Pět disciplín k učící se organizaci


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 17.12.2023

5. disciplína   Peter M. Senge

Úvod a výběr knihy

Mimo to že jsem si knihu vybral pro přečtení na předmět, tak mě kniha oslovila svojí specifickou filozofií, skrze kterou nahlíží na systém a vedení firem. Kniha představuje jednotlivé úrovně, které vedou k vytvoření Učící se organizace, obdobné té, kterou máme my v Tiimi. Kniha také popisuje jakým způsobem může taková organizace prosperovat v moderním a neustále měnícím se světě. Senge představuje plán učící se organizace, který zdůrazňuje význam osobního mistrovství, mentálních modelů, sdílené vize, týmového učení a systémového myšlení s cílem podpořit neustálé zlepšování a adaptabilitu v organizacích.


O čem kniha je ?

Kniha hovoří o pěti složkách vedoucí k fungující učící se organizaci


První složka, osobní mistrovství, zdůrazňuje význam neustálého osobního zdokonalování a rozvoje jednotlivců. To zahrnuje pěstování závazku k celoživotnímu učení, sebeuvědomění a jasnému pochopení svých osobních a profesních cílů. Pod Osobní mistrovství spadají následující prvky


  1. Osobní Vize: Jádrem osobního mistrovství je rozvoj a udržování jasné osobní vize, což znamená mít jasný obraz o tom, co chceme v životě dosáhnout. Tato vize nás žene kupředu našemu osobnímu rozvoji, protože vytváří směr a cíl, ke kterému jedinec směřuje.
  2. Tvůrčí Napětí: Tvůrčí napětí vzniká mezi současným stavem a vizi budoucnosti. Toto napětí není vnímáno negativně; spíše jako motivující faktor pro růst a pokrok. Osobní mistrovství spočívá v udržování tohoto napětí a využívání ho jako hnací síly pro dosahování cílů.
  3. Sebereflexe a Sebepoznání: Důležitou součástí osobního mistrovství je sebereflexe a hluboké sebepoznání. Jedinci se učí rozumět svým vnitřním motivacím, hodnotám a přesvědčením, což jim umožňuje lepší pochopení svých reakcí a rozhodnutí.
  4. Kontinuální Učení a Rozvoj: Princip osobního mistrovství zdůrazňuje důležitost neustálého učení se a rozvoje dovedností. Je to celoživotní proces, ve kterém jedinci neustále hledají možnosti pro svůj osobní a profesionální růst.
  5. Zodpovědnost za Vlastní Život: Tento princip také podporuje převzetí zodpovědnosti za vlastní život. Jedinci, kteří praktikují osobní mistrovství, se snaží být proaktivní a nečekají, že změny v jejich životě přinesou okolnosti nebo jiní lidé.
  6. Srovnání Vize a Skutečnosti: Osobní mistrovství zahrnuje průběžné srovnávání vlastní vize s aktuální realitou a vyhodnocování toho, jak se jedinec přibližuje ke svým cílům. Tento proces pomáhá identifikovat oblasti, ve kterých je potřeba věnovat více úsilí nebo změnit přístup.
  7. Vliv na Organizaci: V kontextu organizace má osobní mistrovství vliv na celkový výkon a kulturu organizace. Lidé, kteří se neustále vyvíjejí a růstou, přispívají k vytváření prostředí, které podporuje inovace, kreativitu a adaptabilitu.



Mentální modely, druhá složka, se zaměřují na základní předpoklady a přesvědčení, které řídí chování a rozhodování. Rozpoznáním a zpochybněním těchto mentálních modelů mohou organizace podporovat kulturu otevřeného myšlení a kritického uvažování.


