Proč jsem si knihu vybrala?
Kniha mi byla doporučena na základě pozitivních reakcí od mých spolužáků. Téma radikální otevřenosti jsme opakovaně probírali v rámci TS a já jsem se o něm chtěla více podrobností dočíst sama. Také jsem se chtěla dozvědět, jak mohu poskytovat zpětnou vazbu ještě více otevřeněji. Zaujalo mě, že je kniha napsaná jak pro manažery, tak i členy týmu, jako jsme my. Nabízí nejen teoretické základy, ale i konkrétní nástroje pro efektivní komunikaci a rozvoj firemní kultury.
Osobní zájem a přímá konfrontace
Osobní zájem interpretuji jako vnitřní potřebu dané osoby porozumět a pochopit potřebám druhých. To vede k pochopení, empatii a určení si způsobu poskytování zpětné vazby a směřování rozvoje. Na druhou stranu přímá konfrontace představuje pro mě odvahu vyjádřit svůj názor. Získat si sebedůvěru, přistoupit k dotyčné osobě a diskutovat s ní o citlivých tématech.
Osobně se snažím využívat obě výše zmíněné techniky. Zvláště přímou konfrontaci jsem si v poslední době oblíbila. Nerada chodím okolo horké kaše, a tak když s někým nastane problém, nebo se jen rýsuje, zajdu za dotyčným a pobavím se s ním. Dle mého názoru je komunikace klíčovou složkou všech vztahů, proto je potřeba ji využívat. Kdykoliv u mě nějaký vztah selhal, bylo to na základě špatné komunikace.
Manipulativní neupřímnost vs ničivá empatie
Důležitým poznatkem pro mě bylo, že ničivá empatie přináší více k chybám jednotlivce než manipulativní neupřímnost. Samozřejmě musíme najít ideální hranici pro ničivou empatii, abychom nesklouzli do útočné agrese. Nedávno se mě někdo zeptal, co mi připadá jako lepší řešení konfliktu. Nejdříve jsem si myslela, že bude lepším řešením empatické mlčení, byla jsem ale rychle vyvedena z omylu. Při empatickém mlčení totiž dochází k procesu, kdy lžeme jak sami sobě, tak druhým. Na konflikt nebo nedostatek tedy není upozorněno a nepřichází žádná změna či řešení. Neprokazujeme tak dle mého názoru dostatek osobního zájmu o člověka.
Zpětná vazba a jak ji poskytovat
V rámci týmu jsme již několikrát aplikovali zpětnou vazbu. Na společném výjezdu (Cabinu) jsme si poprvé dali zpětnou vazbu 1v1 s každým. Prvně jsem k této aktivitě byla skeptická, ve finále se aktivita jevila jako velice přínosná. Pomohla mi více určité jedince poznat a porozumět jejich činům a já osobně jsem si nejvíce vzala z negativní zpětné vazby a vím, v jakých oblastech mám mezery. Do budoucna bych chtěla aplikovat a vyzkoušet si více technik zpětných vazeb jako jsou například: 360stupňová zpětná vazba, metoda hot seat, Švecův bazén, SIFT model atd. Osobně nejčastěji aplikuji zpětnou vazbu ve chvíli. To znamená, že se snažím o poskytování zpětné vazby téměř okamžitě po zpozorovaném chování, což zvyšuje účinnost mé zpětné vazby. Naopak mi vůbec nevyhovuje Sandwichova metoda nebo třeba Metoda "Tři plus tři rovná se jedna", protože nerada zaobaluji negativní poznatky těmi pozitivními. Přijde mi to neupřímné. Dříve bych si nikdy nepomyslela, že mi někdy 18 lidí může ve školním prostředí říkat do očí, co si o mně myslí. Je to neuvěřitelný pokrok z hlediska předešlých kolektivů, kde jsem trávila čas. Významná je také myšlenka, že zpětnou vazbu přijímáme lépe od lidí, kteří projevují zájem o naši osobnost. Bez opravdového zájmu o druhého není radikální otevřenost plnohodnotná. S tímto názorem se ztotožňuji, obecně zpětnou vazbu od lidí, kteří mě vůbec neznají nepřijímám jako plnohodnotnou. Níže jsem vyhotovila postup ideální zpětné vazby v konkrétních krocích:
