Steve Jobs


2 body

Hodnocení: 90 %

Přidáno: 23.08.2021

Steve Jobs   Walter Isaacson

 Kniha mě velmi překvapila. Vždy jsem si myslel, že byl Steve Jobs velmi klidným a rozvážným nadřízeným, který byl plný zenu. Při prvních stránkách knihy jsem byl vyveden z omylu. Už v raném dětství se Steve naučil využívat svých emočních výlevů k dosažení svého. Nikdo mu dostatečně neodporoval, a tak tento způsob chování vnímal jako přirozenou cestu k cíli. Zajímavé bylo, že se tento jeho přístup z dětských let stále stupňoval. Emočně se zasekl na úrovni dítěte. Nedokázal pracovat se svými emocemi, proto pracovníci zažívali agresivní výlevy a dramatické chvíle, kdy se rozbrečel. Celkově se práce s ním zdála jako jízda na horské dráze emocí. Z mého úhlu pohledu by měl být nadřízený člověk schopný pracovat se svými pocity a být vyrovnaný. Mít jakýsi nadhled a nenechat se lehce vyprovokovat. Toto je kvalita, kterou bych chtěl jako nadřízený mít. Udržet si vlastní klid a nenechat se sžírat vlastními pocity. Věřím myšlence, že abychom mohli řešit pocity ostatních, musíme mít nejprve vyřešené naše vlastní pocity. A jelikož nadřízený musí řešit své zaměstnance, je dle mého názoru třeba osvojit si takovouto vlastnost. Tento jeho nedostatek empatie však s sebou přinášel naprostou upřímnost. To mělo za důsledek, že zde byl tlak na zaměstnávání vysoce kvalitních pracovníků, kteří odváděli skvělou práci. Tuto vlastnost upřímnosti hodnotím velmi kladně. Myslím si, že je zpětná vazba ve firmě neuvěřitelně důležitá, jelikož se z ní firma i pracovníci učí a vyvíjí. Měla by však být dána v kvadrantu radikální otevřenosti, a ne útočné agrese.

 Jobs měl takové dualitní vnímání světa. Buď jste byl génius, nebo hlupák. To stejné platilo i produktech. Pracovníci se často setkávali s jeho unikátní vlastností pokřivení reality. Ta se v praxi projevovala tak, že přesvědčoval své zaměstnance, že zvládnou udělat nemožné. Nikdo nevěřil, že by bylo možné daný úkol v požadované době zvládnout, ale nakonec se jim to vždy podařilo. Obdivuji jeho vlastnost motivovat své pracovníky k nejlepším výkonům.  Zaměstnanci pracovali 70 hodin týdně a práce je naplňovala a bavila. Dlouho jsem přemýšlel, jak se to Jobsovi povedlo a kde tkví tajemství úspěchu. Domnívám se, že lidem zasadil do hlavy myšlenku toho, že dělají něco většího než jen produkty. Dokázal to podat tak, že se přičiňují k posunu lidstva do další etapy – etapy počítačů, telefonů apod. Dokázal lidem říct, že toto je jejich poslání a smysl života. Tato složka, která nás naplňuje a ujišťuje, že konáme v zájmu vyššího dobra v práci často chybí, a tak ji někteří jedinci hledají jinde. Například vypomáhají jako dobrovolníci.

 Nejvíce mě však při čtení upoutala Jobsova schopnost prezentace. Dokázal z představování produktu udělat představení, které hltali všichni zúčastnění. Přípravě na prezentaci věnoval mnoho času a vždy muselo být vše dokonalé. Díky tomu, že prezentování a zfanatizování lidí byly jeho přednosti, dokázal v některých případech udělat z nějakého produktu, který se rovnal ostatním, cosi božského. Celkem jednoduše dokázal lidem říct, co chtějí a proč to mají chtít. Tato vlastnost je dle mého v podnikání asi ta nejvíce stěžejní. Můžete mít dobrý nápad, ale když ho neumíte prodat, tak vám dobře neposlouží.  

 Jedna z posledních myšlenek Steva byla, že velké firmy zanikají, jelikož se přestanou soustředit na produkt a zaměří se na zvyšování zisků. Tato mentalita má za důsledek to, že přestanou vznikat kvalitní produkty, důvěra zákazníka klesá a firma se zhroutí jako dům z karet. Jobs se vždy primárně zaměřoval na produkt. Chtěl, aby jeho produkty byly spojením líbivého designu a kvalitních technologií. Věřil ve spojení humanitních a přírodních věd. Vždy vyžadoval dokonalý produkt, a tak ostatní vybízel, aby mu dávali zpětnou vazbu v podobě kritiky. Díky tomu byly jeho produkty špičkové.

 Steve Jobs byl plný emocí, s nimiž nedokázal příliš pracovat. Na kolegy byl často hrubý a jeho slova byla ostrá jako břitva. Měl však kvality k tomu vybudovat jednu z největších firem na světě, která ho podle jeho přání přežila.

 Já jsem si díky knize uvědomil, že je pro mě důležitější cesta než cíl. Také že chci mít ve firmě příjemné prostředí, kde se bude uznávat empatie s upřímností. 




Hodnocení: 90 %

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Společnost

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Společnost

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Učení

Body: 3

24.01.2022

Kategorie: Učení

Body: 2

24.01.2022

Kategorie: Učení

Body: 3

24.01.2022

Sleduj nás na sociálních sítích: