Knížku Malý princ jsem objevila už jako malá, kdy jsem ji sice přečetla, ale s jistotou můžu říct, že jsem zatím nechápala, co se mi snaží předat. Třetím přečtení jsem si znovu připomněla, že nejlepší její vlastnost je, že si z ní vždycky odnesu něco nového, čím můžu obohatit různé oblasti svého života. Má samozřejmě mnoho interpretací a dalo by se nad ní polemizovat hodiny. Já jsem se nad ní zamyslela s otázkou “Jaké myšlenky z knížky mi pomohou v mém podnikání?”. A tady jsou moje odpovědi.
PŘEDSTAVIVOST
Autor v knížce často vyzdvihuje, jak rozdílně přemýšlí děti a dospělí. Jak dospělí chtějí znát čísla, zatímco děti se zabývají těmi krásnými a zábavnými věcmi. Když jsme malí, naše představivost nezná hranice, ale postupem věku, jak dospíváme, mizí. Přitom fantazie je nádherná věc a není náhodou škoda, že jí v dospělosti často limitujeme?
Převedeno do podnikání, jak můžu přijít na super revoluční nápady, když jí nebudu používat? Přijde mi, že se často brzdíme jen tím, že přemýšlíme v rámci toho, co už je zajeté, co známe a je funkční. Jenže podnikatelé přemýšlí tzv. “outside of the box”, bez toho by nebyli schopní si představit, jak jejich nové myšlenky promění v realitu. Odnáším si z toho, že nechci nikdy vyrůst. Nikdy nechci zabít to dítě uvnitř mě, které vidí svět jen pozitivně, není sebetředné, baví se a jeho mysl mu nabízí nekonečné možnosti.
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ
Tahle myšlenka se mě osobně hodně dotkla. Nedávno jsem totiž udělala těžké rozhodnutí odejít z práce, protože jsem chtěla víc času věnovat Tiimi a domnívám se, že jsem se setkala se stejným nepochopením jako se Malý princ setkává v knížce.
Když jsem se snažila lidem vysvětlit, že mě Tiimi jednoduše baví, cítím, že se tu posouvám a získávám nové zkušenosti, nechápali to. Nechápali, že jsem vyměnila zkušenost a znalosti za peníze a věci, které si za ně můžu koupit. Ale já věřím (podle některých možná naivně), že když dělám, co mě baví, investuji do toho svůj čas, tak výsledky a časem i peníze přijdou sami. Když by mi někdo dal na výběr, jestli mám trávit čas věcmi, co mají smysl nebo dobře placenou prací, vždycky vyberu tu první možnost, protože za peníze si člověk štěstí nekoupí. Takové jsou moje hodnoty, kterých se i napříč tlaku společnosti odmítám vzdát a jen doufám, že mi to vydrží. Že nikdy nebudu otrokem společnosti jako je dnes většina.
STVÁŠ SE NAVŽDY ZODPOĚDNÝM ZA TO, CO JSI K SOBĚ PŘIPOUTAL
Občas se všichni rádi zbavíme zodpovědnosti, třeba když něco provedeme nebo když za naše konání jednoduše nechceme nést následky. Je to přece to nejjednodušší. Opravdu si vážím lidí, kteří zůstávají věrní tomu, co k sobě připoutali. Ať už jsou to jejich kamarádi, jejich práce nebo jejich domácí mazlíček. Nemyslím to tak, že by se měli v práci trápit a pokračovat v ní, když je nebaví, ale naopak, když se jim něco nelíbí, tak to řešit a změnit to, pracovat na tom.
V podnikatelském světě nic není jednoduché, nejdeme podnikat, aby to bylo jednoduché, ale aby to stálo za to. Existuje spoustu lidí, co to vzdají, když jde do tuhého a v tom vidím ten hlavní rozdíl. I když se něčemu, za co jsem zodpovědná nedaří, nevzdávám se zodpovědnosti, na místo toho bojuju dál.
Nebudu lhát, když řeknu, že mě tahle knížka donutila se nad sebou zamyslet. Ať už nad tím, jak jsem jednala v minulosti, tak i nad tím, kam směřuji do budoucna. I napsat tuhle esej bylo po psychické stránce vlastně náročné, protože jsem si připomněla, na co často zapomínám. Myslím, že by si ji měl přečíst každý a klidně několikrát. Opět je to jedna z těch knížek, kde na 100 stránkách objevíme víc než bychom čekali.
