Mysli. Zbohatni. Mysli. Zbohatni. Mysli… Mysli… Zbohatni!
Myšlením se opravdu dá dopracovat k bohatství. Alespoň podle této knihy. Vím to určitě? Ne. Dala mi ta kniha něco? Ano. Něco, abych se dostal myšlením k bohatství? Ano. Opravdu jsem si po přečtení knihy mnohem jistější v tom, že mindset vás dostane k bohatství. Je potřeba mít svou cestu, ale mindset je to nejdůležitější, a to mi kniha ukázala. Bohužel jsem ji četl už nějaký čas dozadu, nevím proč, ale napsání této eseje jsem dlouho odkládal, možná proto, že byly mé myšlenky ´plně jinde. A to je ono! Píši ji teď, protože se opět dostávám… No… Myšlením k bohatství.
Jak to tedy myslím, když už jsem to tu nastínil? Vysvětlím to na svém příkladu. Na to, abychom se dostali myšlením k bohatství je potřeba mít správně nastavenou hlavu. Je potřeba se na bohatství soustředit. Manifestovat ho. Představovat si ho a plnit kroky k jeho dosažení. Tuto touhu jsem teď nějakou dobu neměl… Možná i proto, že jsem se z knih o bohatství a penězích penězmi tak přehltil, že jsem o nich nechtěl už ani slyšet. A hlavně jsem v poslední době opravdu myslel na jiné věci. Což nejde. Pokud chcete zbohatnout, musíte se na bohatnutí soustředit. Mně samotnému to bude ještě nějakou dobu dělat problém, ale myslím si, že už opět zvládám přeskakovat mezi myšlením k bohatství a myšlením na jiné věci. Řekl bych, že jsou to takové mé dva módy. Popsal bych je asi jako melancholický mód a ZBOHATNI UŽ KU*VA mód. No a abychom se (abych se JÁ) dostal (myšlením) k bohatství, je třeba mít zapnutý ten druhý mód. Přestože teď mi přijde, že esej píšu v takovém neutrálním módu (to bude asi můj třetí, nejnormálnější mód :D).
Ještě bych rád doplnil, jak jsem se ke čtení této knihy vůbec dostal. A je to vcelku jednoduché, při čtení ostatních knížek jsem si všiml, že na tuto knihu často poukazují, a tak mi připadalo, že by mohlo jít o nějakou pomyslnou „Bibli k bohatství“, a tak jsem zatoužil si tuto knihu přečíst. A světe div se. Nebyla tak úplně o penězích (přestože se o nich v knize mluví hodně a bohatství se zde především bere jako to majetkové).
Kniha začíná příběhem o člověku, který se myšlením dostal až ke spolupráci s Thomasem A. Edisonem, jmenoval se Edwin C. Barnes. Jak kniha sama říká - jedním z hlavních rysů jeho touhy bylo to, jak byla konkrétní. To, jak moc je touha konkrétní je velmi důležité, je pak mnohem jednodušší si touhu lépe vizualizovat, představovat a plnit, než když je to něco obecného. Čím konkrétnější, tím lepší. Když si budete přát nějaký barák a nějaké auto, těžko vás tato touha dovede k tomu, co opravdu chcete. Když najdete přesně ten barák, který chcete a u něj si představíte přesně to dané červené Ferrari F40 a bude vaše touha opravdu silná, bude se vám plnit mnohem lépe. Zkusím to na něčem jednodušším a bližším k našim možnostem. Pokud bude mojí nejsilnější touhou koupit si bluetooth reproduktor, bude o dost složitější této touhy dosáhnout, než když budu vědět, že chci přesně ten modrý JBL Xtreme 3 za 5 790 Kč, na který si můžu vydělat, pokud strávím 36 hodin ve skladu, kde budu pracovat za 165 Kč na hodinu. Hned máte jasnější cestu. A o to jde. Domyslet se ke svému mindsetu a cestě k bohatství.
Nebyla to žádná obyčejná touha. Byl to životní sen. Něco, čemu se v knize Zrození kmenového vůdce říká „vznešený cíl“. Bylo to něco, za čím si šel, nezastavil se a taky si pro to došel. Trvalo to, občas to nebylo příjemné a cesta vyžadovala hodně odhodlání, ale nakonec to dokázal a opravdu se dostal ke spolupráci s panem Edisonem. A podobně na tom může být i náš příběh.