1. Představme si, o co konkrétně jde, a ověřme, zda je osoba připravena na tuto zpětnou vazbu.
2. Než začneme, požádejme sami o zpětnou vazbu a vyjádřeme svou otevřenost.
3. Připravme si otázku: "Napadá tě něco, co bych mohla udělat nebo přestat dělat, aby se ti se mnou lépe pracovalo?"
4. Poslouchejme s cílem skutečně porozumět, nikoli pouze reagovat.
5. Odměňme kritiku, aby nebyla odkládána na poslední chvíli. Pokud nesouhlasíme, vysvětleme, proč.
6. Veřejně nabízejme chválu, pokud je jasné, že to dané osobě nevadí.
7. Kritizujme soukromě a vyhýbejme se používání zakázaného slova "ALE," spíše použijme spojení "ZÁROVĚŇ."
8. Projevme pokrok a zájem o osobu s cílem ji posunout nebo motivovat.
9. Poskytujme zpětnou vazbu co nejdříve, ale s ohledem na to, abychom nejednali pod vlivem emocí.
10. Držme se modelu situace, chování a dopadu, kde popisujeme situaci, jak se v ní jednalo, a jaký měla dopad.
11. Navrhněme konkrétní způsoby, jak by se člověk mohl zlepšit.
12. Hledejme příčiny problému v kontextu toho, co člověk dělá, ne v jeho chybách.
Rockstars a Superstars
Lidi rozlišujeme podle jejich ambicí, které mohou být podléhající změnám. „Rockstars“ preferují stabilní prostředí. Zároveň odmítají postupovat, pokud by to zahrnovalo opuštění jejich řemesla. Na druhou stranu „Superstars“ přinášejí růst a inovace. Pro svůj růst vyžadují výzvy a nové příležitosti (je vhodné mít plán pro nahrazení, až se rozhodnou jít dál).
Osobně se ztotožňuji více se „Superstars“, z toho důvodu, že mi nevadí pohybovat se v nestabilním prostředí, často a ráda vymýšlím různé inovace. Preferuji složitější výzvy a úkoly nežli ty jednodušší.
Konkrétní nástroje zmíněné v knize
V knize bylo zmíněno několik konkrétních nástrojů, které napomáhají implementaci radikální otevřenosti, např:
V rámci akce nazvané "Kosatka dravá" nebo "Velryba" se každý týden vyzývají lidé, aby sdíleli úspěchy svých kolegů, a vlastník vybírá výherce.
Akce "Opička jejda" probíhá každý týden, kde jednotlivci sami sebe nominují a sdílejí své neúspěchy, aby se ostatní mohli poučit z jejich zkušeností.
Během údržbových týdnů se problémy postupně zaznamenávají do veřejného dokumentu a lidé mají možnost hlasovat, které problémy budou mít prioritu.
Tyto nástroje jsme bohužel neměli ještě možnost implementovat, ale určitě bych je chtěla aplikovat do praxe. Minimálně akce "Opička jejda" je mým favoritem, protože z neúspěchu se dle mého názoru dá nejvíce těžit.
Závěr
Kniha Radikální otevřenost mi pomohla otevřít oči a podpořit dávání mé zpětné vazby ostatním. Kniha není pouhým konceptem, ale je to nástroj pro konstruktivní a upřímnou komunikaci. Věřím, že osvojení praktik z této knihy by mohlo být pro náš tým velice přínosné. Důležitými aspekty jsou osobní zájem a přímá konfrontace, které by měly být vyvážené. Kdyby tomu tak nebylo, došlo by nejspíše k úpadku do manipulativní neupřímnosti, útočné agrese nebo ničivé empatie, což opravdu nechceme.
