V této eseji se budu zabývat cenou a kalkulací nákladu u mého projektu Piece of nature, což je eshop s přírodními dárkovými produkty. Budu se s ním přesouvat po dvou letech na další úroveň, kdy bych chtěl začít automatizovat a lépe kontrolovat všechny aspekty prodeje. V moment kdy chci přesunout své podnikání na vyšší úroveň, tak je třeba jít odspoda a tudíž se zaměřit na mé náklady a díky tomu jestli mé ceny dávají smysl. Zaměříme se na nejvíce pordávané produkty, které by mohli být i pro tuto práci zajímavé.
V první části eseje se zaměřím na teoretické východiska v tématu kalkulace nákladů z knihy Manažerské účetnictví: 4. rozšířená a aktualizované vydání. Jaké všechny náklady známe a jak se počítá jejich cena. V praktické části poté teoretické znalosti aplikujeme do praxe a porovnáme je s výpočtem, která jsem vypracoval bez znalosti teorie. Myslím, že můžeme dojít k zajímavým zjištěním, která mi mohou pomoct posunout se dál.
Náklady lze chápat mnoha způsoby, jedná se však ale o velice důležitou ekonomickou veličinu a tak, by v nich měl mít každý přehled.
Existují dvě základní skupiny pojetí nákladů. První skupina představuje manažerské pojetí nákladů, které se uplatňuje v rámci manažerského účetnictví. Druhá skupina se nazývá finanční pojetí nákladů a tam se uplatňuje finanční účetnictví.
Finanční pojetí pracuje s náklady jako s prostředkem, který škodí ekonomickému prospěchu podniku. Ubírá aktiva, znásobuje dluh a nebo obojí. Při finančním pojetí se náklady vyjadřují v účetních cenách – cena za kterou se nakupovalo. Manažerské pojetí nákladů, může být od toho finančního chápáno odlišně. Náklady se zde dají chápat mnoho způsoby a to jako například, prostředky, které se vynakládají, nebo se budou vynakládat pro nějakou aktivitu týkající se prospěchu podniku. Manažerské pojetí se dále člení na dvě podskupiny – Hodnotové a ekonomické. Hodnotové pojetí nákladů oceňuje spotřebované ekonomické vstupy na úrovni cen, které odpovídají současné reálné hodnotě těchto vstupů. Svým charakterem jsou hodnotové náklady k užitku zejména k poskytování informací pro běžné řízení podniku a kontrolu procesů, které podnik provádí. V ekonomickém pojetí pracujeme pracuje navím i s tzv. implicitními náklady. Implicitní nebo také alternativní náklady – jsou náklady které nebyli vynaloženy a nejsou tak zachycené v účetnictví – náklady obětované příležitosti.
Náklady jsou pro podnik velice důležitý ukazatel. Aby s nimi mohl podnik co nejefektivněji pracovat, je třeba je třídit, klasifikovat, podle jejich charakteru a podle aktuálních potřeb podniku.
Klasifikujeme tři základní skupiny klasifikace nákladů:
- Druhové
- Účelové
- Náklady v manažerském rozhodování
Druhové třídění chápeme jako soustředění nákladů do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých faktorů. Můžeme řadit do skupin jako materiál, spotřeba, práce, investiční majetek, mzdy. Uvažoval-li by se podnik, jehož předmětem činnosti je výroba dřevěných stolů, bude do spotřeby spadat spotřeba surovin, tedy například nezpracovaného dřeva, spotřeba materiálu, tedy například zpracovaného dřeva v podobě dřevěných prken, dále spotřeba paliv – nafta, benzín; energie – elektřina, voda, plyn.
Podle účelového dělení dělíme náklady podle toho kde vznikli. Pokud vezmeme v potaz celý podnik tak dělíme náklady podle toho v jakém vnitropodnikovém sektoru vznikly. Například dělíme na náklady výrobní a nevýrobní činnosti.
Kalkulace nákladů jsou matematické propočty, které podniku pomáhají stanovovat vnitropodnikové ceny výkonů, sestavováni rozpočtů, rentability výkonů a limitování nákladů
Kalkulace má za úkol získat celkovou výši nákladů na jednu kalkulační jednici. Může se jednat o jednotku časovou, hmotnostní, měrnou a nebo množstevní. Pro výpočet se využívá takzvaný všeobecný kalkulační vzorec. Ten má celkem 7 složek: přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady, výrobní (provozní) režie, správní režie, odbytové náklady a zisk.
Výše uvedený vzorec slouží ke kalkulaci ceny určitého výrobku či služby. Konečná cena výkonu zde vzniká podle principu náklady + zisk = cena.Vzniklé ceně se říká nákladová cena a ta se užívá pokud se nebere v potaz konkurence. Jedná se o velice nedokonalý způsob kalkulace a tak se více používá dynamická kalkulace a nebo kalkulace variabilních nákladů.
V dynamické kalkulaci je základním členěním přímé a nepřímé náklady. Přímé náklady jsou náklady, které jsou přímo spojeny s výrobou nebo prodejem produktu nebo služby. Tyto náklady se přímo promítají do nákladového účtu a jsou obvykle spojeny s nákupem surovin, výrobou produktů a služeb, balením a distribucí. Přímé náklady jsou snadno přiřaditelné k určitému produktu nebo službě a jejich výše se mění v závislosti na množství vyráběného produktu nebo poskytovaných služeb. Příklady přímých nákladů mohou zahrnovat náklady na suroviny, energie, práci, náklady na balení a náklady na dopravu.
