Kniha dle mého názoru nabízí „out of the box“ pohled na inovace v týmu a v podniku, což byla stěžejní věc, co mě nejvíce zaujala a přesvědčila si knihu přečíst.
Zaujala mě autorova myšlenka o učící se organizaci z knihy Pátá disciplína od Petera Senge. Autor tvrdí, že úvahy o organizačních změnách úzce souvisí s environmentální udržitelností rozvoje v organizaci, s čímž jsem se dokázal ztotožnit.
Přidal jsem zde dvě teorie z knihy, které mě zaujaly, a snažil jsem se je pochopit:
Tato teorie je v podstatě generalizací Schwartzovy teorie aktivace norem (ten předpokládal, že osobní normy jsou obecně vytvářeny na základě stabilního souboru hodnot)
Když bychom vycházeli z kontextu pro-environmentálního chování, těmito základními hodnotami jsou altruizmus. Altuizmus se dá jednoduše definovat jakožto chování, které má za cíl dobro okolí. VBN sahá ještě dál než Schwartzův názor, a propojuje ekologický světonázor, kde jeho snahou je zachytit vztah jedince k životnímu prostředí pomocí zjišťování jeho postojů vůči různým environmentálním tématům, a jednotlivce s environmentálními hodnotami a aktivací osobních morálních norem.
Podle VBN jsou osobní morální normy aktivované základními hodnotami jedince a rozhodujícími prediktory environmentálního chování. Stern zde přichází s myšlenkou, že pro-environmentální chování je ovlivňováno, kromě osobních morálních norem založených na altruistických hodnotách, také normami pramenícími z egoistické hodnotové orientace a altruismu vůči ostatním živočišným druhům- biosférické hodnoty.
Z modelu můžeme odvodit, že uvědomění si důsledku chování (AC) závisí na světonázoru jednotlivce (NEP), a současně to vede ke své vlastní odpovědnosti jednat (AR), což vede k pocitu osobního závazku - tedy aktivaci pro-environmentálních sociálních norem (PN). Tohle vše nám vytvoří předpoklady pro jednání.
Tento model by nám měl dát odpovědět na otázku, jakým způsobem si vedoucí pracovníci v nadnárodní společnosti osvojí závazek organizace k environmentální udržitelnosti, a jakým způsobem ho přenáší na své podřízené. Podpůrné chování vedoucích pracovníků (nižších manažerů a středního managementu) plyne z toho, jak vedoucí vnímají hodnoty organizace s environmentálními hodnotami jako jejich součást.
Pokud bych pracoval v nadnárodní společnosti je to velmi užitečný model a uvědomění. Pro mé potřeby v práci v týmu mi přijde zbytečně moc složitý, nicméně je velmi zajímavé zjistit, co vše ovlivňuje jedince v jeho finálním chování. Díky tomuto modelu se dokážete lépe orientovat v zjištění, proč váš zaměstnanec například nepracuje. Možné je, že úplně zapomínáte na jeho vnímání hodnot, nebo jeho přisuzovaná odpovědnost (AR) vůbec nekoresponduje s prací, kterou dělá.
Českoslovenští psychologové Výrost a Slaměník v roce 2008 uvedli, že tato teorie zůstává základním kamenem pro zkoumání postojů v psychologii.
Teorie plánovaného chování se v sociální psychologii užívá velmi často, jelikož nabízí dostatečné a kvalitní vysvětlení postoje a chování lidí. Základním předpokladem této metody je racionální volba. Používá se na výzkum témat jako jsou například používání pásů v automobilech, až po recyklační chování.
Podle Ajzena je chování ovlivněno čtyřmi body:
1. Postojem vůči určitému chování
2. Vnímanou behaviorální kontrolou
3. Subjektivními normami
4. Chování určitým způsobem
Za zásadní bod je považován záměr chování. Čím silnější je záměr chování, tím pravděpodobnější je, že se opravdu uskuteční. Stejně tak i čím pozitivnější postoj jedinec vůči chování zaujímá, tím silnější bude behaviorální záměr.
Závěr
Teorie klade důraz na to, jak se vytvoří záměr vašeho chování, a poté následné chování. Čím více je záměr jasnější a silnější, tím pravděpodobnější je, že se jedinec bude tím určitým způsobem chovat. Tato teorie mi není tak blízká jako VBN, nicméně bych řekl, že přináší také velmi zajímavý pohled chování jedince a jeho příčiny.
Celkově bych knihu hodnotil jako velmi odbornou a mohu se přiznat, že jsem často slova dohledával i mimo knihu, abych alespoň z části rozuměl jejímu obsahu. Nicméně mi kniha nepřijde jako špatně napsaná, jen si myslím, že ještě nejsem dostatečně vzdělaný, abych celou hloubku a kvalitu myšlenek, které tato kniha přináší, dokonale ocenil a pochopil. Knihu jsem si zakoupil a plánuji se k ní v budoucnu vrátit a přečíst si jí znovu, poté, co budu lépe rozumět psychologii.