Orientace na úspěch je jedním z nejdůležitějších témat této knihy. Pokud chcete uspět, musíte se soustředit na úspěch. Nesmí pro vás existovat selhání. Nesmí pro vás existovat slovo „nemožné“. Sám jsem tomu nevěřil, ale kniha mi ukázala, jak moc jsem se mýlil. Nejdříve si uvedeme příklad knihy s panem Fordem. Vlastně vám ho sem asi radši znovu ofotím.
Pokud tedy v něco věříme, přestože je to nemožné, je to možné. Sám jsem nad touto myšlenkou po přečtení knihy opět hodně přemýšlel… Jak to, že nic není nemožné? Vždyť když se budu například chtít stát Spider-Manem nebo budu chtít létat, teleportovat se, oživovat mrtvé… Nic z toho nebude nikdy možné. Je pravda, že všechny tyto věci zaberou spoustu času na vymýšlení, zpracování, hodně nezdařených pokusů, ale je to možné. No dobře… možná opravdu ne úplně všechno, přeci jen jsou věci, které zkrátka a jasně fyzikálně nejsou možné, ale dokud je sen v rámci mezí našich fyzikálních zákonů a našeho reálného světa, je možné ho uskutečnit. Osobně si ale myslím, že pokud bych se opravdu celý zbytek života soustředil na vymyšlení teleportačního zařízení, měl bych silnou touhu a byl by to můj opravdový vznešený cíl, udělal bych pro jeho dosažení vše a nezastavil bych se před jakýmkoliv selháním, myslím si, že bych to dokázal. A kdybych to nedokázal já, tak určitě někdo po mně, kdo by se mého cíle také chytnul a pokračoval by v mých plánech. Když se na to podíváme z perspektivy člověka, který žil před sto lety, je docela jasné, že by nám nikdy nevěřil, že je opravdu možné vyrobit auto na elektrický pohon. A co víc, aby tato auta jezdila všude, po celém světě. A aby se mohla dobíjet zadarmo. Nikdo by nám (možná až na pár výjimek) v té době nevěřil. Nyní je to realita. Jen proto, že někdo měl dostatečnou touhu na to, aby tento sen uskutečnil. Tento člověk a spoustu lidí okolo něj, kteří s ním na jeho snu zažili spousty neúspěchů. Lidi jim nevěřili. Možná si chvíli nevěřili ani oni sami. Ale nezastavili se. Orientovali se na úspěch a nakonec ho dosáhli.
TOUHA, VÍRA A AUTOSUGESCE
Teďka trochu mými slovy… Touha je něco jako zaseknutá myšlenka, myšlenka na něco, co chceme. Je v nás, v naší hlavě a pokud je dost silná, naše vědomí ji začne měnit v realitu. Silnou se stává právě ve chvíli, kdy se spojí s ostatními dvěma nástroji. Víra (ne ve smyslu náboženském) je seskupení myšlenek, čehosi v hlavě, které nám pomáhá věřit. Věřit sám v sebe, věřit v lidi, které máme rádi, věřit ve věci, které se nám líbí, VĚŘIT VE SVOU TOUHU. Pokud se víra a touha spojí a navzájem se podporují, vzniká náš životní příběh, příběh, který nás povede za naším snem, za naším vznešeným cílem.
Dle knihy je víra stav mysli, který lze vyvolat nebo vytvořit potvrzováním či tím, že opakujeme pokyny svému podvědomí za pomoci principu jménem autosugesce. Autosugesce je v podstatě přesvědčováním sama sebe o něčem, když jsem o tom mluvil s lidmi, často jsme naráželi na spojitosti mezi autosugescí, manifestací a zákonem přitažlivosti. Celé to tu teď nebudu popisovat, ale pokud vás tyto věci zajímají, doporučuji se o tom s lidmi pobavit a udělat si o tom svůj vlastní obrázek a názor. Mně samotnému toto přišlo jako nejzajímavější věc z knížky, kterou se naštěstí většina knihy také zabývá.