Nepřímé náklady jsou náklady, které nejsou přímo spojeny s výrobou nebo prodejem produktu nebo služby. Tyto náklady nejsou přímo přiřaditelné k určitému produktu nebo službě a obvykle se nemění v závislosti na množství vyráběného produktu nebo poskytovaných služeb. Namísto toho jsou tyto náklady spojeny s provozem společnosti jako celku a podporují výrobu a prodej produktů nebo služeb. Nepřímé náklady se často nazývají "fixními náklady", protože jejich výše zůstává stejná bez ohledu na množství výroby.
Fixní náklady jsou náklady, které zůstávají konstantní bez ohledu na objem výroby nebo prodeje. Tyto náklady se nezmění ani v případě, že společnost zvýší nebo sníží množství vyráběných produktů nebo poskytovaných služeb. Příklady fixních nákladů zahrnují například náklady na pronájem, platy zaměstnanců, úroky z úvěrů, pojištění a podobně. Naopak variabilní náklady jsou náklady, které se mění v závislosti na množství vyráběných produktů nebo poskytovaných služeb. Tyto náklady rostou, když společnost zvýší objem výroby nebo prodeje a klesají, když společnost sníží objem výroby nebo prodeje.
Co mne hlavně zaujalo, tak byl fakt jak moc jsem dával důraz na přímé náklady, podle kterých jsme určoval náklady na každý produkt, který na eshopu prodávám. Jednalo se vždy o cenu všech komponentů. Pokud si vezmeme příklad, tak máme set pro tři řasokoule s dřevěnou podložkou. Vždy jsem bral v potaz jen přímé náklady:
- Nádoba
- Řasokoule
- Kamínky
- Dřevěná podložka
- Obalové materiály
- Rezerva – tu jsme dával pokud třeba bude reklamace, výkyv v ceně nebo nastane nějaká chyba
Do ceny jsem však nezahrnoval žádné nepřímé náklady, které ale existují a naopak se začínají rapidně zvyšovat, pokud chci projekt posouvat dál. Pokud se bavíme o nějakých měsíčních nepřímých nákladech které jsou fixní, tak se jedná o:
- Vedení eshopu
- Doména
- Pronájem regálu v prodejně
- Doprava veškerého zboží
- Předplatné grafického programu
Jaké do budoucna vzniknou:
- Mzda za externí firmu, která se staré o online marketing
- Pronájem prostoru
Také je třeba brát v potaz, že mnoho nákladů se mne netýká jen díky faktu, že stále bydlím u rodičů a tak se nemusím starat o věci jako je:
- Pronájem skladu
- Internet
- Energie
- Voda
- Data
Pokud se projekt rozroste o například zaměstnance tak také přibyde velký náklad, kterým jsou mzdy.
Propočítáme li náklady na měsíční bázi, které se mne teď týkají. Dojdeme k poměrně překvapivé měsíční částce okolo 1701 kč měsíčně. Z hlediska důležitosti to není úplně něco co by mne mohlo zničit a dělalo by to velký rozdíl v mých nákladech. Pokud to však promítnu například v příkladu, že měsíčně odešlu 100 balíčků – tak je to najednou +17 korun na každou objednávku. Což je najednou náklad vyrovnatelný například s nákladem na obalové materiály.
V moment kdy k fixním měsíčním nákladům přičteme například 15 000kč. Což bude pravděpodobně částka, kterou budu muset platit za externí marketing. Dostaneme se do situace kdy se mi fixní náklady zvětšili několikanásobně. V tento okamžik to samozřejmě znamená i větší počet objednávek, ale i když bude nárůst objednávek a budeme se bavit o 500. Fixní náklad na každou objednávku bude činit 33kč.
Pokud se člověk posouvá v podnikání, tak se k tomu jednoznačně váže nárůst fixních nákladů. Díky věším prodejům nám ale můžou klesat ti variabilní – například so dostaneme na lepší cenu od dodavatele. Podle mne mnoho začínajících podnikatelů dělá tu chybu, že fixní náklady na své podnikání nezahrnují do ceny produktu a pokud začnou růst tak tento náklad může být ničivý. Je tedy krásně vidět na tom, že člověk musí mít v nákladech na měsíční bázi přehled a pravidelně tyto náklady zahrnovat v cenně produktu, který prodává.
Já jsem si na tento fakt upřímně dával prostor jen takovým způsobem, že jsme například k nákladům k přímím nákladům přičetl 10kč jako rezervu. Však už jen podle hrubého propočtu vím, že to je malá rezerva a na každém produktu mohu ztrácet několik korun. V moment kdy bych třeba nabral zaměstnance a sehnal externistu na marketing. Tak mé fixní náklady vzrostou z 1700kč na třeba 41 700 a to už je opravdu částka, kterou pokud člověk nezahrne do ceny tak prodělá kalhoty.
Všechny fakty mne celkově donutili podívat se na každý produkt zvlášť a ještě mne čeká dost práce, abych si vypočítal kolik mé náklady na každou objednávku reálně jsou. Pokud chce člověk růst tak si musí hlídat i věci, které počítal na startu podnikání. Na náklady je dobré se nikdy nevázat moc dlouho a po čase je vždy přepočítat.
