Proč Konec prokrastinace?
Dlouhodobě jsem sledovala tvorbu Petra Ludwiga na sociálních sítích (např. jeho přednášky) a také jsem na jeho knihu dostala spoustu doporučení od lidí z praxe. Když jsem pak sama začala pociťovat, že by se mi v životě hodila lepší sebeorganizace, pustila jsem se do čtení.
Hlavní myšlenky z knihy:
Kniha mluví k věci, informace zbytečně neduplikuje a vše je navíc opatřeno výstižnými ilustracemi, což přispívá ke čtivosti.
Při čtení mě zaujala následující myšlenka: „Pravý charakter člověka poznáme pozorováním toho, co dělá, když si myslí, že ho nikdo nevidí.“ - Na první pohled se jedná o zdánlivě nevinnou větu, ale její hloubka mě namotivovala k větší aktivitě. O tom to totiž celé je. Co dělám, ve svém volném čase, když tzv. “nic nemusím”? Scrolluji, sleduji Netflix a odpočívám v posteli? Nebo se proaktivně sebevzdělávám výukovými kurzy, sportuji a navštěvuji své přátele? Prokrastinace samotná, tedy chorobné odkládání úkolů a povinností, se totiž úzce pojí s vůlí člověka. Každý z nás totiž většinou moc dobře ví, co by “měl dělat”, či která aktivita ho do budoucna více rozvine, ale občas jednoduše zpohodlníme a oddáme se závislosti na rychlém dopaminu (soc. sítě, fast food…).
Konec prokrastinace proto přichází s konkrétními nástroji, které pomáhají udržet naši vnitřní motivaci na vysoké úrovni. Nejvíce mě zaujaly tyto:
1) Buzerlístek
Pomáhá budovat návyky či se naopak zbavovat zlozvyků. Jedná se o jednoduchou tabulku, v jejíž hlavičce si vyplním názvy činností, které chci každý den dělat či nedělat a následně si na konci každého dne daný sloupec “odfajfkuji” či proškrtnu, podle toho, zda jsem úkol splnila, či nikoliv. Následně si produktivitu celého dne ohodnotím známkou 1-10 (10 je nejvíce). Je dobré si tuto tabulku někam viditelně vyvěsit a mít ji na očích každý den. Zároveň je dobré začínat po malých krůčcích a stanovovat si realistické cíle (např. 10 min čtení, protažení po probuzení, vypít aspoň 1.5l vody…).
2) SWOT analýza
Tento nástroj se často využívá při vypracovávání byznys plánů, ale hodí se si ho vyplnit i pro sebe sama. Zkratka SWOT znamená: silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Když rozvíjím své silné stránky a využívám příležitostí, většinou se dostávám do stavu flow (nemám pojem o čase, jsem plně ponořen v dané činnosti). Ideální je tedy využít Paretův princip a věnovat takovým činnostem 80% našeho času.
3) Flow lístek
Každý den si vypíšu 3 pozitivní věci, které se mi staly a následně svůj den ohodnotím 1-10. Jedná se o podobný princip jako Buzerlístek, jen nepracuje s vytvářením návyků, ale spíše s motivací a pozitivním náhledem na svět.
Praxe:
Po přečtení knihy jsem začala používat Buzer lístek a zaměřila jsem se tak na činnosti, ve kterých se chci zlepšit, či je chci udržovat dlouhodobě. Pro své potřeby jsem však v názvu tabulky vynechala slovo “buzer”, jelikož ve mě evokuje negativní přístup k věcem a myslím si, že je důležité, aby člověk budování návyků vnímal spíše jako pozitivní věc.
Dále jsem se více zaměřila na práci s osobním To-do listem. Používám zatím jen jednoduchý systém v poznámkách na mobilu, ale lepší něco, než nic. Vždy večer před spaním se snažím si připravit úkoly na další den a srovnat si jednotlivé tasky dle důležitosti. Do budoucna bych chtěla více pracovat i s týdenním plánováním, tzn. každou neděli si rozvrhnout, jaké věci bych chtěla stihnout v následujícím týdnu a podle toho bych i přizpůsobila práci s denním To-do listem.
