Pravidla úspěchu

Proč jsem si knihu vybral

Nebudu lhát, na první dobrou mě zlákal samotný název, kterého jsem si nejdříve všiml v bance esejí. Po půjčení a prolistování jsem měl jasno, zajímalo mě totiž, co se za ony pravidly skrývá, ačkoli mě nejprve odrazoval počet stran. Jelikož však byla knížka obsáhlá, chtěl jsem si z toho odnést (připomenout) body, které by pomohli mé proaktivitě.

Informace z knihy

Pokusím se to pojmout trochu netradičně (aspoň na mě) a vypíšu pravidla, která mě osobně zaujala nejvíce a zkusím to stáhnout k realitě. 

Hned na začátku mě zaujalo pravidlo 1., kterým je přijetí odpovědnosti za vše, co děláme a co se nám v životě přihodí. 

• S tímto bodem má hodně z nás (v týmu) problém. Raději alibisticky nic neděláme abychom nemuseli odpovědnost přijímat. 
• Sám s tímto bodem bojuji a také si více věcí plánovat. Často sklouzávám k přelévání odpovědnosti na jiné lidi. Občas se snažím ale jít mimo svou komfortní zónu a přijmout větší závazek - Finanční leader společnosti, člen představenstva atp…

Druhým až úsměvným (:) pravidlem byl opačný typ paranoie. Spousta z nás má domněnky, že nás lidé nemají rádi, domýšlíme si, co si mohou myslet nebo co si “šuškají”.

• Sám to často zažívám. Myslím si, že kdybychom si to v hlavě převrátili a mysleli více optimisticky, byli bychom v životě spokojenější a ztratili bychom více starostí. Jestliže nám někdo něco chce říct, tak to udělá. Jestli ne, je zbytečné, abychom se ve své vlastní hlavě schízovali. Stejný problém zažívá spousta mých kamarádů včetně ještě jedné bližší osoby, které se tato myšlenka líbí také.
• V blízké budoucnosti si toto zkusím uvědomit a aplikovat v praxi.

Vděčnost mám pojatou svým vlastním stylem. Tento trik, který jsem získal od kamaráda pár let dozadu provozuji, když se necítím delší dobu spokojeně, ale jsem ve stresu. Udělám si chvíli na sebe a přeříkávám si věci, za které v životě děkuji a které mi přináší radost. Je to taková jiná forma osobní meditace.

Víra v to, že daná věc je možná. Bez růstového myšlení aspoň na úrovni projektů bychom s projektem Holy Smoke dávno sekli. (“Nastavení mysli”) My ale věříme i díky zpětné vazbě, že naše snaha má smysl. Akorát si myslím, že bychom ještě měli pozorovat naší křivku změny, která je dle mého názoru stále v určitých případech zbytečně dlouhá. (“Příručka ověření nápadu”)

Nejprve je ale nutné naučit se reagovat na nás samotné. Po přijetí odpovědnosti za své činy totiž přichází prostor pro vystoupení z komfortní zóny a přijetí faktu, že ani my nejsme dokonalí. S výsledky, které vyhodnotíme totiž lze objektivně pracovat a poté se začne měnit vše okolo nás. → Celkově...začít od sebe samotného

Hodnocení knihy

Je to jedna z knih, které jsem četl relativně dlouhou dobu. Není zde tolik složitých výrazů, ale kniha je velmi obsáhlá. Mohlo za to množství pravidel, které knihu napříč lemují. Nicméně je tak dlouhá, že jsem si zvládl v knize najít “to svoje”. Určitě není možné ani potřebné dodržovat všechna pravidla, které se v knize vyskytují, ale měli bychom si spíše vybrat ty, co nám mohou nejlépe pomoci a které se nám hodí ke konkrétní situaci, ve které se nacházíme. Jestli se ke knize vrátím (zatím předpokládám že ano), tak do eseje připíšu pravidel více. Samozřejmě ty, která mě nadchnou nejvíce :)