Proč jsem si knihu vybrala?
Potencionální rozhodnutí – více než třikrát jsem o této knize slyšela v Tapu (Timiiakatemi Prague) a to není samo sebou, zjistila jsem, že praktiky zde zmíněny by se mi dost mohly hodit a korespondují s mým learning contractem
Upřímně – finální rozhodnutí bylo že Audioknihu nahrával stejný dabér jako Charlieho Shena
Co jsem se v ní dozvěděla?
Dozvěděla jsem se v ní jak a proč je vše kolem nás relativní. Dále například
Jak pracovat s marketingem tří cen – vis příklad s časopisem: online verze je levná, tištěná je drahá a obě jsou drahé, a pomocí těchto a mnoha dalších příkladů, jak iracionálně funguje naše rozhodování. Na několika dalších případech jsem si také uvědomila, jak při rozhodování málo přemýšlíme a že vlastně stačí aby nám kupující co je top. A je to vůbec špatně?
Jak často (viz příklady v knize) si necháváme otevřené zadní vrátka – udržujeme věci na úkor nových, protože ty by znamenaly větší risk (na druhou stranu proč měnit něco co funguje – ptá se mužské superego) + kniha doporučuje udržovat méně věcí najednou a kvalitně je zpracovávat a více riskovat.
Nic nového ohledně prokrastinace a toho, jak vše odkládáme včetně dlouhodobých cílů na úkor krátkodobého potěšení – kniha se tomuto tématu hodně věnuje. Chybí nám disciplína. Co mě zaujalo tak doporučení zavázat se někomu jinému než sobě – kontrolní mechanismu – protože sobě si vždy vše omluvíme ale před ostatníma se budeme cítit blbě. Pokoušela jsem se tohle praktikovat v kontextu čtecího návyku pomocí vytvoření reading buddy s koučem.
Jak využívat v Marketingu věci na zkoušku nebo záruku. S tím že opět mám pocit, že doba pokročila a že záruka která často bývá zpoplatněná už takovou váhu nemá. Co se týče věci na zkoušku, mentalita lidí v ČR není této technice v prodeji příliš příznivě nakloněná, ale v zahraničí na ní není nic neobvyklého.
Jak velkou roli při rozhodování hraje vzrušení , jak se podceňuje a jak na vás působí v reklamě a s tím že v každém z nás je jak Jekyll tak Hyde – jedna velká pravda je že jsem již 4 rokem zákazníkem značky lush a velkou zásluhu na tom má právě tato reklama která mi vůči této značce vytvořila v roce 2020 velké sympatie -Lush Cosmetics: Come Together this Valentine's Day (youtube.com) – užijte si ji, v každém případě jsem v Lush od této reklamy nechala celkově přes 20-30 tis. Určitě takže – reklama fungovala
V hotovosti jednáme poctivěji.
Pozastavila jsem se nad skutečností, že všechno srovnáváme – muže, ženy, televize, vína se zbytkem dostupných podobných subjektů na trhu. Jako prostředek ke srovnávání si tvoříme kotvy, se kterými se docela tužce pracuje, ale je možné ji ovlivnit novou kotvou kvality a zážitku. Určitě při svém příštím projektu budu myslet na to, s tím asi zákazníci mé produkty srovnávají.
Inspirovalo mě, když kniha poukázala na doporučení – Dát něco zadarmo/ za 0. Nicméně současná situace ani ne tak na trhu ale obecně ve společnosti je taková že pořád někdo nabízí něco zadarmo. Tato technika se proto za mě otupila a stává se málo efektivní. Místo toho mám zde 3 věci které mé OPRAVDU inspirovaly.
Rozmyslet si časové investice do Zdarma – často vnímám, když se se dokonce i velice vzdělaní nebo schopní lidé se zkušenostmi nechají obalamutit zdarma a díky tomu se hluboce vyhnou poměr cena výkon.
Emocionální příklad: můj otec odmítá zastavit na benzínové pumpě, když jeho přítelkyně potřebuje na toaletu, budeme tam totiž už za půl hodiny, a to přede vydrží, toalety v zahraničí jsou placené. Se vší úctou musím říct že na podobné situace se svým tátou zastavujícím rčení – halířky dělají talířky narážím docela často …nejde ani tak o ty halířky, jak on, tak jeho přítelkyně je mají, ale z jeho pohledu jde o princip. Nicméně, z mého také. Cena pohody, která by v autě vládla je totiž nevyčíslitelná. Místo toho ušetří pár korun, ale panuje v autě takové dusno, které přeroste v hádku a špatně odbočí a projede tak stejnou ne-li větší sumu, než by zaplatil na benzínce za toaletu.
Jednodušší příklad : Když jsem se táty zeptala, jestli by raději zaplatil nějaký systém za 50 Kč nebo vyplnil 30 min dotazník a měl ho zadarmo, vybral si dotazník, po dlouhé diskuzi jsme došli k tomu že kdyby během 3 min systém koupil a dalších 27 posílal maily zákazníkům, částka kterou by tím v konečném důsledku získal by byla mnohonásobně větší než kolik stál systém.
Další co mě zaujalo bylo kolik platíme za společenské normy a současně využiju frázi Woodyho Alena – nejdražší sex je bezplatný sex – tady se s dovolením odkloním od analogii se svým otcem. V každém případě pokud bych si vytvořila hodinovku na svého přítele (cenotvorbu si s dovolením nechám pro sebe) a připočetla k tomu veškeré náklady – kafíčka, večeře, oblečení, dárečky, vstupy atd. Gigolo poskytující sexuální služby (byť jsou mužské služby všeobecně daleko dražší než ženské ((výzkum proběhl čistě ke studijním účelům)) ) by stále byl ekonomičtěji výhodnější) – a je potřeba si říci že se bavíme o průměrném muži který je stále méně finančně nákladnější než průměrná žena.
Zdarma probouzí v lidech společenské normy a z toho důvodu jednáme OPĚT iracionálně a držíme se např.. Vztahů, i když jsou ekonomicky nevýhodné ale nabízí nám společenskou normu která má pro nás mnohem větší hodnotu.
Hezká proměnná je například fakt že nás společenské normy přestanou bavit, když nám za ně začnou platit, ale ani tohle nebývá vždy pravidlem.