  1. Definice Mentálních Modelů: Mentální modely jsou naše vnitřní představy, přesvědčení a teorie, které formují náš pohled na svět a určují, jak interpretujeme události a situace. Tyto modely silně ovlivňují naše rozhodování a chování, protože určují, jak vnímáme informace a jak na ně reagujeme.
  2. Vliv na Chování a Rozhodování: Mentální modely ovlivňují, jak reagujeme v různých situacích, a tím pádem mají značný vliv na náš osobní i profesionální život. Mohou formovat naše očekávání, ovlivnit naše cíle a určovat, jak přistupujeme k řešení problémů.
  3. Průzkum a Revize Mentálních Modelů: Je důležité si být vědom svých mentálních modelů a pravidelně je přezkoumávat a aktualizovat. To zahrnuje zpochybňování stávajících přesvědčení, přijímání nových informací a otevřenost k alternativním pohledům.
  4. Rozpoznávání Skoků Abstrakce: Tento aspekt se zaměřuje na schopnost rozpoznat, kdy děláme neopodstatněné závěry nebo kdy příliš rychle zobecňujeme. Je důležité být si vědom těchto "skoků abstrakce" a naučit se je identifikovat a korigovat.
  5. Technika Levého Sloupce: Tento koncept pomáhá rozpoznat rozdíl mezi tím, co si myslíme a co skutečně komunikujeme. Cílem je stát se si více vědomými vlastních skrytých předpokladů a způsobů, jakými tyto předpoklady ovlivňují naše chování.
  6. Sdílení a Vyvíjení Mentálních Modelů: Je důležité nejen rozvíjet vlastní mentální modely, ale také je sdílet s ostatními. To podporuje vytváření společného porozumění a zvyšuje efektivitu týmové práce a spolupráce.
  7. Učení se z Mentálních Modelů: Proces učení zahrnuje identifikaci a přizpůsobování mentálních modelů v reakci na nové zkušenosti a informace. To vede k hlubšímu porozumění a efektivnějšímu rozhodování.

Třetí složka, sdílená vize, zahrnuje vytvoření přesvědčivé a kolektivní vize, která sjednocuje a motivuje členy organizace ke společnému cíli. Tato sdílená vize poskytuje smysl pro účel a směr a podporuje soulad a soudržnost organizace.


  1. Vytvoření Společné Vize: Sdílená vize je kolektivním cílem nebo snem, který slouží jako společný směr pro všechny členy organizace. Je to něco, co přesahuje individuální cíle a spojuje členy organizace v jejich úsilí.
  2. Inspirace a Motivace: Sdílená vize má inspirovat a motivovat členy týmu. Poskytuje kontext pro každodenní práci a pomáhá lidem pochopit, jak se jejich role veze do širšího obrazu organizace.
  3. Vznik a Rozvoj Vize: Sdílená vize by neměla být vnucena shora, ale měla by přirozeně vzejít z osobních vizí jednotlivých členů týmu. Proces vytváření sdílené vize zahrnuje dialog a diskuse, kde každý přispívá svými nápady a představami.
  4. Dynamický Charakter Vize: Sdílená vize není statická. Měla by se vyvíjet a měnit se v reakci na změny v organizaci a vnějším prostředí. Je důležité, aby vize byla pravidelně revidována a aktualizována, aby zůstala relevantní a smysluplná.
  5. Podpora Odvahy a Tvořivosti: Sdílená vize podporuje kreativitu a inovaci tím, že povzbuzuje členy týmu k myšlení mimo zaběhnuté postupy a hledání nových řešení.
  6. Zapojení a Zavázání: Efektivní sdílená vize přináší pocit vlastnictví a zavázání mezi členy organizace. Lidé cítí, že jsou součástí něčeho většího, což zvyšuje jejich motivaci a zapojení do práce.
  7. Vedení a Facilitace: Úloha vedení je klíčová v procesu vytváření a udržování sdílené vize. Vedení by mělo podporovat otevřenou komunikaci, umožnit zapojení všech členů týmu a poskytnout podporu pro realizaci vize.
  8. Vztah k Dalším Disciplínám: Sdílená vize je úzce spojena s ostatními disciplínami "Páté disciplíny". Například, efektivní týmové učení pomáhá rozvíjet a upevňovat sdílenou vizi, zatímco systémové myšlení pomáhá pochopit, jak se vize vztahuje k širšímu kontextu organizace a jejího prostředí.


Týmové učení, čtvrtá složka, zdůrazňuje význam společného učení a sdílení znalostí v týmech. Využitím kolektivní inteligence a různých perspektiv členů týmu mohou organizace efektivně řešit složité výzvy a podporovat inovace.


