Kniha je dobrým shrnutím všech základů agilu a nejdůležitějších poznatků s ním spojených. Nejprve shrnuje historii a vývoj lean konceptů a agility, zabývá se týmem a jeho fungováním, vysvětlí konkrétní techniky a rámce, a dostane se i na škálování mezi více týmů a cesty transformace.
Jedním z užitečných nástrojů pro porozumění různým situacím a problémům je Cynefin. Rozděluje problémy do pěti domén podle jejich komplexity: jasné, komplikované, komplexní chaos a zmatek. Každá z těchto domén vyžaduje jiný přístup k řešení problémů, učení se a rozhodování. Cynefin nám pomáhá identifikovat, do které domény patří naše aktuální situace, a vhodně se k ní přizpůsobit. U jasných problémů stačí následovat osvědčené postupy a opakovat je, zatímco u komplikovaných je nutné analyzovat a vybrat z možných řešení. Pro komplexní problémy je vhodné experimentování a zkoušení různých možnosti, chaos se musí řešit rychle a intuitivně a zmatek je stav, do kterého se nechceme za žádnou cenu dostat, protože tam není žádná kontrola nad procesem.
Dále zmíním Scrum, jeden z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších agilních rámců pro řízení projektů. Založen je na principu iterativního a přírůstkového vývoje, kdy se proces dělí na menší části nazývané sprinty. Každý sprint trvá typicky 1-4 týdny a má svůj cíl, plán a definovaný rozsah práce. Na konci každého sprintu se prezentuje hotový funkční produkt či jeho část a získává se zpětná vazba od zákazníků a uživatelů. Scrum tak umožňuje rychle reagovat na změny požadavků, dodávat hodnotu zákazníkům a neustále se zlepšovat. Klíčové role ve scrum týmu jsou: product owner, který definuje vizi produktu a prioritizuje úkoly; scrum master, který dohlíží na dodržování scrum principů a eliminuje překážky; a vývojový tým, který realizuje úkoly a spolupracuje na vytváření produktu. Scrum je vhodný pro projekty, které jsou komplexní, nejasné a dynamické, a kde je potřeba flexibilita a inovace.
Jednou z technik nejen ve scrumu je Kanban, což je jednoduchá a efektivní metoda pro vizualizaci a řízení práce. Kanban pracuje s nástěnkou, na kterou se přidávají úkoly (např. jako barevné kartičky). Nástěnka je rozdělena na sloupce podle stavu úkolů: To Do, In progress, Done, případně Backlog a další sloupce. Kanban umožňuje snadno sledovat tok práce, odhalit problémy (přehlcení, neefektivitu, zaseknutí…), a nastavit limity pro množství úkolů v jednotlivých stavech (WIP limit). Zvyšuje tak transparentnost, kvalitu a efektivitu týmu.
I když agile má mnoho výhod, není to univerzální řešení pro každý projekt a situaci. Některé problémy, které se mohou vyskytnout při používání agile jsou:
- Nedostatečná definice cílů a rozsahu projektu, což může vést k nejasnosti a nepředvídatelnosti.
- Příliš časté změny požadavků, které mohou způsobit frustraci a ztrátu motivace u týmu.
- Nízká kvalita produktu, pokud se nedodržují standardy a procesy pro testování a revizi.
- Nedostatečná komunikace mezi týmem, zákazníky a dalšími zúčastněnými stranami, což může vést k nedorozuměním a konfliktům.
- Nedostatečné zapojení uživatelů a zákazníků do procesu vývoje, což může vést k nesplnění jejich potřeb a očekávání.
- Tlak na rychlost a dodržování termínů, který může ohrozit kreativitu a inovaci.
Dalším problémem je tzv. temný scrum, což je zneužití nebo špatná implementace scrum principů a praktik. Temný scrum může nastat, např. když:
- Scrum master se stane autoritářským vedoucím, který kontroluje a mikromanaguje tým.
- Product owner nezastupuje skutečné zákazníky a uživatele, ale pouze interní zájmy firmy.
- Vývojový tým je přetížený prací, nemá autonomii a neustále se mění jeho složení.
- Sprinty jsou příliš dlouhé nebo krátké a nejsou pravidelně vyhodnocovány a zlepšovány.
- Zpětná vazba je ignorována a nevede k reálnému zlepšení produktu.
Agile se nedá aplikovat všude, protože některé projekty a organizace nejsou kompatibilní s agilním přístupem. Například projekty, které mají pevně dané požadavky, rozpočet a termíny a vyžadují plánování a dokumentaci, vyžadují formální procesy a schvalování. Nebo organizace, které mají silnou hierarchii, byrokracii a centralizované rozhodování, nejsou pro experimentování a není zde žádná kultura pro agilitu.
Celkově se mi kniha zdála přínosná, kromě posledních kapitol o škálování, protože s tím zatím nemám žádnou zkušenost a netuším, jak to aplikovat. Nicméně pokud člověk funguje agilně a má zkušenosti i tyto kapitoly mohou být zajímavé. Současně s modulem o agilu z Leadership programu jsem si takto ucelil základní pohled na agile a dokážu ho nyní použít v praxi.
