"The Inner Game of Work: Focus, Learning, Pleasure and Mobility in the Workplace" od Gallwey W. Timothy je kniha, která nutí k zamyšlení, která zpochybňuje tradiční názory na to, jak by se mělo přistupovat k práci. Kniha zkoumá myšlenku „vnitřní hry“, která odkazuje na mentální a emocionální procesy, které se odehrávají uvnitř jednotlivce, když je zapojen do nějakého úkolu. Gallwey tvrdí, že soustředěním se na vnitřní hru mohou jednotlivci zlepšit svůj výkon a nalézt větší uspokojení ve své práci.
Kniha je rozdělena do tří částí:
První část zkoumá koncept vnitřní hry a poskytuje přehled o autorově přístupu k práci.
Druhá část se zaměřuje na konkrétní výzvy na pracovišti, jako je komunikace, motivace a hodnocení výkonu.
Třetí část nabízí praktické rady pro uplatnění principů vnitřní hry ve vlastní práci.
Timothy tvrdí, že zaměření na mentální a emocionální procesy, které probíhají během práce, mohou jednotlivci zlepšit svůj výkon, najít větší uspokojení ve své práci a dosáhnout větší mobility ve své kariéře.
Nabízí tak konkrétní rady pro uplatnění principů vnitřní hry ať už v projektech, nebo v týmu třeba při business meetings, nebo TS. Například navrhuje, aby se jednotlivci zaměřili na své dýchání a držení těla, což jim pomůže uklidnit mysl a zlepšit jejich soustředění. V Dubnu jsem na toto téma vedla TS a právě různé dechové techniky a jiné mindfulness metody jsme si v praktické části vyzkoušeli. Poskytuje také tipy pro zlepšení komunikace a motivace na pracovišti, což je naše neustálé téma. Troufám si tvrdit, že právě na komunikaci a motivaci jednotlivců být proaktivní a týmový, stojí a padá náš tým.
Překvapilo mě, že autor navrhuje, aby se jednotlivci zaměřovali spíše na své vnitřní zkušenosti než na vnější faktory, jako jsou nejrůznější vlivy - například plat, slovní ohodnocení apod. I když tento přístup může být pro některé jednotlivce účinný, může být obtížnější jej aplikovat ve vysoce konkurenčním nebo hierarchickém pracovním prostředí a vlastně si moc neumím představit jedince, který by se od vnějších motivací dokázal zcela odpoutat.
Myslím, že v Tiimi můžeme tyto techniky aplikovat na svou vlastní práci, ať už samostatně, nebo jako součást týmu, abychom zlepšili svůj výkon a našli větší uspokojení ve své práci.
Napadá mě knihu použít i jako zdroj informací k rozvoji týmového učení a spolupráce. Autor zdůrazňuje důležitost jasné komunikace, důvěry a spolupráce na pracovišti. Tyto principy jsou tak stěžejní pro týmové projekty, zlepšování schopnosti efektivně spolupracovat a dosahovat cílů.
Zároveň se celou knihou propojovaly přístupy, kterými se v Tiimi snažíme řídit a jsou nám velmi známé - jedinečný přístup k učení, který zdůrazňuje důležitost sebereflexe, zpětné vazby a neustálého zlepšování. Koncepty uvedené v knize jsou tak v souladu s přístupem, který se v Tiimi razí. Teď je na čase tyto dovednosti pouze lépe aplikovat a více rozvíjet, ať už při vedení týmových společností, TS, BM, nebo je aplikovat do dílčích projektů.
