Na této knížce jsem se rozhodl učinit takový menší pokus. Našel jsem ji jako audioknihu. Kniha se totiž zaměřuje převážně na soustředění. Osobně mám se soustředěním problémy. Tak jsem ho chtěl pomocí rad z této knihy zlepšit. Snažil jsem se ji poslouchat během cest autobusem, kdy jsem nedělal nic jiného. Večer jsem si uložil poslední postup a audioknihu pak přes noc pustil. Další den jsem se vrátil k poslední uložené části a zkoušel přijít na to, jestli si pamatuji podvědomě to, co jsem poslouchal ve spánku. Často jsem si říkal, že mi něco zní jako bych to už někdy slyšel. Takto jsem to dělal asi dva týdny, než jsem se po menších krocích přes knihu prokousal.
Abych utvrdil tento pokus, rozhodl jsem se napsat esej až po několika měsících, jestli si knihu budu pamatovat lépe než knihy ostatní. Smutným faktem je, že mám pocit, že si lépe pamatuji knihy, se kterými jsem se setkal před delším časem. Nemohu však jednoznačně říct, jestli zde selhal můj nový způsob výuky, či kniha nebyla dostatečně zajímavá, aby mi v ní utkvělo více informací.
To hlavní, jež si pamatuji je, že autor je tenista a zřejmě má stejně jako já rád automobily. Osobně jsem nikdy nebyl příliš na sport a tenis mě nikdy neoslovil. Takže mě hodně pouček z knihy, které byly předávány přirovnáním k tenisu, spíše štvalo. Líbilo se mi však, že kniha se kniha prolíná s knihou Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele. Když hrála skupina tenistů zápasy s tím, že vítěz vypadl a nemohl již hrát. Tudíž ten nejhorší zvítězil. Výsledky hráčů se zlepšili. Hráči se totiž tolik nesoustředili na výhru/nesnažili se. Díky tomu se více soustředili na hru jako takovou a nepůsobil na ně tolik stres.
Kniha dále pojednává o „prvním Já“ a o „druhém Já“. První Já by se dalo přirovnat k vlastní nejistotě a kritice. Druhé Já je ten vykonavatel, co je pak následně často kritizován. Když dáváme prostor našemu prvnímu Já, omezujeme pak tím naše druhé Já. To bude často zkritizováno těsně před akcí, takže pak danou akci o to spíše pokazí, nebo se o ni ani nepokusí. Kniha proto nabízí způsoby, jak první Já omezit a tím zvýšit své soustředění.
Dále kniha hodně zabrušuje do koučování. Radí, abychom se stali kouči. Koučovat můžeme jak sebe, tak i druhé. Učením druhých se často nejlépe naučíme sami.