Jak vidí Mises byrokracii
Autor knihy definuje byrokracii jako systém administrace ve kterém není hlavní motivací zisk, jsou v něm lidé spoutaní regulacemi a zároveň který se vyznačuje formalismem, nedostatkem iniciativy a pružnosti, nezájmem o lidské potřeby, tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromaděním prostředků za účelem zachování a zvyšování moci atp. Z toho u něj prakticky vyplývá, že hlavním cílem byrokracie je zpomalování procesu, protože jeho zpomalením narůstá pocit kontroly.
Jak to vidím já
Misesovo pojetí byrokaracie je za mě možná až trochu idealistické vzhledem k jeho Anarchokapitalistickému smýšlení. Za mě je byrokracie cokoli, co má za cíl systémovou kontrolu, ne nutně zpomalování procesu. Ovšem nástroje, které byrokracie používá již za mě mohou mít zpomalování procesu za cíl. Na základě tohoto faktu bych rozdělil byrokracii na 2 typy
Dobrovolná byrokracie
Jedná se o proces kontrolující systém, kde všechny strany do procesu zapojené svobodně souhlasí se byrokracie účastnit. Příklady:
Nástroje, které taková byrokracie používá mají čistě za cíl urychlení procesu. Rychlejší proces přináší rychlejší zisky a organizace prospívá. I kdyby se lidé spletli a dané nástroje by místo zrychlení procesu přinesly jeho krátkodobé zpomalení, je to za mě stále tento typ byrokracie, jelikož tím, že byla daná činnost dobrovolná, přinesla jejím aktérům uvědomění a posunula je osobnostně dál. A to má za následek dlouhodobé zrychlení procesu.
Nedobrovolná byrokracie
Jedná se o proces kontrolující systém, kde nejsou všechny strany do procesu zapojené svobodně dobrovolně. Málokdy se takový typ byrokracie objeví na volném trhu, jelikož tím, že je nedobrovolná, vede inherentně ke zpomalování procesu. A na volném trhu toto znamená konec. Proto se tento typ byrokracie (který měl původně Mises na mysli) objevuje převážně v monopolistických a netržních organizacích jako jsou stát, státní školy, státní a polostátní firmy či různé státní ústavy. Bližší vlastnosti této byrokracie jsou v Misesově definici.
Nedobrovolná byrokracie v TAP
Bohužel i v Tiimi máme tento typ byrokracie. Přes všechny ty honosné hodnoty a prohlášení typu NO MUST, jsme stále v systému státního vzdělávání, které je nedobrovolnou byrokracií prolezlé. Příklady nedobrovolné byrokracie v TAP:
Já samozřejmě neříkám, že číst a poté psát eseje je špatně. Ten proces mi dává naprosto smysl. Jen ta byrokracie kolem toho je to, co ten proces pokřivuje a celý systém zatěžuje.
BTW, jedná se o typ byrokracie, kterému se z principu učící se organizace obřím obloukem vyhýbají!
Další zajímavé poznatky z knihy
Umělé náklady na podnikání
Těmi je myšleno vše, co na volném trhu není nákladem. Například daně, povinné pojištění, povinné náklady na dodržení regulací, lidi uspokojující byrokratický aparát atd. Tyto náklady přímo ovlivňují a narušují fungování trhu. Bez takových nákladů by bylo totiž velmi jednoduché začít někomu konkurovat, doslova každý kdo by chtěl by se mohl zapojit do konkurenčního boje. Takovýto konkurenční boj by byl v tu chvíli velice rychlý, pružný, inovativní a kreativní. Pokud ale takové náklady principiálně nadržují velkým hráčům na trhu a běžným lidem zabrání se na trh dostat, pak se celý systém do jisté míry bortí. Dlouhodobější velcí hráči nemusí tolik plnit požadavky poptávky. Do takových firem se pak dostává byrokracie, která už tak výrazné zpomalení inovací ještě prohloubí a celý systém se stává zkostnatělým. To poté přináší běžným lidem ve výsledku nižší užitek a značně jim to omezuje výběr. Když se k tomu pak přičte to, že nedobrovolná byrokracie je systém nejen sebenaplňující, ale dokonce sebenavyšující, tak z toho neplyne nic dobrého.
Byzantinismus - typ totality, do kterého směřuje celá EU
Pojem který vyjadřuje vrcholnou byrokracii. Autor knihy několikrát z různých pohledů dochází k tomu, že rozšíření byrokracie do všech částí lidského života, lidstvo zastaví a jednotlivce si v podstatě podrobí
