Proč spíme - Matthew Walker
Proč jsem si tuto knihu vybral?
Vybral jsem si ji na základě doporučení 4 lidí, kteří tuto knihu přečetli, pomohla jim a také je bavila. Mě osobně se od doby co jsem knihu dočetl (asi 3 měsíce) spánek určitě zlepšil. Také jsem chtěl v této oblasti mít větší všeobecný přehled, protože spánek tvoří (alespoň by měl :)) ⅓ našeho života.
Důležité pojmy
NREM - hluboký spánek, nejvíce ze začátku spánku
REM - měkčí spánek, více ho máme až po delší době co spíme. V těchto chvílích sníme a je to ideální na probuzení. Zvýšená mozková aktivita
Melatonin - Hormon, který se nám uvolňuje do mozku a nutí nás ke spánku
Adenosin - spánkový tlak - určuje, jak dlouho jsme vzhůru, čím déle jsme vzhůru, tím vyšší je jeho koncentrace a tím pádem naše potřeba ke spánku
Cirkadiánní rytmus - Naše vnitřní hodiny, ovlivňují naší potřebu spánku
Jet lag - rychlý přesun přes časová pásma
Hippocampus - krátkodobá paměť, omezená
Mozková kůra - místo pro dlouhodobější paměť
Lucidní snění - Lidé s touto schopností dokáží ovládat dění ve snu. Má ho jen 20 % populace včetně mě.
Svalová paměť - Přes noc si dokážeme zapamatovat a zdokonalit naše motorické pohyby. Takže ne jen cvičení dělá mistra, ale cvičení a spánek.
Myšlenky v knize, které mi něco přinesly
Každý máme cirkadiánní rytmus jiný. Také se mění v různých ročních obdobích a také záleží na věku jedince. Děti zaplaví vlna melatoninu těsně po svítání (21:00), dospělé jedince kolem 22:30 a adolescenty až od 24:00. Proto mají dospívající lidé problém usnout a vstávat brzy. Adolescenty bychom v tom však měli podporovat, a nechat je spát déle, než dospělého jedince.
S Jat lagem se naše tělo zvládne vypořádat až po několika dnech - kolik hodin dělá přesun v časových pásmech, tolik cca dní trvá, než se dokáže naše tělo přizpůsobit a plně fungovat
Kofein - nejrozšířenější psychostimulant na světě. Utlumuje přísun adenosinu do našeho mozku, tím ho ošálí a navodí bdělost. Kofein naše tělo velmi dlouho zpracovává. Jestliže si dáme v 20:00 kávu, ve 2 hodiny ráno budeme mít více než 50 % kofeinu stále aktivního, což velmi negativně ovlivní náš spánek.
Pro člověka je velmi zdravé spát (BIFÁZICKY) kolem 8 hodin pravidelně každý den a v odpoledních hodinách si přispat 30-50 minut. Zvýší to naší efektivitu a vyhneme se tím odpolední postgastrální demenci. Ve vyspělejších zemích ale spíme (monofázicky) kolem 7 hodin na jeden zátah.
Spousty chorob seniorové prodělávají čistě kvůli nedostatečné kvalitě spánku - může to způsobovat např. Alzheimerovu chorobu či depresi
Nelíbil se mi fakt, že kapitola PROČ je spánek důležitý a prospěšný se objevil až ve třetině knihy
Co je dobré pro kvalitní spánek?
Co kvalitní spánek může dle autora přinést?
Spánek či odpolední “šlofík” zlepšují naši schopnost učit se, jelikož se během spánku dostávají krátkodobé informace z hippocampu do mozkové kůry pomocí spánkových vřeten. (U starších lidí se projevuje o 40 % méně mozkových vřeten, což snižuje možnost učit se nové věci)
Kromě schopnosti spánku zapamatování si věcí si mozek během něho zvládne prioritizovat některé vzpomínky více a některé méně. Náš mozek ve spánku sám vyhodnotí, jestli je daná informace důležitá nebo není.
Učení se nových věcí při únavě a spánkové deprivaci je kontraproduktivní.
Nekvalitní spánek (či krátký) může vést či způsobuje
Autor nezačal úplně jasně s proč, tudíž se mi z počátku kniha četla relativně těžce, poté jsem přeskočil na kapitolu proč a jak spíme.
Náměsíčnost (somnambolismus) může být i vysoce nebezpečný pro účastníka i pro okolí. Lze jej však léčit
Pokud na sebe necháme působit světlo (nejhorší je LED) v kratší době než 1 hodinu před spánkem, budeme mít naprosto převrácený cirkadiánní rytmus a nebudeme mít dostatečně kvalitní spánek
Jak zabránit přílivu modrého škodlivého světla večer?
Závěr
S knihou jsem byl naprosto spokojen, bylo tam to, co jsem se dozvědět chtěl a mohu ji jen doporučit dalším lidem, co se budou chtít v této oblasti vzdělat!
