Manuál copywritingu

Manuál copywritingu

Untermüller Vojtěch

Proč jsem si knihu vybrala?

Pamatuji si, že na základní škole mě velmi bavilo psát. Psala jsem pořád, vymýšlela jsem neustále nové texty. Nikdy mě však nenapadlo tuto dovednost dále rozvíjet, jelikož jsem v ní neviděla příliš velký smysl. A jak jsem na ni zanevřela, taky to podle toho vypadalo.

Jako projekt se specializujeme na správu sociálních sítí, ke kterým copywriting neodmyslitelně patří. A já začala pozorovat, že mým textům chybí šťáva. Na sítích je ale důležité zaujmout uživatele co nejdříve a já se proto rozhodla s tím něco udělat.

Než začneme psát…

Než vůbec začneme cokoliv psát, je potřeba si ujasnit 2 základní věci:

1.    Jaká je naše cílová skupina a co ji motivuje?

2.    Jak konkrétně pomůže koncovému zákazníkovi produkt či služba, o kterých píšeme?

Když autor knihy psal o potřebách zákazníka, zaujalo mě přiblížení cílovky zvané PPOO:

Je důležité před psaním textu zodpovědět následující 4 body:

-       Přání

-       Potřeba

-       Očekávání

-       Obavy

Při psaní textů je taktéž klíčové si uvědomit, že lidé nekupují věci kvůli kvalitě, ale kvůli tomu, co o nich dané produkty vypovídají a jak vypadají před svým okolím. Proč by si jinak zákazník kupoval značkové boty Nike AirMax, než ekonomicky výhodné boty bez značky? A s tímto vědomím je důležité texty psát! Zákazník se chce blýsknout před ostatními.

Zatáhněte klienty do kreativního procesu

Při psaní textů je důležité zatáhnout samotného klienta do kreativního procesu. Dřív jsem tohle příliš nepraktikovala, jelikož jsme měla pocit, že tím klienta obtěžuji. Spolupráce se zlepšila po tom, co jsem se ho začala více vyptávat a více se tím naladila se na jeho vlnu.

Vždy by se měly klientovi předkládat dva až tři finální návrhy naší práce, ať on, jakožto expert, vybere nejvhodnější variantu. První varianta by měla být co nejvíc podle klientových představ na jeho uklidnění, druhý návrh lehce pod průměrem a třetí návrh naprostá pecka.

Taktéž není úplně vhodné prezentovat stoprocentně dotažené návrhy, abychom dali prostor i návrhům klienta.

V knize mě inspiroval příklad autora, kde uvedl, že dělal článek pro klienta na téma „Zpátky do školy“. Klientka nejdříve byla nespokojená, tak zkusil článek ještě upravit, ale stále jí to nepřišlo vhodné. Rozhodl se proto, že jí požádá o podklady o zákaznících. Po dni přišla odpověď, kde autor našel detailní insight a dokonce i návrh konceptu článku od klientky.

Odeslal třetí verzi článku a přišel jim hromadný děkovný e-mail.

Co jsem si z toho vzala?

Že pokud se nebudu dostatečně zajímat o problematiku, o které píšu a nebudu klientovi dostatečně naslouchat, není možné, aby byl spokojený. Co jsem pro to tedy udělala? Začala jsem sledovat spoustu skupin, které pojednávají o tematice, o které pro klienta píšu, začala jsem sledovat účty na doporučení klienta a od té doby cítím mnohem větší spokojenost a vzájemné napojení. Rozhodně mám ještě na čem pracovat a co zlepšovat. Cítím ale, že jsem momentálně na dobré cestě.

Copywriterův vercajk aneb je to jako instalatérova brašna s nářadím

A přesně jako u brašny s nářadím nepoužijete všechny šroubováky a klíče, je to tak i při psaní textů. Existují různé body, kterými bychom se měli řídit, ale méně je někdy více, a tak ne vždy musíme používat vše, co je psáno.

Úkoly prodejního textu vycházejí z konceptu AIDAS, o kterém už jsme se kdysi bavili na dialogu, v knížce jsem si proto tento princip připomněla.

A = attention (textem upoutat pozornost)

I = interest (vzbudit zájem o službu nebo produkt)

D = desire (vzbudit v klientovi touhu produkt vlastnit či vyzkoušet)

A = action (vyzvat k akci, známo také jako CTA à call to action)

S = satisfaction (v ideálním případě se zákazník ke službě/produktu vrací)

Headline

Nadpis článku musí být vždycky neobvyklý až kontroverzní, aby zákazníka zaujal. Vypsala jsem si z knihy pár zajímavých tipů, jak na to.

-       Nabídněte to, co může zákazník prakticky využít („Jak sama vyměníte kola u auta; návod pro blondýnky“)

-       Použijte silný benefit („Na beton nerozbitný telefon“)

-       Vzbuďte zvědavost („Nové boty odstraňují bolest kloubů --> zjistěte jak!“)

Úvodní text

Zvaný „subheadline“ nebo také „úvodní odstavec“

-       V mailu nese název „pre – header“

-       V Článku „perex“

U úvodním textu je důležitá dramatizace a přehánění. Zákazníka totiž musíme navnadit, aby si zbytek textu vůbec přečetl. Sami ale musíme pocítit, kdy je tato nadsázka přijatelná.

Hlavní část textu

V hlavní části textu je zásadní využívání několika pomůcek.

Urgence

Limitujte svoji nabídku

1.    Časově (sleva končí za 2 dny)

2.    Počtem kusů (polední kus na skladě)

CTA

-       Již zmiňované Call to action

-       Když chcete, aby si od vás lidé objednávali, řekněte jim to

-       Informujte je o slevách, o novinkách

-       Dávejte jim návody, jak se dostanou na e-shop, jak si na něm objednají

-       Čím jednodušší to pro lidi bude, tím větší je pravděpodobnost, že nakoupí

Personalizace

Autor v knize zmiňuje důležitost personalizace při komunikaci se zákazníkem. Pokud e-mailovou komunikaci personalizujete, můžete až 6x zvýšit úspěšnost kampaně.

Jak personalizovat:

-       Zákazníka vždy oslovujte jménem. (Vážená Kateřino x Vážený zákazníku) Zákazník tak k nám bude mít automaticky mnohem blíže.

-       Používejte slang. Každá cílová skupina má svůj slang, ať už mluvíme o golfistech, motorkářích nebo nadšenců fitness. Slang se ale také postupem let může měnit, proto je vhodné číst aktuální články pro danou cílovku, abychom měli stále živé informace.

Akční kroky: které jsem podnikla a které podniknu?



Co se týče akčních kroků, které jsem už podnikla, nejvíce mi asi pomohlo zaměřit se na oblast, o které chci pro klienta psát. Začala jsem sledovat spoustu instagramových účtů, blogů a také čtu články zabývající se danou tematikou. Mnohem lépe jsem se tak nacítila na klienta a jeho potřeby. Dále jsem začala zapojovat klienta do kreativního procesu. Více se s ním radím a ptám se ho na věci, které mě zajímají a neberu to už jako svoje selhání.

Do budoucna bych chtěla začít číst více beletrie kvůli rozšíření slovní zásoby a pouštět se do textů té problematiky, o které ještě nejsem tolik informovaná, jelikož věřím, že to mě naučí nejvíce.