Téma:
Ekonomie
Proč jsem si vybral tuto knihu?
Téma ekonomie mě velice zajímá a rád bych se do budoucna ubíral tímto směrem. Zjistil jsem, že nemám přehled, ani nadhled nad problematikou veřejných financí. Proto jsem se rozhodl si vybrat tuto knihu, která obsahuje reálné příklady a zajímavé myšlenky na zamyšlení.
Co jsem se naučil?
Pochopil jsem, jak důležitá je role státu a uvědomil jsem si, že se nám v naší zemi žije dobře, ale máme tu mnoho věcí, na kterých musíme politicky opravdu ještě hodně zapracovat, jinak nám ujede vlak a naší ekonomice se přestane dařit.
Důležitá teorie:
Co jsou veřejné finance?
Jedná se o finanční vztahy a operace mezi státem na straně jedné a všemi ostatními ekonomickými subjekty v národním hospodářství na straně druhé. Důvodem, proč existují veřejné finance, je snaha získat finanční prostředky k poskytování veřejných statků a služeb, které zajišťuje stát. Řadí se mezi ně například: Zdravotnictví, školství, sociální péče, doprava a infrastruktura, obrana státu a bezpečnost obyvatelstva, sociální dávky, dotace atd.
Státní rozpočet VS Veřejný rozpočet:
Na regionální úrovni v ČR existuje 14 rozpočtů krajů a na místní úrovni více než 6 000 rozpočtů měst a obcí.
Státní rozpočet tvoří rozpočet, s kterým hospodaří centrální vláda -> premiér + ministři.
Veřejné rozpočty zahrnují státní rozpočet + rozpočty jednotlivých krajů, obcí či příspěvkových organizací.
Co obsahuje každý rozpočet?
Každý rozpočet obsahuje dvě složky, příjmovou a výdajovou složku.
Vybalancovat příjmy a výdaje se státům dlouhodobě nedaří.
Pokud jsou výdaje státu vyšší než příjmy, jedná se o státní deficit.
Schodek je státní deficit, který se počítá pro běžný rok.
Státní dluh:
Státní dluh je tvořen závazky vlády. Společně s dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven tvoří veřejný dluh. Státní dluh vzniká deficitním financováním státního rozpočtu a je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Veřejný dluh ČR ke dni 28/11/2021:
2 629 087 008 673 Kč
Jaká ekonomická rozhodnutí by měla udělat naše země?
Jedna z variant je prodat všechny „mrtvá“ aktiva, která vlastní ČR, například Česká pošta, ČEZ, Budvar, Lesy ČR, České dráhy atd. Stát by neměl podnikat. Tímto prodejem zajistíme dvě věci: dostaneme cca tisíc miliard do státního rozpočtu a zároveň předáme tyto firmy zkušeným podnikatelům, kteří je povedou lépe, nežli sám stát. Samozřejmě tento proces není tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Peníze potřebujeme pro všechny, ne pouze pro vybranou skupinu lidí.
Daně:
Stát žádné vlastní peníze nemá, jeho výdaje platíme my všichni prostřednictvím daní.
Daně jsou všechny platby, které jsou odváděné státu na základě zákona.
Prvním účelem daní je naplnit státní pokladnu, aby vláda pak mohla plnit různé úkoly. V této fázi je potřeba chápat roli státu.
Druhým účelem zdanění se vláda snaží odradit občany od spotřeby zdraví škodlivých výrobků či ochraňovat životní prostředí. Tímto je myšleno zdanění pohonných hmot nebo tabákových výrobků. Nad dobrými úmysly můžeme jen spekulovat, faktem je ovšem to, že tento typ zdanění přináší státu velký a stabilní příjem.
Lafferova křivka:
Tato křivka ukazuje, že do určité bodu s růstem daňové sazby rostou i výnosy z daně. Avšak zvyšování daňové sazby za tímto bodem povede k prudkému poklesu výnosů z daní, a to až k nule.
Přímé daně:
U těchto daní lze přesně specifikovat osobu (daňový subjekt), která bude daň platit. Plátce těchto daní je zároveň poplatníkem. Daň se obvykle odvádí z jeho příjmů nebo majetku.
