Začnu hned prvním zákonem - zákonem nevyhnutelnosti. Spolupráce je klíč. Tým je klíč. Tým se posouvá a já posouvám tým. Bez týmu daleko nedojdu. Jednotlivec buduje vše mnohem déle než tým a spolupráce v týmu je klíčová. Pro správné fungování týmové spolupráce je potřeba ODLOŽIT EGO, což je i hlavní myšlenkou této kapitoly. My sami jsme s týmem tento problém měli a stále máme. Snažíme se „nechávat EGO za dveřmi“ a tím předcházet nepříjemným situacím a dochází tak ke správnému týmovému učení a spolupráci. Sám jsem necítil takový pokrok, dokud nás na to neupozornili uchazeči na Dnu (s) Téčkem, kdy jsem si uvědomil, že si upřímně s ostatními členy týmu odporujeme a vyjadřujeme naše pocity a názory „bez EGA“ - nesoudíme se a nasloucháme si. To je základ.
Zákon celkového obrazu (Big picture) neboli uvědomění, že jsme součástí něčeho většího. Jsme součástí týmu v Tiimiakatemia. Jsme součástí týmu na škole, která přináší revoluční řešení toho, jak se vzdělávat, šíří upřímnost a dbá na praxi i teorii zároveň. To je velká věc. A stejně tak náš tým. Musíme pro náš tým obětovat svoji roli a uvědomit si, že jsme součástí něčeho, co se netýká pouze nás. Musíme odhodit sobeckost a EGO a zaměřit se na vizi a cíl celého týmu a ideálně i celé Tiimi, případně jiné organizace. S tím se pojí i samotný cíl a vize, nástroje, se kterými náš tým také stále zápasí, ale věřím, že časem si toto všichni uvědomíme a budeme chtít náš tým společně dovézt k cíli, který si určíme.
Tým má role. Stejně jako sportovní tým i tým, který podniká má své role. Do rolí je třeba zasazovat lidi, kteří svoji práci umí co nejlépe (v našem případě se v těchto rolích učíme, ale pokud jde o 100% fungování, je třeba vybírat lidi na správná místa podle jejich předností a silných stránek). Zákon správného místa je právě o tom. Je třeba znát hráče, znát členy a dát jim prostor se zdokonalovat, ale zároveň jim přidělovat práci, která jim jde, a kterou odvedou co nejlépe a s chutí. Tiimi z nás dělá právě tyto perfektní hráče, každý má prostor k tomu zlepšit se v tom, v čem chce a vybudovat si tak své správné místo.
Zákon Mt. Everestu poukazuje na to, že ne všichni členi týmu jsou vidět, ale celý tým je potřeba. Čím větší cíl, tím větší tým potřebujete. Ke zdolání Mt. Everestu budete potřebovat mnohem více lidí než ty dva, kteří vystoupí na vrchol a objeví se v novinách nebo na internetu. Každý člen má svou roli a každý hráč je potřeba. Práce v týmu není soutěž, ale spolupráce. Je důležité na to myslet, odhodit své EGO, zaměřit se na svou roli a upřímně se obětovat pro tým, aby dosáhl co nejlepších výsledků.
„Tým je tak silný, jako je jeho nejslabší článek.“ - Zákon řetězu poukazuje přesně na tuto souvislost. Nejslabší článek je nutno podpořit, pomoci mu a směrovat ho stejně, jako zbytek týmu. Pokud článek cestu není schopen zvládnout, je potřeba se s ním rozloučit.
Jak řekl náš team leader a asi i nějací lidé před ním: „Take the responsibility and get the shit done.“ neboli zákon katalyzátoru, tedy členi týmu, díky kterým se dějou/budou dít věci. Prostě takový ti lidé, kteří řeknou: „Tak jo! Let´s go, pojďme to udělat.“ Sám se občas snažím takovým katalyzátorem být, ale určitě jsou u nás v týmu i lidé, kteří většími katalyzátory než já. Dokonce bych řekl, že většina lidí u nás na škole by v běžné společnosti takovými katalyzátory byli. Jsou pro tým extrémně důležití, protože právě díky nim se věci prostě a jednoduše dějou.
Jak už jsem psal dříve, je důležité mít vizi, cíl, dílčí cíle a také hodnoty, podle kterých se bude náš tým/firma řídit. Zákon kompasu poukazuje přesně na tyto nástroje, které pomáhají týmu tyčit a udržovat směr. Jak už jsem psal i s tímto má náš tým dle mého názoru stále problém a je potřeba na těchto věcech pracovat a začít právě u hodnot, které si náš tým (podle mě) nešťastně přejal od celé Tiimiakatemia a netvořil je z hodnot jednotlivců, které bychom měli společné. Je důležité vědět, kam směřujeme.
Emoce i přístupy jsou nakažlivé. Zvláště ty negativní. Zákon shnilého jablka pojednává právě o tom. Jedno shnilé jablko zvládne nakazit celý košík. Stejně tak jeden člen s negativním přístupem dokáže nakazit i ostatní. Sice se toto u nás v komunitě ani v týmu moc často neobjevuje, ale je potřeba si na to dávat pozor a myslet na skutečnost toho, že nás to může jako tým stáhnout dolů během chvíle. Je třeba zůstávat pozitivní a navzájem si radost předávat a tvořit příjemné prostředí, věřit si.
