Proč zrovna tato kniha?
Zaujal mě jako první název a chtěla jsem více porozumět tématu rychlého a pomalého myšlení. A podívat se, jak bych mohla případné znalosti využít v praxi.
Dva módy našeho myšlení:
Systém 1
Funguje rychle, automaticky na základě instinktů. Je to takový ten první hlásek, co vám šeptá odpověď, když v didakťáku vybíráte mezi možnostmi abc.
Opírá se o kognitivní zkratky.
Umožňuje nám se rychle rozhodovat, avšak tato rychlost s sebou nese i vysokou míru chybovosti.
Systém 2
Je analytický a pomalý. Pomáhá nám při řešení logických úloh a vědomém rozhodování. Narozdíl od systému 1, potřebuje plnou soustředěnost a pozornost.
Oba systémy mají své místo. Např. při řízení auta využíváme nejčastěji intuitivní a rychlý systém 1 (představte si, že se uprostřed silnice najednou objeví divočák - budete propočítávat každý centimentr nebo dupnete na spojku s brzdou?).
Sytém 2 nám pomáhá při řešení náročných matematických úloh nebo důležitých rozhodnutí.
Zádrhel přichází v tom, kdy používat jaký systém?
Systém 1 často převažuje nad systémem 2, protože je vynaložit úsilí a pozornost, je náročné, a tak se raději obracíme na systém 1.
Mezi těmito 2 systémy existují kognitivní zkratky, které nám při chvílích, kdy je dobré se nad situací trochu logičtěji zamyslet, tak jsme ovlivněny těmito zkratkami, které nám dodají rychlejší úsudek.
O jaké zkratky jde?
= že podněty, které jsme poznali v minulosti ovlivňují naše další myšlení, jednání, to jak přijímáme informace.
Většinou se náš mozek uchytí prvního kousku informace, co získá.
Př. nevím, jestli znáte jedno virální audio Yanny/Laurel. Lidi se dohadovali, zda slyšeli Yanny nebo Laurel, tím že všichni počítali, že uslyší buď Yanny nebo Laurel, už předpokládali, jak uslyší jedno z těchto možností a ne něco jiného.
Zkuste si poslechnout sami, co slyšíte?
https://www.youtube.com/watch?v=7X_WvGAhMlQ
Dalším tipem primingu (mohou využívat např. prodejci). Jeden ze skrytých triků, je když např. ve vinárně použijí italskou hudbu, budeme spíše přikloněny ke koupi italského vína. Daná hudba (podnět) nás může evokovat k určitému typu chování.
Je to podobné jako ,,souzení knihy dle jejího obalu” - když jdete na pohovor - Jak jste oblečení? Jak pozdravíte nebo si podáte ruce s protějškem?, když máte webové stránky - zkuste se vcítit do kůže vašich zákazníků - Jak se cítí, když vidí vaše webové stránky?
Priming můžeme využívat v životě pro dosahování pozitivnějšího naladění. A to tím, že se budeme obklopovat věcmi či lidmi, co nás motivují, přinášejí radost . Nebo hned po vstávání si můžeme sepsat věci, za které jsme vděční a tím změnit náš postoj s jakým řešíme problémy.
V Tiimi využíváme primingu např. když si nastavujeme na začátku TS očekávání a s čím bychom chtěli odejít z TS.
Heuristika
Patří mezi teorie rozhodování. Psychologové se shodují, že naše rozhodnutí se nezakládá na logických základech, nýbrž na základě omezených informací a emocí.
Typy heuristiky
1.Heuristika dostupnosti
Strategie při níž se rozhodujeme na základě informací, které nám jsou snadno dostupné a máme je v živé paměti. Pravděpodobnost, že jsou pravdivé je vyšší než informace, které jsou nám málo pravděpodobné.
Např. obrazy, co vidíme v médiích více ovlivňují, co si budeme myslet. Vidíte, jak v médiích ukazují spadnutí letadla a létání budete považovat za vysoce nebezpečné (i přestože v realitě je bezpečnější než řízení auta).
Pozitivum je, rychlost, kterou nám umožňuje se rozhodovat, ale pro to, aby bylo rozhodnutí, co nejlepší musíme umět správně vyhodnocovat naše vzpomínky.
Př. Reflexí nebo ptaním se o zpětnou vazbu. Já ráda používám reflexi 4F (Facts, Feelings, Findings, Future). Pomáhá mi se podívat, co se fakticky stalo než začnu nahlížet na emoce, které jsem za danou situaci cítila. A pak se podívat na to, co jsem v situaci objevila a co lze v budoucnosti udělat jinak. Ukazuje mi to, že žijeme ve světě tisíce možností a to jak se jedna situace vyvinula, neznamená, že se příště vyvine stejně.
2.Heuristika reprezentativnosti
Máme tendenci se rozhodovat podle toho, jak daný jev splňuje určitou charakteristiku. Je typická pro danou skupinu. Př. Vidíte člověka, který je oblečený do černých barev, má velké oční linky a stříbrné doplňky. Možná vás napadne, že je to nějaký ,,emo člověk”. Nejspíš to bude ten typ člověka, co nemluví a vypadá pořád sklesle. To je jen naše představa. Pravdou je, že znám někoho, kdo se tak obléká a je to někdo, kdo má zářivý úsměv a je s ním sranda.
3.Zakotvení a přizpůsobení
Aneb naše tendence přikládat velký význam první informaci, kterou získáme.
Př. Seznamujete se s Bohuslavem a zjišťujete, jak je milý, chytrý, vtipný i pomlouvačný a lakomý. Pak se seznámíte s Bořivojem, který je pomlouvačný, lakomý, milý, chytrý i vtipný.
I přes totožné vlastnosti obou mužů, se spíše budeme bavit s Bohuslavem, protože jsme nejdřív viděli jeho pozitivní vlastnosti, utvořili jsme si pozitivní kotvu.
Stejně to může fungovat i v marketingu - jdete do obchodu a aniž byste tušili kolik stojí máslo - uvidíte ho v supermarketu v regále ve vaší výšce očí s cenou 70 Kč. V regále dole ho objevíte za 60 Kč. Spokojeně čapnete levnější máslo aniž byste tušili, že vedle ho prodávají za 46 Kč.
Další kognitivní zkratky:
Averze ke ztrátě
Negativní emoce jsou pro nás 3x silnější než potenciální přínosy. Proto je dobré se zamyslet i nad dlouhodobými přínosy než se jen dívat na krátkodobé ztráty.
Role emocí při rozhodování
Autor zdůrazňuje, jak je důležité brát v potaz i naše emoce ohledně určitého rozhodnutí a ne je zcela ignorovat.
Překážky, které nám brání v dobrém rozhodování:
Jak se jim vyhnout?
