Kniha mě překvapila svou čtivostí a praktičností. Hodnotím kladně napojení teorie na praxi magisterských studentů VŠE, kteří na konci knihy sdílí své podnikatelské plány. Mezi nejzajímavější myšlenky a pojmy řadím: principal-agent problém, rozdíl mezi divergentním a konvergentním myšlením, painstorming, práci s Lean Canvas, MVP, P2P, přehled struktury byznys plánu, práci s Cash Flow a možnosti Crowdfundingu. V následujích odstavcích se pokusím vybrat pár pojmů a popsat jejich praktické využití na příkladech.
Ač několik postřehů z knihy pro mě bylo nových, mnoho principů jsem již znala ze své osobní praxe či ze studií v zahraničí. Ve Španělsku jsme například v rámci jednoho z předmětů celý semestr pracovali s metodou Design Thinking na základě poznatků z knihy The Desing of Everyday Things od Dona Normana. Tvořili jsme mobilní aplikaci v Adobe XD, která měla za úkol pomoci zahraničním studentům s orientací v Salamance. Postupně jsme vytvořili persony, díky kterým jsme si ujasnili profily našich uživatelů, dále jsme prototipovali aplikaci a prováděli rozhovory s potencionálními zájemci o využívání aplikace. Cílem tohoto cvičení nebylo naprogramovat finální aplikaci, ale řádně si vyzkoušet Design Thinking v praxi. Díky této zkušenosti vím, že zákazník/uživatel je při tvorbě jakéhokoliv projektu nejdůležitějším elementem a je potřeba ho během vývoje se službou/produktem neustále konfrontovat, abychom se ujistili, že postupujeme správným směrem.
Taktéž jsem byla součástí Crowdfundingového týmu, se kterým jsme se snažili na HitHitu vybrat peníze na podporu natáčení našeho bakalářského filmu Kamélie. Během tvorby kampaně jsme dávali důraz na vytvoření mnoha možností odměn, které pro nás zároveň nebyly finančně náročné zrealizovat. Vytvořili jsme úvodní video, přidali fotky s vizuálem filmu, představili členy štábu v popisku, formou hravé prezentace, a snažili se kampaň propagovat přes sociální sítě jednotlivých členů štábu. Sbírka nakonec bohužel nebyla úspěšná. Jako hlavní selhání vidím nedostatečný marketing, jelikož jsme si neplatili žádnou FB ani Google reklamu a členka týmu zodpovědná za marketing nebyla v přidávání příspěvků moc proaktivní. Z této zkušenosti si odnáším, že možnost crowdfundingu projektu je časově náročnější, než se na první pohled zdá. Přesně jak popisuje kniha Od podnikatelského nápadu k plánu: “Crowdfunding je vhodný jen pro aktraktivní produky se silným příběhem.” Studentský film není moc atraktivní jako produkt a zároveň komunikace naše příběhu nebyla dostatečná.
S týmem Uniwave jsme si během TS a TM schůzek vyzkoušeli v praxi metodu Brainstorming a Double Diamond. Obě metody pracují se skupinovým divergentním a konvergentním myšlením a skvěle se doplňují. Double Diamond nám pomohl si uvědomit, že nejprve je potřeba najít a definovat problém a teprve následně na něj můžeme hledat konkrétní řešení. Brainstorming nám pomohl nápady seskupit na jednu hromadu, pak jsme během dialogu postupně upřesnili náš hlavní problém a následně jsme ve druhém brainstormingu hledali možná řešení. Hlavní výhodou tohoto postupu je, že se hodí pro vytvoření skupinové flow, během které vzniknou v omezeném časovém úseku nápady na řešení, se kterými jsou ztotožnění všichni účastníci flow. Dá se využít pro jakékoliv téma.
Aktuálně máme za sebou v rámci Tiimiakatemie pouze drobné jednodenní projekty s cílem splatit fakturu, jelikož naše družstvo je zatím stále v procesu zakládání. Díky této knize mám však podrobnou představu a tom, jak by měl řádný podnikatelský plán vypadat. Do přípravy budoucích dlouhodobějších projektů chci také určitě zapojit práci s Lean Canvas a zkusit experimentovat s A/B testingem online reklam.