Charakter, způsobilost, závazek, důslednost a soudržnost spolu tvoří vzájemnou odpovědnost. Zákon vzájemné odpovědnosti poukazuje právě na tyto vlastnosti a nutí nás se nad nimi zamýšlet a pracovat na nich. V týmu je potřeba aby brali jednotliví členové odpovědnost jak za sebe samé, tak za celý tým. Měli bychom se v těchto vlastnostech navzájem podporovat a v týmu je udržovat pro jeho správné fungování. My sami s tím máme problém a často situace spojené s tím řešíme, ale věříme procesu a snažíme se na nich pracovat.
Zákon cenovky. Za úspěch se musí platit, tým musí platit cenu za úspěch. U nás je tato cena asi nejvíce vyjádřena v čase. V čase stráveném spolu, v čase stráveném ve škole, v čase kdy pracujeme na projektech, týmových záležitostech a v čase, který věnujeme všemu, co nás někam posouvá.
Je třeba si zvědomovat úspěchy a neúspěchy. Je třeba vědět, na čem jsme, na čem je tým. Kolik máme peněz, kdo kde byl a co mu to dalo. Proto je třeba si v týmu vytvořit takzvaný scoreboard neboli výsledkovou tabuli, kde se budou tyto výsledky zaznamenávat, aby všichni v týmu věděli, jak na tom jsou a jak je na tom tým. Zákon výsledkové tabule nás upozorňuje na to, abychom s těmito daty začali pracovat a zaznamenávali jsme si je. Můžeme pak díky tomu sledovat pokrok nebo propad týmu a s tím následně pracovat. To zatím také moc neumíme, ale momentálně bych právě na tom chtěl začít pracovat.
Střídačka je pro sportovní tým velmi důležitá, hlavně proto, že hráčům v hlavní sestavě docházejí síly a tak je potřeba je občas vystřídat a na chvíli tým nakopnout novou energií či novým stylem hraní. Podobné je to i v podnikání. Občas je někdo na střídačce a potřebuje řešit své osobní problémy, jindy tam je zase někdo jiný, členové se různě střídají, někdo je někdy aktivnější, jindy méně. Právě o tom mluví zákon střídačky. Je důležité si uvědomit, že je v pořádku být na střídačce, ale je třeba se vrátit a opět tým nakopnout svými dobytými silami.
„Ti co jsou dnes na střídačce, mohou být zítra hvězdy.“
„Základní ingrediencí hvězdy je zbytek týmu.“
Zákon identity rozebírá právě hodnoty, o kterých už jsem také výše psal. Hodnoty fungují jako lepidlo, nadace, pravítko, kompas, magnet a identita, vše je popsáno v knize a nebudu to zde rozebírat, ale určitě souhlasím se vším, co bylo v knize napsáno a dává mi to obrovský smysl a mrzí mě, že si náš tým nevytvářel vlastní. Měli by být jedinečné, to je podle mě problém našich týmových hodnot právě proto, že jsme je převzali od někoho jiného.
O tomto zákonu nerad píšu. Myslím si, že by to měla být samozřejmost. Zákon komunikace by měl platit pro celé lidstvo. Nechápu, jak je možné, že ve 21. století, kdy máme nejpřístupnější a nejrychlejší komunikační prostředky, jaké jsme kdy měli, je komunikace pro spoustu lidí stále tak obtížná činnost. Komunikace je základ všeho. Základ vztahů, základ jednání, základ porozumění si, prostě základ. Kór v týmu. Je třeba komunikovat co nejvíce informací, co nejčastěji, aby všichni členové věděli o každém, v jaké situaci se nachází a v jaké situaci se nachází tým. Kdybych psal víc, akorát bych se naštval. Prostě komunikujte.
Každý tým by měl mít lídra. Nemusí, ale měl by. Správný lídr nerozkazuje, ale snaží se v členech týmu probouzet vlastní odpovědnost (zákon vzájemné odpovědnosti) a motivovat je, ne jim rozkazovat. Postupem času by se takto z každého člena měl stát lídr, jelikož bude postupně přebírat odpovědnost. Díky kvalitnímu vedení se tým zvládne dostat mnohem dál než jednotlivec, nebo i tým bez lídra. Kvalitní vedení je to, co dostalo na vrchol všechny sportovní i byznysové týmy. Je dobré si zákon náboje uvědomovat a uvědomovat si tak důležitost lídra a nepřitěžovat mu v práci, naopak brát vlastní odpovědnost, být iniciativní a pomáhat mu.
„Když vyhráváš, nic nebolí. Když prohráváš, bolí všechno.“
Neboli zákon vysoké morálky je dalším důležitým uvědoměním týmové spolupráce. Nejtěžší je dostat se z morálky na bodu 0. Lídr je ten, kdo by se měl starat o to, aby v týmu vládla co nejlepší morálka. Když má tým vysokou morálku, věci šlapou sami od sebe, zapojuje se všech 15 předešlých zákonů a vše funguje tak, jak má. Čím vyšší morálka v týmu je, tím výkonnějším se tým stává a tím ještě lepších výsledků dosahuje. Sám jsem toto viděl u nás v týmu, poté co jsme vydělali první větší peníze z projektů se aktivněji zapojovalo mnohem více členů a měli jsme chuť dále něco dělat, pak nám ale morálka z různých důvodů klesla a myslím si, že jsme doteď nebyli úplně schopní se s tím popasovat.
Velké věci vyžadují píli, čas a práci. Když do týmu budeme investovat, časem se to vrátí. O tomto hovoří zákon dividend. Stejně jako u investování do akcií, pokud investujeme dobře, vyplácejí se nám časem dividendy. Ty také (ideálně) rostou, pokud investujeme dále a více. A tak funguje i investování (v našem týmu opět asi nejvíce v podobě času) do týmu a práce v něm, které časem vyplácí dividendy ve formě menších či větších úspěchů.
