Hned na úvod musím říct, že Radikální otevřenost se mi velmi příjemně četla. Odnesla jsem si z ní odpovědi na všechny otázky, které jsem si před jejím přečtení položila a i spoustu zajímavých bodů navíc.
ZPĚTNÁ VAZBA
„Není to hrubé, je to jednoznačné!“
Když dávám zpětnou vazbu, je potřeba projevit zájem a jít na to jemně. Nemířit žádnou kritiku ani chválu osobně. Nekritizovat ani nechválit obecně a suše, ale vyzdvihnout co nejkonkrétněji přesné body a aspekty, co se mi líbí nebo nelíbí. Zároveň navrhnout způsob zlepšení.
Chválit veřejně, kritizovat mezi 4 očima.
Více chválit než kritizovat, ale nevyužívat „sandwich“ = pochvala-výtka-pochvala
Neříkat prázdné chvály!
RŮSTOVÁ TRAJEKTORIE
Rockstars a superstars
Nenutit všem smysl práce, ale vytvořit takové podmínky, kde si každý najde svůj smysl.
Nesmířit se s průměrností, každý může v něčem vynikat.
„Na každý hrnec se najde poklička.“
CYKLUS
NASLOUHEJTE
Dejte hlas mlčenlivým.
VYJASŇUJTE
Dávat nápadům prostor, aby byly jasně definované.
Zamyslet se nad každou myšlenkou.
Naladit se na posluchače – podávat myšlenku tak, aby jí druhá strana jistě pochopila.
Pokud mě někdo nechápe, možná je problém na mojí straně, že neumím jasně vysvětlit.
DISKUTUJTE
Povinnost nesouhlasit.
Vyjasnit cíl diskuse.
Navodit pozitivní prostředí.
Jasně určit, kdy diskuse skončí, aby s tím všichni počítali.
ROZHODOVÁNÍ
Rozhodovat by měl ten, kdo má v rukávu nejvíce faktů.
Hloubkový výzkum – jít přímo ke zdroji.
PŘESVĚDČUJTE
Emoce, logika a důvěryhodnost.
Pracujte s emocemi posluchače.
REALIZUJTE
Výsledek diskuse uvést do praxe.
POUČTE SE
Vyhodnotit a reflektovat.
Dávat, přijímat a podporovat chválu i kritiku.
Vyžadovat zpětnou vazbu, trvat na ní.
Naslouchat kritice s cílem porozumět, nereagovat. Ikdyž to bude bullshit, neoponovat. Jde o to vytvořit důvěru do budoucna.
Na kritice, se kterou nesouhlasím, najít alespoň něco, s čím souhlasím, abych ukázal, že jsem otevřený kritice.
Projevte pokoru.
Situace-chování-dopad.
Onkologická pokora – nezaměňovat subjektivní zkušenost za objektivní realitu.
TÝM
Rozhovory o kariéře – ptát se na minulost, hledat motivátory jednotlivce. Zjistit, co člověk opravdu chce, a dát mu prostor rozvíjet ty skilly, které potřebuje ke svému snu. Pak mu i jeho současná práce bude dávat smysl.
První rozhovor – hledat motivátory. (Často v období změny)
Druhý rozhovor – sny. Ptát se na více verzí budoucnosti. („Jak by vypadal vrchol kariéry?“ Neptat se na „Kde se vidíte za 5 let?“)
Třetí rozhovor – 18 měsíční plán – co se potřebuji naučit, abych se přiblížil uskutečnění svých cílů? Co z toho je nejdůležitější? Od koho se mohu učit? Jak mohu změnit svou roli, abych se to naučil?
Rozhovory lze vést i sám se sebou :--)
