Knihu jsem si vybral jako čekací stanici mezi tím, než jsem dostal do ruky další knihu. Byla to pro mě taková rychlá odbočka, ale velmi příjemná. Kniha se četla extrémně příjemně, jelikož 80% knihy je rozhovor mezi Juliánem a Johnem, bývalých spolupracovnících, kde Julián byl milionářský právník který se rozhodl po infarktu vše přehodnotit, prodat a vydat se na cestu hledání skutečného smyslu života. John je na druhé stráně stále zaseklý ve stejné práci, která ho vůbec nebaví, vyčerpává a ještě mu neumožňuje trávit čas se svou rodinou. Kniha mi ve finále hrozně sedla, protože se snažím si v životě nastavit správný poměr mezi prací a úspěchem, a mým vnitřním já a duchovnem.
Knihu bych doporučil každému kdo si myslí, že neustálá práce a honba za penězi ho dovede k “tomu štěstí.” Je to nesmysl za kterým se každý žene s vidinou, že až toho dosáhne, bude šťastný. Fast life, hustle a probděné noci nejsou něco, co Vás udělá šťastným nebo zdravým. Taky jsem byl takový, nicméně mi knihy a celý proces který aktuálně zažívám ukázal, že to není ta cesta. Jistě, také je mým hlavním motivátorem majetek, zajištění svých blízkých a nastavení budoucnosti pro budoucí generace, nicméně je více než důležité se zamyslet nad opravdovou podstatou toho proč tyto věci chceme, a na této cestě se snažit užívat přítomný moment.
Kniha je fiktivní příběh Juliána Mantleho, slavného a velmi bohatého právníka. Julián byl kvůli událostem ve svém životě příliš zabraný do práce. Byl to nejznámější advokát téměř v celé americe, a účastnil se těch nejslavnější a nejvíce sledovancýh soudních procesů - vždy skončil na straně vítězů. Jednoho dne ale dostal při svého proslovu u soudu infarkt.
Bylo mu řečeno že buď skončí se svou prací, nebo tímto tempem zemře. I přes svoji lásku ke své práci se Julian rozhodl z práce odejít, a co víc - prodal všechny své majetky, domy, ferrari, na kterém si zakládal, a vše ostatní, a vydal se do světa hledat ten pravý smysl života. Po dlouhém hledání se dostal do ztracené vesnice mnichů ze Sivany. Od nich během několika měsíců čerpal znalosti, moudrost a způsoby žití života na plno. Jedinou podmínku, kterou ma na oplátku mnichové udělili, bylo to, že bude jejich myšlenky a moudrost rozšiřovat ve svém světě všude okolo každému kdo ji bude potřebovat. Po této události se vrátil za svým bývalým spolupracovníkem johnem, a vše mu skrze jednou celou společnou strávenou noc vysvětlí a představí. Celé to stojí na technice Kaizen: 10 způsobů jak žít život na plno, které jsou shrnuty v jedné básni.
“Techniku Kaizen procvičujeme děláním čehokoliv nepříjemného”
“Strach je jen náš výtvor, když na něj budeme dbát, posilujeme ho”
“Jediný limit je ten, který si sám vytvořím”
“Stačí uvolnit své fyzické a mentální hranice, pak člověk dokáže nevídané”
“Co bych dnes udělal, kdyby dnešek byl mým posledním dnem”
“Jednej tak, jako by nebylo možné selhat”
“Telefon mám na stole pro SVOJE pohodlí, ne pro pohodlí a službu ostatním”
Od přečtení knihy se snažím denně aplikovat tzv. mantry. Věty, které si má člověk opakovat a podpořili ho v jeho cestě. Mantry se opakují tak dlouho, dokud náš mozek nezačne těmto větám věřit. Prohloubil jsem také své meditace, které se snažím denně uplatňovat. Snažím se v nich přemýšlet nad opravdovým smyslem bytí, svém PROČ, o své cestě na které jsem, a snažím se vizualizovat. Vyzkoušel jsem také techniku srdce růže - člověk se upřeně dívá do středu květiny. Tato metoda se mi osobně ale neosvědčila, protože jsem se nedokázal bez rozptýlení koukat na jeden bod. Vydal jsem se tedy cestou že nejdříve zklidním mysl skrze meditaci, a poté se k srdci růže vrátím a zreflektuji rozdíl. Také jsem začal aktivně a pravidelně chodit ven načerpat trochu energie nebo uvolnit emoce po náročném dni. Snažím se hecovat i tým, abychom trávili více času venku.
