Umění být zdráv – Jan Vojáček
Mám pocit, že si mě knihy vybírají. Protože jinak by se nestalo, že bych teď psala esej na Umění být zdráv od Jana Vojáčka. Když jsem šla vybrat knihu tátovi a jeho přítelkyni k Vánocům, měla jsem v plánu koupit ryze podnikatelskou literaturu, možná motivačně laděnou. Před regálem s těmito knížkami mi ale v cestě bránil velký dřevěný stojan, na kterém bylo vystaveno několik knih s obálkou půlhlavy pana Vojáčka. Stojan jsem tedy obešla z druhé strany, přičemž jsem ale kabelkou zavadila o jednu z nich a shodila ji na zem. Když už jsem ji zvedala, nakoukla jsem do obsahu. Už to bylo dávno, co jsem na ni zaregistrovala na sociálních sítích pozitivní ohlasy, ale z podcastů mi autor nebyl moc sympatický. Obsah knihy mě zaujal graficky. Mám ráda knihy, které jsou barevné, jsou v nich ilustrace a různé fonty písma. Tak to má i táta, protože dělá grafiku. Když jsem se podívala do obsahu knihy na první stránce, jednotlivé kapitoly mi přišly celkem dost aktuální. Nejenom, že volně navazují na mou předešlou knihu Proč spíme, ale zabývají se i sebeláskou, sebehodnotou, duší, stresem v digitálním světě, omezenému offline kontaktu, stravě v uspěchané době, strachům a nemocím. Vzhledem k tomu, že můj táta žije několik let ve špatné životosprávě, rozhodla jsem se mu nakonec knihu koupit. Než jsem ji zabalila do vánočního papíru se stromečkem, hltala jsem před spaním kapitolu za kapitolou. Ve finále jsem ráda, že kniha posloužila mně a poslouží snad i tátovi a jeho přítelkyni. Doufám, že se díky ní pokusí alespoň část svého přístupu k bytí změnit. Jestli to byl osud nebo marketingový trik prodejců se nikdy nedozvím, jisté ale je, že dát na obálku knihy hlavu charismatického doktora s pronikavým pohledem je pro získání pozornosti dobrý nápad.
Co ve mně kniha změnila?
· Pohled na mé fyzično a psychično jakožto komplex, o který musím pečovat rovnocenným dílem.
· Pojem autopilot. Člověk neprožívá, není přítomný v daném okamžiku. Myslí na to, co bylo a co bude, ne na to, co je právě teď v tuto chvíli. Je to jako pilotovat letadlo na autopilota. Ráno automaticky vstaneme (dost často se budíme pár minut před budíkem), proběhne ranní hygiena, oblékneme se, vyrazíme do školy nebo do práce, kde postupujeme podle zarytých pracovních postupů, odpoledne jdeme zpátky domů, sníme si večeři, podíváme se na televizi, jdeme spát a další den zase znova. Když začnou blikat kontrolky (stres, vyčerpání, málo energie a spánku…), problém vyřešíme antidepresivy a prášky na bolest. Ty ale jen vypnou blikací světýlka, nevyřeší příčinu a samotnou existenci problému. Proto je důležité se vždy snažit přijít na to, odkud a proč náhlá slabost a nevolnost vzniká a zaměřit se na prevenci. Sama se snažím pořád vnímat, stává se mi často, že mé tělo jde automaticky z vlaku do vlaku, aniž by mě k tomu potřebovalo.
K doporučení jsem dostala knihu Moc přítomného okamžiku, Eckhart Tolle
· Prevence. Není to chodit na pravidelné prohlídky, mít všechna očkování a v zimě jíst mandarinky. Je to celý náš přístup k našemu tělu a mysli. Aby člověk dodržoval prevenci, měl by jíst vyváženou a pestrou stravu, sportovat, umět pracovat se stresem, dostatečně spát, relaxovat, milovat, věřit sám v sebe a poslouchat projevy svého těla a duše.
· Nedostatek energie se nemusí projevovat jen únavou. Pan Vojáček píše, že když nám chybí energie, může to zvýšit chuť na sladké a potřebu cukru. Mně samotné to vlastně nikdy nedocházelo, protože čokolády mám ráda odjakživa. Až nyní jsem si uvědomila, že když mám špatný den, jsem ve stresu a jsem nevyspalá, doplňuji si energii nadmírou sladkých potravin. Ze dvou důvodů. Uklidňuje mě to, protože jsem na cukru závislá. A mám také pocit, že jsem nakopnutá jak po dvojité kávě. Opak je ale pravdou. Glykemický index se mi zvýší strašně rychle a stejně tak za malou chvilku zase spadne. Zaměřit bych se měla na nízkosacharidové potraviny a co je nejdůležitější – uvědomovat si, zda si chci dát čokoládu, protože mám na ní chuť, nebo protože jsem unavená, znuděná a její konzumace mě zabaví.
