otevřenosti, která dokáže při správném využití vytvořit vztahy jak pracovní, tak i osobní na silné důvěře a můžeme tím tak dosáhnout skvělých výsledků.
''Nechcete nikoho ranit nebo urazit. Jenže chyby napravit musíte – je to vaše povinnost. Jak tedy lidem sdělovat kritiku a současně je nenaštvat?''
Proč radikální? – Kvůli společenskému adaptivnímu chování, v moment kdy se chceme například vyhnout konfliktu nebo trapné situaci, máme tendence skrývat své skutečné názory. To však nikdy nic správně nevyřeší.
Proč otevřenost? – Když jste přesvědčení o vlastní pravdě, moc pokory v tom není, může to být sice upřímný, ale otevřenost je trochu o něčem jinem. Je to potřeba jednat jasně a přímočaře, aby nevznikl prostor pro nedorozumění, a pokud se ukáže že se vlastně mýlíte, umět to otevřeně přijmout a uznat.
Budujte radikálně otevřené vztahy.
Osobní zájem – jde o upřímný zájem, kdy se s člověkem snažíte pravidelně mluvit, snažíte se ho pochopit a je pro vás důležité dotyčnému poskytnout užitečnou zpětnou vazbu, díky které se může posunout.
Přímá konfrontace – Jde o kritiku, která je ale podaná tak, aby obsahovala fakta předávaná bez agrese, s důvodem proč a návrhem řešení, či změny. Z této situace většinou mohou benefitovat obě strany a je důležité řešit i prostředí a způsob, kde a jak je předaná.
Dávejte, přijímejte a podporujte zpětnou vazbu.
Radikální otevřenost – jste přímočarý, ale s osobním zájmem o druhého. Snažíte se ho vaší promluvou upřímně posunout, protože vám na něm záleží.
Ničivá empatie – Radši nic neříkáte, protože nechcete aby se druhý kvůli vám cítil nepříjemně.
Manipulativní neupřímnost – Nic neřeknete, protože se vy nechcete cítit nepříjemně a máte strach z reakce druhého.
Útočná agrese – řeknete vše, aniž byste se zamysleli nad následky, že dotyčného před ostatními můžete zesměšnit a ponížit.
ATP: S útočnou agresí jsem se u sebe nikdy nesetkala, což bude asi zapříčiněno povahou mé osoby, ale řekla bych, že jsem se na kvadrantu dříve pohybovala mezi ničivou empatii a manipulativní neupřímností. Měla jsem problém být v názorech z emočního hlediska upřímná nechtěla jsem ublížit druhým ani sobě. Přišlo mi to tak správné. Neuvědomovala jsem si tím však, že to byl přesný opak správného.
Tiimi mě však díky určitým technikám a nástrojům, které zkoušíme v rámci učení (jako například 1v1 a hallo theory) pomalu přeučuje být k lidem radikálně otevřena a zatím to úspěšně funguje. Přijde mi, že to lidé dobře přijímají a snaží se s tím pracovat. To samé pociťuji po zpětné vazbě i u sebe. Byly mi řečené mé chyby a vlastnosti, které mému okolí nevyhovují a byly mi řečeny i s návodem, či radou jak na nich pracovat a změnit je. V tu chvíli jsem nepostavila jako obvykle do ofenzívy, ale od druhé strany pocítila, že to dělají z osobního zájmu a že se mě jen snaží napřímo konfrontovat, abychom se oba mohli v životě posunout dál.
Pochopte motivaci každého člena týmu.
Rockstars a Superstars – Je důležité v týmu mít vyváženě obě typologie lidí, pro zachování rovnováhy. Zároveň musíme počítat s tím, že málokdo zůstane v jedné pozici po celý svůj pracovní život.
Rockstars jsou rády v oboru, ve kterém jsou dobrý, dobře mu rozumí a chtějí se v něm zlepšovat. Nesahají však po kariérním růstu a nových výzvách. Takovou vytrvalost je třeba respektovat a odměňovat stejně jako Superstars, kterým jde naopak o kariérní růst a nerady zůstávají dlouho na stejné pozici. Potřebují stále překonávat nové výzvy, které jím dodávají drive a motivují k lepším výsledkům.
ATP: Osobně si myslím, že jsem zatím vždy spadala pod typologii Superstars lidí. Už od mala jsem byla velmi všestranná a věnovala se čemukoliv, co jenom zaválo slovem výzva. Hrála jsem na klavír, v dramaťáku, tancovala , zpívala a přitom jsem chodila na sportovku, kde jsem se věnovala sezonně každému sportu od Atletiky po míčové hry a mezitím pracovala v gastru. Nikdy jsem neměla ráda rutinu a začínala vše od nuly. Každá nová činnost mi dodávala drive a motivovala mě se k zlepšování. Dokud jsem nedošla do bodu, kdy jsem cítila, že pro mě už nemá žádný přínos, v tu chvíli jsem zas hledala něco nového.
Společně dosahujte výsledků.
GSD (Get stuff done) Cyklus je efektivní proces rozhodování, stanovování cílů, strategie a pochopení poslání. Nejde totiž o to se vrhnout do problému po hlavě, místo aby nejdřív položili základy pro spolupráci.
- Naslouchejte – je potřeba naslouchat nápadům a vytvořit takovou atmosféru, ve které si tímto stylem všichni naslouchání bez předsudků navzájem.
- Vyjasňujte – Poté je potřeba si vytvořit prostor, ve kterém se tyto nápady vypilují a vyjasní, aby se nepřišlo o žádný nápad dřív než ho všichni plně pochopí.
- Diskutujte – Následně je potřeba o nápadech diskutovat a důkladně jim porozumět.
- Rozhodněte – Dále se musíte rozhodnout rychle, ale ne zbrkle.
- Přesvědčujte – jelikož se u konkrétního nápadu na začátcích nemusí angažovat všichni, nebo o něm nemusí být všichni přesvědčení, je potřeba je přesvědčit, že jde o dobré rozhodnutí.
- Realizujte – Potom plán realizujte, tak aby se efektivně zapojili všichni zájemci.
- Poučte se – a jedno z nejdůležitější částí je se poučit, ať to dopadlo dobře či špatně - vždy je z čeho.
ATP: Troufám si říci, že jsme se GSD cyklem nevědomky řídili v tmu při našem prvním projektu na splacení faktury.
Udělali jsme brainstorming, kde jsme si všechny bez námitek a předsudků navzájem vyslechli. Poté jsme výběr zúžili jen na pár nápadů a ty si nechali podrobněji vyjasnit. Následně jsme je mezi sebou prodiskutovali a došli tak k jejich plnému pochopení, které nám napomohlo rozhodnout o uskutečnění naší Lovely Oldies párty. Potřebovali jsme však ještě některé o tomto projektu přesvědčit, proto abychom ho poté efektivně realizovali. To se úspěšně povedlo a díky tomuto jsme měli spoustu materiálu, na který ještě do teď zpětně reagujeme a učíme se z chyb a věcí co se povedli.
Kniha se mi velmi líbila a dobře se četla. Dala mi spoustu nových a užitečných úhlů pohledů a technik, které v budoucnu hodlám využit. Naučila mě také lépe komunikovat s lidmi při předávání zpětné vazby a ukázala mi mé chyby a také důvod proč je změnit.
