Úvod
Moje maminka vždycky říkávala, že na lepší (sýr) si člověk zvyká snadno a rychle, ale na ten horší (sýr), už si člověk zvyká pomalu. To se stalo mojí motivací přečíst si tento příběh o přístupu ke změnám v našem životě. Často se totiž stanou věci, které nedokážeme ovlivnit, často se totiž v tom našem bludišti ztratíme a narazíme do zdi, a tak záleží čistě na nás, jak se k této změně postavíme.
Obsah
Sýr je to, co v životě doopravdy chceme, co nás dělá šťastnými.
Existuje velká diverzita v tom, který druh sýra v životě hledáme a jakým způsobem se ho snažíme získat. Pro někoho může znamenat vlastnění hmotných statků, zdraví nebo pocit duchovní pohody. Každý ale svůj sýr jednou najde, jenže si na něj také poměrně rychle zvykne. Tuto změnu lze často předvídat, čichejte tedy ke svému sýru častěji, abyste poznali, kdy začíná plesnivět.
Z knihy taktéž vyplývají 4 možné přístupy ke změně:
Čmuchalka
Vycítila změnu okamžitě.
Cupitalka
Začala okamžitě jednat.
Beňo
Lidičkové, Beňo a Leňo hledali sýr složitějším způsobem, který závisel na jejich schopnosti myslet a učit se ze zkušenosti. Jejich myšlení však bylo zamlženo jejich názory na svět. Uvědomil si, že jestliže ještě někdy dostane šanci, přizpůsobí se změně rychleji.
„Někdy se všechno změní a už to nikdy není stejné. Myslím si, že se to právě stalo. Takový už je život! Život jde dál. A totéž bychom měli udělat my.“
U Beňa lze nejlépe pozorovat proces, kterým si procházel. Nejdříve u něj nastalo popření, nechtěl si situaci připustit, pak ale došlo k pozvolné změně a uvědomění si situace, která nastala. A když už myslel, že jde správnou cestou, zabloudil v dlouhých, nepřehledných chodbách. Důvěřoval tomu, co ho očekávalo, přestože přesně nevěděl, co to je. Uvědomil si, že jít do neznáma je lepší než zůstat tam, kde nic není. Věděl, že je lepší uvědomovat si nové možnosti než se izolovat ve svém pohodlí.
Leňo
Jeho reakcí na změnu byl strach. Chtěl zůstat ve známém teritoriu a nechtěl vystoupit z komfortní zóny. Nechtěl se změně přizpůsobit, dokonce ji nechtěl ani vidět. Pořád se zamýšlel nad otázkami proč se to stalo a obviňoval druhé. Nejhorší je, když s takovými lidmi mámě nějakým způsobem spolupracovat, může to totiž následně ovlivnit i nás, namísto abychom hledali nové způsoby, zůstaneme taky stát na místě.
Musíme být jako jednotlivci změně otevření, to nám dodá sílu. Ale všechno to vychází z našeho nitra, ostatní nám mohou nabídnout směr, kterým se vydat, je už jen na nás, zda se tou cestou vydáme či nikoliv.
Závěr
Věřím v to, že jsem se dostala mezi lidi, kteří si změnu připouštět chtějí a jsou ochotni na sobě pracovat. Ale ve svém životě jsem taky potkala spoustu lidí, kteří se chovali jako Leňo a nechtějí si změny připouštět. Bojí se vystoupit ze své komfortní zóny. A tak se zamyslete nad touto důležitou otázkou: Co byste udělali, kdybyste se nebáli?