Kreativita a inovace v organizaci

Tuto knihu jsem si vybrala z toho důvodu, že jsme téma měli probírat na našich vzdělávacích session. Myslím si, že téma jako takové je velmi důležité pro porozumění rozdílu mezi inovací a kreativitou a jak inovace ve svých projektech nebo podnicích používat. Neméně důležitá je také otázka podporování inovativního prostředí, neboť kreativita a inovace se staly stěžejním předpokladem úspěchu a rozvoje organizací. Všemi to těmito tématy se v rámci eseje budu zabývat. Na konci se pokusím díky nabyté teorii shrnout, jak znalosti převedu do praxe, a to zejména v našem týmu. Každý z nás by si rád vyzkoušel řízení týmu v roli projektového manažera, a proto je důležitá znalost inovací a jejich podpora v týmu pro každého člena. Esej je podložena znalostmi z knihy Kreativita a inovace v organizaci, která byla napsána paní doktorkou Emilií Frankovou.

Jaký je rozdíl mezi kreativitou a inovací?

„Zatímco kreativita je zdrojem nových a užitečných myšlenek, nápadů a návrhů změn, inovace je procesem realizace těchto myšlenek, nápadů a změn“ (Franková, 2011). Inovace je záměrná změna. Cíleně se snažíme o nějaké vylepšení, které je nové a prospěšné. Dříve bylo běžné, že se v rámci inovací mluvilo především o výrobcích nebo službách. V dnešní době se situace mění a v rámci inovací se bavíme také organizačních změnách, což pomáhá firmám vyvíjet nové výrobky a služby, využívat nové technologie, zefektivnit práci, uspokojovat potřeby zákazníků, ale i rychleji uplatňovat služby nebo produkty na trh. Pokud se bavíme o inovaci, měli bychom se také zabývat inovačním procesem, který má 4 fáze:

1)     Tvorba nových myšlenek a nápadů, což je spojeno s kreativitou.

2)     Prověřování myšlenek a nápadů, zda je možné je aplikovat v praxi a přinesou nějakou užitečnou hodnotu.

3)     Hodnocení.

4)     Finální podoby.

Za sebe bych ještě přidala implementace nápadu a po určitém období reflexe na celý cyklus. Z reflexí se člověk nejvíc učí a byla by tak škoda o tuto fázi cyklu v rámci vylepšování procesů přijít. Vše se nám tak krásně propojuje s Demingovým cyklem (PDCA), který se zaměřuje na postupné zlepšování kvality výrobků, služeb, procesů a aplikací.

Zdroj: PDCA – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PDCA Z mnoha průzkumů vychází, že inovování a strategie kreativity se stává v dnešní době jedinou a nejefektivnější strategií pro přežití na trhu. K tomu, aby mohla být tato strategie ve firmách podporovávána, je zapotřebí, aby firmy vnímali změnu jako příležitost, snažili se vidět problémy z celku (5 disciplína), využívat při jejich řešení dosavadních znalostí, které jsme po cestě nabyly (reflexe) a nebát se zavedené postupy kreativně zpochybňovat. K tomu pak také vybízet tým. Pokud bychom se vším souhlasili a tým by nebyl rozmanitý, nebude docházet ke kreativním nápadům a inovativním řešením, čímž se ztratí výhoda týmového učení a týmové spolupráce.

Mnoho firem se snaží být inovativními, ale ne každá z firem skutečně inovativní je. Společné znaky pro takovéto firmy jsou hlavně podpora kreativních změn z vyššího managmentu, tvorba důvěrného prostředí (každá myšlenka je přijata s respektem a bez předsudků), které týmovou práci a inovace podporuje, tolerance neúspěšných řešení, neboť i selhání k procesu inovací patří, protože vše je spojeno s riskem (větší risk přináší větší zisk), otevřená komunikace s pružnou strukturou a kreativní styl vedení (leader by měl jít příkladem). Kreativita je spojena s flexibilitou, otevřeností, odvahou a osobnostními charakteristikami jedince. Kreativita je spojena s rizikem, že tvůrce v řešení problému neuspěje. Co mi však přišlo z knihy jako jedno z nejdůležitějších je myšlenka, že mistrovství předchází pochopení a instituce nezbytná v kreativním procesu vyžaduje odbornost. Z toho vyplývá, že i vysoce kreativní jedinci potřebují přibližně desetileté období k tomu, aby získali mistrovství v určitém oboru. Sami jsme si z praxe pak reflektovali, že pokud máme znalost v určitém oboru hlubší, jsme pak mnohem kreativnější, neboť si dokážeme mnohem lépe představit, jak věci mohou fungovat. Nesmíme ale zapomínat ani na profesní slepotu, která může naopak kreativním myšlenkám bránit.

Pokud ale naši kreativní myšlenku nejsme schopni předat okolí, přestože může být sebelepší, je to myšlenka špatná. Důležité je předávání našich myšlenek a jejich prezentování, aby byly pochopeny okolím. Kreativita je tedy také schopnost předat něco nového někomu jinému. Pro kreativní myšlení jsou důležité rozumové schopnosti, znalosti, styl myšlení, osobnost, motivace a prostředí. Kreativita je považována za základní kámen v oblasti inovací. Inovace jsou pak praktické změny a jsou považovány za konečný efekt kreativní činnosti. Z toho vyplývá, že kreativita je spojena s divergentním myšlením, naopak inovace jsou spojeny s myšlením konvergentním. Divergentní myšlení je možné trénovat, a tudíž je jasné, že je možné zvýšit i svou kreativitu. Mezi základní schopnosti divergentního myšlení patří fluence (=myšlenková plynulost, mít hodně nápadů), flexibilita (=myšlenková pružnost, různorodá řešení), originalita (=novost nápadu, neobvyklá řešení), elaborace (= schopnost vypracovat detaily řešení), redefinice (=změna funkcí) a citlivost na problémy (=schopnost formulovat praktické problémy a předvídat potřeby).

Kreativitě a myšlení brání lidem především velká převaha logického myšlení a chaos, který je způsobený tím, že jsou lidé přehlceni informacemi, myšlenkami a problémy a že se snaží o multitasking, který je velmi neefektivní (viz kniha Stolen Focus).

Jak kreativní lidi poznáme?

Kreativní lidé dávají přednost složitosti, asymetrii a zmatku, protože je to pro ně zajímavější, díle jsou otevřeni světu a jsou připraveni změny vyvolávat. Dále vykazují vytrvalost i přes setkání se s překážkami, jsou tedy ochotni vyvíjet dlouhotrvající úsilí. Kreativní lidé mají také silnou vnitřní motivaci. Síla vnitřní motivace spočívá v tom, že pouhé přemýšlení o vnitřních důvodech vykonat úkol může být dostatečné ke zvýšení kreativity.

Abychom v týmu měli kreativní lidi, je zapotřebí najít jejich vnitřní motivaci a co je to, co je zažehne. Nejlepší způsobem je umožnit lidem to, co dělají rádi. Pro kreativní tým je nezbytné vytvoření vize, kam tým směřuje, pocit bezpečí a možnost zpětné vazby napříč týmem. Chtějí-li leadeři a manažeři povzbudit kreativitu a inovace v týmech, měli by zajišťovat, aby týmové úkoly byly vnitřně motivující. Jen toto však nestačí. Lidé jsou kreativní v té době, pokud se cítí šťastní. Pokud jsme šťastní, má to za následek to, že se nám rozšiřují asociace, které jsou pro kreativní nápady velkým přínosem. Lidé jsou zároveň také kreativnější, pokud mají svobodu v rozhodování, jak řešit určitý problém. Není však pro ně nezbytné, aby problém vybírali.

Pozor na falešné lhůty -) vedou k nedůvěře. Krátké lhůty pak vedou k vyhoření. Obě varianty poškozují motivaci. Při nízkých nárocích jsou lidé znuděni, při vysokých se cítí ohroženi.

Z eseje si odnáším uvědomění si rozdílnosti mezi inovací a kreativou, kdy kreativita inovaci předchází. Rozdílnost je také mezi přísunem více informací a nápadů jakožto divergentního myšlení při kreativitě nebo pak postupné zužování nápadů konvergentním myšlením, což je spojováno s inovacemi. V praxi využijeme divergentní a konvergentní fáze při práci na nějakém nápadu, budování důvěrného prostředí v týmu, který napomáhá kreativnímu myšlení, trénování kreativního myšlení u jedinců, kteří mají za to, že se nemohou v kreativitě zlepšit a také větší teoretická znalost v oblastech, ve kterých chceme využívat našich kreativních myšlenek. Informace a myšlenky, které proudí na Teams bychom měli zprioritizovat, neboť to pak vede nevyhnutelně k chaosu a přehlcenosti. Tento krok si dávám jako závazek, abych tak mohla týmu pomoci.

Zdroje:

FRANKOVÁ, Emilie. Kreativita a inovace v organizaci. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3317-3.

PDCA – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PDCA