Dělení přímých daní:
· důchodové
· daň z příjmů fyzických osob,
· daň z příjmů právnických osob
· majetkové
· daň z nemovitých věcí
· daň z nabytí nemovitých věcí
· silniční daň
Nepřímé daně (skryté):
Existenci této daně si většinou ani neuvědomujeme. U těchto daní není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně.
Jedná se vlastně o daň ze spotřeby. Je totiž zahrnuta jako přirážka v ceně zboží nebo služeb nakupovaných zákazníkem či spotřebitelem, který ji hradí v rámci úhrady své spotřeby. Státu však daň odvede (zaplatí) příslušný obchodník.
Dělení nepřímých daní:
· spotřební daň
· daň z přidané hodnoty (DPH)
· ekologická (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv)
- poplatky za znečištění vzduchu či vody
- poplatky za odpad
Třetí skupina:
Například: sociální a zdravotní pojištění, poplatky, pokuty
Tyto platby se daněmi nenazývají, ale plní stejný účel.
Monetární vs Fiskální politika:
Fiskální politika se věnuje otázce výše daní, státních výdajů atd. Monetární politika se naopak zabývá výškou inflace a stabilitou měny. Ekonomickou aktivitu ovlivňuje svěřenými nástroji jako jsou například výše úrokových sazeb v ekonomice a prováděním operací na otevřeném trhu.
Státní příjmy:
Mezi největší státní příjmy řadíme: DPH, povinné pojistné na sociální zabezpečení, spotřební daně, DPFO (Daň z příjmů fyzických osob).
Dalším příjmem do státní poklady je vybírání Cla. Clo je poplatek vybíraný státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát, nebo skupina států je používá jako tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí), jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě jako prostředek, jak získat peníze. Vybírání cla kontroluje celní správa (celní úřad) té dané země a upravuje ho celní zákon. Uvnitř EU nepodléhá pohyb zboží clu.
Zajímavé informace a myšlenky z knihy:
Když zaplatíme jako občané nebo podnikatelé dané země daň, znamená to, že tato daň nemá přímou návratnost. Zároveň, když daňový poplatník využije služeb státu (školství, zdravotnictví atd.), nikdy to není ekvivalentní tomu, co konkrétně odvedl na daních. Daně platí i lidé, kteří nepoužívají veřejné služby, například nejezdí veřejnou dopravou apod.
Nenávratnost a neekvivalence daní jsou právě příčinou toho, proč jsou daně povinné ze zákona.
Úloha státu v dnešní ekonomice je příliš velká, vlády se starají o moc věcí a dělají to špatně.
Nejčastější příčiny těchto selhání:
· obtížný odhad dopadů vládních opatření
· problém časového a implementačního opoždění
· omezená možnost kontroly nad realizací těchto opatření a nad jejich dopady
· specifické preference úředníků
Časté změny v daňové politice nejsou dobré ani pro podnikatele, ani pro správce daně.
Veřejné výdaje a důvody jeho růstu:
Velkým problémem veřejných výdajů je jejich neustálý růst. Tento stále rostoucí trend není pouze v ČR, ale všude po světě. Příčin růstu je celá řada, a to například:
· geografické
· urbanistické – větší počet lidí ve městech si žádá větší investice např. do infrastruktury, zařízení sociální péče atd.
· demografické
· technicko-technologické
V mírovém období rostou veřejné výdaje postupně, v období krize rostou skokově -> celosvětová pandemie COVID, přírodní katastrofy atd.
Závěr:
Veřejné statky a služby jsou těmi statky a službami, jejichž spotřeba je nedělitelná. Nikoho nelze vyloučit ze spotřeby na principu: nezaplatíš - nespotřebuješ
Efekt přetížení znamená, že nějaký určitý veřejný statek dosáhne své maximální kapacity a dojde k jeho přetížení. Například plovárna, veřejná hromadná doprava atp., následkem přetížení dochází k prudkému poklesu kvality poskytovaných statků nebo služeb.
Osobní hodnocení:
Kniha je velmi obsáhlá na teorii, konkrétní příklady a mnoho nových specializovaných slovíček. Teorie není plytká, ale faktická s reálnými příklady z praxe. Knihu hodnotím 3 body.