· Potřebný pocit ocenění. Na tom budu muset pracovat delší dobu. Na uvědomění si, že žiji svůj život a věci dělám pro sebe. Umím si obhájit své postupy v práci a ve škole, ale ne doma. Tady se nechci moc rozepisovat, protože příčina se nachází v mém dětství a já doteď bojuji s tím, že povědomě musím plnit očekávání druhých. Jan Vojáček si to uvědomil kolem 26 let, snad to stihnu dřív.
K doporučení jsem dostala knihu: Čeho před smrtí nejvíce litujeme, Bronnie Ware
· Karmické prázdniny – Čas být sama se sebou, bez mobilu, přátel a rodiny. Čas věci vnímat. Jít do přírody a stát se její součástí. Pan Vojáček absolvoval pobyt ve tmě, který ho pozitivně ovlivnil.
· Stres. Stres byl, je a bude. Jen se musím naučit ho rozeznávat a pracovat s ním. A tak se od té doby zaměřuji na jeho umístění v mém těle a prodýchávám ho. To stejné dělám s úzkostmi. Někdy se snažím si představit své druhé špatné já, které mi do hlavy dává ošklivé myšlenky a vyháním ji ze sebe. Párkrát už se mi to podařilo.
„Stres má různé podoby, a je to buď motor, nebo zabiják. Záleží na jeho intenzitě a naší odolnosti.“
· Srdeční pole je silnější než pole mozku. „Ženy, které byly znásilněny, měly už předtím velmi nepříjemný pocit, když k muži přistupovali například do auta nebo do výtahu. Připadalo jim ale hloupé nenastoupit…“
· Muž = tři díly zralého vyspělého muže, dva díly spokojené vnitřní ženy, jeden díl hravého dítěte
Žena = tři díly zdravé ženy, dva díly muže a jeden hravého dítěte
· „Žena je fyziologicky uzpůsobena na to, aby splnila biologickou roli matky. Žena, která má dominantnější mužskou výkonnostní složku, se dříve či přetíží a vyčerpá, protože na takový neustálý fyziologický výkon není fyziologicky stavěna.“
K doporučení jsem dostala knihu: Cyklická žena, Miranda Gray
· Muži jsou citlivější než kdy jindy, nepodílí se tak výrazně na výchově dítěte. Ženy nemají již takové ženství, zastávají roli otců. Vznik? Průmyslová revoluce a války, během kterých muži odešli pracovat/bojovat a ženy se musely postarat o domácnost. Důsledek? Špatné fungování vztahů, hormonální nerovnováha, chybné předání vzorců matka x otec dětem.
· Žena není od přírody stavěna na podávání velkých výkonů, spíše je pro ni přirozená nižší výkonost, která je ale v podstatě nepřetržitá. Muži jsou naopak stavěni na větší krátkodobý výkon, po jehož podání odpočívají.
· Pití piva ovlivňuje hormonální systém žen i mužů. U mužů způsobuje problémy s prostatou, u žen s početím. – již jsem poučila svého partnera
· Pokud mají partneři problém ve vztahu, měli by spolu otevřeně komunikovat a společně si projít například Maslowovu pyramidu potřeb.
Velice mě láká zkusit si popsanou techniku z reklamy na vidění sama sebe. „Člověk sám se sebou žije celý život, a přitom se nikdy nevidí tak, jak ho vidí ostatní. Často na sobě vidíme jen to špatné.“ Technika/cvičení spočívá v tom, že poprosím svého kamaráda, který mě zná, aby mě nakreslil. Poté poprosím malíře, který mě nezná a nikdy mě neviděl, aby mě také nakreslil na základě mého popisu. Moc by mě zajímalo, jak by obrazy vypadaly. Pokusím se najít ochotného člověka, který umí kreslit a šel by do toho.
Z knihy jsem si vytáhla hlavně informace o seberozvoji, práci se stresem a s energií. Je neuvěřitelné, jak lidské tělo funguje a co všechno zvládá. Měla bych mu začít být vděčná. Nechovám se k němu někdy moc hezky. Jestli ještě přečtu jednu knihu s podobnou tematikou, začnu uvažovat o univerzitě třetího věku na lékařské fakultě. Pořád akorát nerozumím tomu, proč je tak málo lékařů, kteří by se na zdravotní problémy svých pacientů snažili dívat komplexně.
Dřív jsem se smála naší příbuzné, která meditovala, četla afirmace, občas si bubnovala, sbírala bylinky a na svět se dívala pozitivně. Dnes už chápu, že ona život prožívala, ne přežívala jako většina z nás.
Žiju pro sebe. Tady a teď.
