MALÝ PRINC
Pohádka, kterou je fajn si připomenout v jakémkoli věku a pokaždé se dá chápat úplně jinak.
Dříve, když jsem ji četla si pamatuji, že jsem si vzala ponaučení, že se musím starat a věnovat čas svým milovaným, aby byli šťastní a nyní?
Hned první, co se mi vybavilo v Tiimi kontextu je cestování. Tím, že cestujeme poznáváme nové lidi, nové kultury a získáváme nové zkušenosti přesně jako Malý princ.
Po přečtení to, co bych si teď odnesla je „Být rád za to, co už máš a jak je to výjimečný.“
Na zamyšlenou:
„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.“
„Autorita závisí na rozumu. Je třeba žádat od každého to, co může dát. Pokud někdo nesplní váš rozkaz je to vaše vina.“
Pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
“Co je důležité, je očím neviditelné.”
Chtěla bych u studia vyzkoušet se na věc podívat i dětskýma očima, zároveň je to způsob, jak koukat na svět a vnímat vše okolo sebe. Jak říkají v knize, že všichni dospělí ve vlaku jsou znudění a jen děti vždy mají obličej přitisklý na okně nebo běhají po vlaku. Pozitivita a vážení si toho, co máme, jak pojmenovává „ochočené“. Samozřejmě, než to ochočíme to taky trvá, a to přirovnávám k disciplíně.
Když mluví o baobabech, tak připomíná, že nejlepší je řešit problém, dokud je malý, aby se pak nerozrostl a nezahubil nás.
Díky empatii se MP snažil pochopit ostatní obyvatelé planet a v tom vidím spojitost i v životě, kde musíte naslouchat a vžít se do druhého abyste mi zvládli poradit/prodat/odpovědět.
V knize je i ukázáno reflektivní dotazování, pomocí kterého MP vždy dozvěděl to, co chtěl.
.jpeg)