  1. Dialog a Diskuze: Základem týmového učení je schopnost týmu vést otevřený dialog a diskuzi. Dialog umožňuje členům týmu sdílet myšlenky a názory a hledat společné porozumění, zatímco diskuse se soustředí na výměnu názorů a dosažení konkrétního rozhodnutí nebo řešení.
  2. Vyladění a Synergie: Týmové učení se opírá o myšlenku, že tým může dosáhnout vyšších výsledků než jednotlivci samostatně, díky synergii a efektivní spolupráci. To znamená, že členové týmu se učí pracovat společně a vyladit své dovednosti a znalosti tak, aby bylo dosaženo lepšího výkonu týmu jako celku.
  3. Rozvoj Individuálních Schopností: Týmové učení zahrnuje také rozvoj a využití individuálních schopností a dovedností každého člena týmu. Každý člen týmu přispívá svým jedinečným způsobem, což podporuje rozmanitost myšlení a přístupů.
  4. Sebereflexe a Vzájemná Zpětná Vazba: Efektivní týmové učení vyžaduje pravidelnou sebereflexi a poskytování konstruktivní zpětné vazby mezi členy týmu. Tato praxe pomáhá identifikovat a řešit problémy, stejně jako posilovat týmovou dynamiku a efektivitu.
  5. Zaměření na Společné Cíle: Týmové učení vyžaduje jasně definované společné cíle a vizi, které jsou sdíleny a podporovány všemi členy týmu. Toto zaměření pomáhá koordinovat úsilí a zajišťuje, že všichni pracují ve stejném směru.
  6. Metanoie – Změna Myšlení: Týmové učení zahrnuje proces "metanoie", což je hluboká změna myšlení, která umožňuje členům týmu vidět věci z nových perspektiv a překonávat omezení svých tradičních mentálních modelů.
  7. Řešení Konfliktů a Poruch: Efektivní týmové učení zahrnuje schopnost řešit konflikty a poruchy, které mohou vzniknout během týmové práce, jako je nevnímavost, osočování nebo svádění viny.


Pátá složka, systémové myšlení, podporuje holistický přístup k řešení problémů a rozhodování. Zahrnuje pochopení vzájemné provázanosti různých prvků v rámci organizace a zavádění integračních strategií, které vedou k udržitelným změnám a zlepšením.


  1. Pochopení Celku: Systémové myšlení zdůrazňuje důležitost chápání organizací a systémů jako celků, namísto zaměření se pouze na jejich jednotlivé části. To znamená uvažovat o vzájemných vztazích a propojenostech mezi různými součástmi systému.
  2. Zpětnovazební Smyčky: Klíčovým konceptem systémového myšlení jsou zpětnovazební smyčky, které ukazují, jak jsou různé části systému vzájemně propojeny. Tyto smyčky mohou být posilující nebo stabilizující a hrají roli v určení dynamiky a chování systémů.
  3. Příčiny a Následky: Systémové myšlení umožňuje identifikovat skutečné příčiny problémů, které jsou často skryté a nejsou ihned zřejmé. Tento přístup pomáhá odhalit, jak příčiny a následky mohou být vzdáleny v čase a prostoru.
  4. Rozpoznání Vzorců a Archetypů: Systémové myšlení zahrnuje rozpoznávání opakujících se vzorců a archetypů v chování systémů. Tyto archetypy, jako například "přesouvání břemene", pomáhají pochopit běžné pasti a omezení v rozhodování a chování.
  5. Komplexní Řešení Problémů: Přístup systémového myšlení k řešení problémů zdůrazňuje potřebu hledat komplexní a dlouhodobá řešení namísto pouhého zaměření se na symptomatické léčení. To zahrnuje hledání zdrojů problémů a jejich řešení na systémové úrovni.
  6. Dlouhodobý Pohled: Systémové myšlení podporuje dlouhodobý pohled na situace a problémy, což je v kontrastu s krátkodobými, izolovanými řešeními. Tento přístup zahrnuje pochopení dlouhodobých dopadů rozhodnutí a akcí.
  7. Učení se a Adaptace: Systémové myšlení podporuje učení se a adaptaci na základě porozumění vzorcům a dynamikám systémů. To pomáhá organizacím se neustále vyvíjet a přizpůsobovat se měnícímu se prostředí.

Co si z knihy odnáším a jak to plánuji aplikovat ? (neboli ATP vsuvka)

Jakožto student prvního ročníku plánuji využít metodu Osobního mistrovství. V rámci projektů se plánuji soustředit na sebepoznání jak v rámci práce, tak v rámci interakce s ostatními kolegy. S tím se pojí i jasné sestavení osobních cílů, vize a hodnot, kterých se budu držet a které mě povedou a poženou dále. Věřím, že pokud tuto první disciplínu zvládnu, bude to pozitivní přínos jak pro mě, tak pro celý tým. Mám v plánu se soustředit i na své osobní mentální modely, u kterých si všímám že mě častěji a častěji ovlivňují jak v mém rozhodování, tak v komunikaci či v jednání. Na nedávném cabinu jsme, řekl bych, úspěšně splnili 3tí Disciplínu - Sdílená vize. Zdlouhavým procesem dialogu, debat a aktivit jsme došli ke sdílené vizi, která sedí opravdu všem a je naším hnacím motorem dopředu.



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Vedení

Body: 0

Kategorie: Učení

Body: 3

15.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 0

13.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 0

13.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 0

13.05.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: