Bohatý táta, chudý táta
Autor Robert Kiyosaki se v této knize věnuje dvou úplně odlišným pohledům na svět, které vnímal v průběhu celého svého života. Díky tomu, že se na jeho výchově výražně podíleli dva tátové. Jeden jeho vlastní – chudý táta a druhý, který je táta jeho dobrého kamaráda. Takový základní poznatek co s z knihy vzít je, jak velký vliv má výchova rodičů na jejich děti. Je spíše zajímavé jak často si to mnoho rodičů neuvědomuje, že lekce které předávají si děti nesou do konce života. Obsahuje také mnoho základů finanční gramotnosti, které by měl znát určitě každý.
Chudý táta
Robertův vlastní táta to v této knize podle mého názoru poměrně schytává, až mi to přijde trošku nespravedlivé. Jedná se o velice vzdělaného učitele, který má však podle autora velice nezdravý vztah k penězům. Podle něj mezi jeho největší bohatství patří dům, ve kterém žije a dále se o financích moc rád nebaví. Je to především tím, že jich příliš nemá a to i přesto, že má poměrně vysoký plat. Přesto, že je to pracovitý člověk tak žije od výplaty k výplatě a peněz nikdy moc nezbyde. Co my možná celkem vadí tak je fakt, že chudý otec celou knihu vystupuje jako záporná osoba. Sice je mu často autor říká místo chudý táta vzdělaný táta, přijde mi však celou dobu, že se nevyzdvihují žádné kladné vlastnosti táty a přitom by se toho dalo najít určitě mnoho. Co mne napadá jako první je třeba množství času které může trávit s rodinou, což je podle mne jedna z nejdůležitějších věcí. V knize jsme ale zaměřeni hlavně na materiální stránky a na finanční gramotnost.
Bohatý táta
Táta Robertova kamaráda vystupuje jako takový tajemný mistr finanční gramotnosti, a dobrých rad do života. Je velice zajímavé jak se třeba jeho pohled na práci a peníze liší od druhého otce. Klade důraz na to nenechat se ovlivňovat penězi a znát svou cenu. Po téměř celý Robertův život mu dává cenné rady, s tím že mu je vždy předává praxí a určitě nedává nic jen tak zadarmo.
V této knize je uvedeno mnoho významných myšlenek, které se hojně používají dodnes a moc rád bych nějaké dopodrobna rozebral.
Krysí závod
Velice častý pojem který Robert Kiyosaki používá jako zaobalení situace všech, kteří nemají dostatek peněz, mají dluhy a pracují pro peníze. Člověk který se nachází v krysím závodě se pozná tak, že se snaží dopřát luxus, na který nemá peníze dříve a tak se často zadluží a nechají se vcucnut do stále se opakujícího cyklu, dlouhé a náročné práce pro peníze, aby si mohli dovolit jídlo, studium, oblečení a placení hypotéky. Člověk se pak stává otrokem systému a čas, který je to nejdražší co máme obětuje někomu jinému za neadekvátní odměnu.
Aktiva, Aktiva a zase jen Aktiva
Slovo aktivum mi už po přečtení dvou knih na obdobné téma začíná lézt krkem, je však velice důležité a bude dobře když mi bude rezonovat v mysli. Základním prvkem finanční gramotnosti je podle knihy tvorba aktiv a investice volného kapitálu do dalších aktiv. Je důležité však nejdříve znát rozdíl mezi aktivem a pasivem. Aktivum je majetek které nám generuje zisk a to i bez naší práce. Mnoho lidí si nejvíce váží domu, ve kterém žijí a milně si myslí, že je to jejich největší aktivum. Opak je však pravdou, dům ve kterém bydlíme je pasivum protože nás jeho držení akorát stojí peníze a žádné to negeneruje. Bohatý táta si toto moc dobře uvědomoval a proto nejprve utrácel za tvorbu aktiv tak dlouho, dokud nebude mít dostatek volného kapitálu na spokojený život.
Kniha u mne naprosto změnila pohled na daně, je zajímavé jak daně nejvíce omezují chudou s střední třídu, stát si bere podíl a těžké práce lidí a ty s ním nemohou nic dělat. Bohatí lidé však mají mnoho zcela legálních způsobů jak se daním vyhnout a peníze, které by připadly státu dále investují a hromadí peníze, prohlubuje to tedy rozdíl mezi třídami. Tedy cesta zvyšovaní daní a tím výběru více peněz je naprosto nefunkční. Vysoké daně obírají chudé lidi a bohaté nutí peníze odlévat pryč ze státu a hází klacky pod nohy jejich podnikání. Bohatí lidé jsou však nezbytní pro tvorbu pracovních míst a inovací, jsou tak potřební pro ekonomický růst. Zvýšením daní se tedy ekonomický stav státu nikdy nevyřeší a je třeba hledat způsoby jak pomoci podnikatelům a ne jim škodit.
Luxus až na konec
Myšlenka, kterou si nejspíš budu pamatovat již do konce života je, že bohatí lidé si kupují luxus až na konec a střední třída si na něj pucuje aby vypadala jako ta bohatá. Je to pro mne poměrně podpůrná představa, protože jsem nikdy netoužil po drahém autě nebo domě, toužit po něčem na co nemám prostředky mi vždy přišlo naivní. Budu se snažit nejprve vybudovat soustavu aktiv která mi bude generovat dostatek peněz a až poté bude čas na luxus. Neexistuje žádná zkratka k úspěchu a kdo si pořizuje drahé věci jen aby vypadal důležitě a ve skutečnosti si je nemůže dovolit je hlupák. Myslím však stále na to že jsme ještě mladý a třeba až se za svými činy ohlédnu ve třiceti, zjistím že nejsem jiný než většina.
Často jsem slyšel názory lidí že se jim tato kniha nelíbí nebo na ní nadávají. To co se píše v knize je bezesporu pravda, ale musím uznat že to může na čtenáře vrhat závistivý vztek. Závist je však dobrá pokud ji použijeme k dosažení svých cílů. Číst hodinu o tom jak někdo investuje do nemovitostí může být opravdu únavné, hlavně pro studenta, který momentálně nemá ani na jeden metr čtvereční nějakého bytu v Praze. Důležité je však se z toho spíš poučit. Život není spravedlivý a je krutý, důležité je se z toho nezhroutit a začít hrát tak, abychom se neutopili v proudu krysího závodu.