Pomocí autosugesce jste schopni sami sebe přesvědčit o… no vlastně skoro o všem. Pokud si budeme dostatečně často připomínat určité věci, budeme si je vizualizovat, myslet na ně, představovat si jejich příčiny i následky, jsme schopni se přesvědčit o všem. Jsme schopni přesvědčit svůj mozek k tomu, aby uspěl. Zkusím to na jednoduchém příkladu - Pokud si budu každé ráno připomínat, že jsem fyzicky zdraví, budu na to často myslet a budu se dívat na své zdraví z různých pohledů, časem opravdu přesvědčím svůj mozek o tom, že jsem zdraví. A bude to tak. Ne jen proto, že si to myslí můj mozek, ale protože se myšlenky začnou spojovat s činy a já se budu obecně chovat zdravěji. Pokud budu mít své fyzické zdraví na prvním místě, budu si o něm zjišťovat informace, budu na něj myslet a tím budu chtít své myšlenky podpořit činy (budu cvičit, pít vodu, jíst zdravě) a nenechám svůj mozek, aby myslel na neúspěch, opravdu časem budu fyzicky zdravější. Na tomto příkladu to sice dává velký smysl, jelikož jsou zde kroky jasnější, než u ostatních případů, ale je na tom hezky vidět, jak se myšlenky pojí s činy a celý proces, který začíná autosugescí, vrcholí úspěchem.
ROZHODNOST A VYTRVALOST
V neposlední řadě je k úspěchu potřeba rozhodnost a vytrvalost. Pokud se neumím (správně) rozhodnout, nic nedokážu. Pokud neumím myslet sám za sebe a nevím, o co mi jde, nemůžu nikam pokračovat. Je třeba vědět kam jdu a na základě toho se rozhodovat. Toto téma se mi zároveň pojí s nástroji, se kterými v Tiimi často pracujeme, a to jak na týmové, tak na individuální úrovni, a těmi jsou cíle, vize a hodnoty. I pro svůj osobní úspěch je dobré si nastavit hodnoty a podle nich se následně rozhodovat. Možná naše hodnoty ne vždy povedou k okamžitému bohatství, ve výsledku ale věřím, že nás zavedou tam, kam mají, a že pokud jsou (vize, cíle a) hodnoty nastavené upřímně, zavedou nás správným (a pro nás tím nejlepším) směrem. Další věcí je ale vytrvalost, která s rozhodováním úzce souvisí. Pokud se pro něco rozhodnu, je třeba v tom vytrvat, věřit si, přesvědčit sám sebe o úspěchu a nemožném neúspěchu. K tomu je dobré pěstovat si disciplínu a zůstávat motivován, ale to už je na jiné téma a ještě delší povídání. Nicméně chápete, co tím celým myslím. Pokud se neumím rozhodnout, nikam nedojdu, pokud nevytrvám, nemusím se ani rozhodovat. Pokud jsem nic nezvládl, je třeba začít od začátku - od TOUHY.
Kniha toho obsahuje mnohem víc, já navíc četl vydání pro 21. století se spoustou komentářů editorů, kteří Hillovu práci důkladně studovali, a přestože jsem tomu na začátku nevěřil, tak i komentáře během knihy měli co do sebe (ačkoliv často vysvětlovali jednoduchosti, které mi přišly místy zbytečné) a občas osvětlili blíže něco, co bych například tak rychle nepochopil, nebo něco jen lehce dovysvětlili. Kniha ale předčila má očekávání a ve výsledku jsem byl rád, přestože se v knize o penězích mluví hodně, že kniha není tak úplně o penězích, ale spíše o celkovém mindsetu a přístupu k úspěchu a životu jako takovému. Spousta věcí se do eseje nevešla, respektive psal bych jí dalších 15 hodin, a to už se mi upřímně nechtělo, navíc jsou témata často chápána různě a často jsou věci v knize dost abstraktní a těžko popisovatelné jinak, než jsou právě v knize. Proto doporučuji si knihu přečíst celou. Není nejlepší, ale stojí za to a určitě vám více dá, než vezme.
„Hýčkejte své vize a své sny, jako by to byly děti vaší duše, náznaky cílů, kterých nakonec dosáhnete.“ - Napoleon Hill
